13.07.2009 18:38

Cwičenj we zbrani gednotlivých wogáků, řad o zdělků cjs. král. pěchoty

[Cvičení ve zbrani jednotlivých vojáků, řad a zdělků cís. král. pěchoty]

Tomáš BURIAN, poručík cís. král. pluku pěšího Arciknížete Rainera čísla 11.

Naposledy upraveno: 25.08.2012

 

Toto autorské dílo (tvůrčí zpracování díla jiného) je chráněno dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jeho rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz.

 

 

Urozenému a statečnému Pánu,
Panu
Janu Jeníkovi
RYTÍŘI Z BRATŘÍC,
cís. král. setníku ve vojště, vlastenci horlivému a váženému z povinné uctivosti a vděčnosti
připisuje
nejponíženější
BURIAN.

 

Úvod

Vycvičení vojáka ve zbrani jestiť prvním základem k nejmožnější potřebnosti vojska, následovně první přípravou k vykonávání válečného umění. Jednota ve všem jest jeho oučelem.

Stejnost zásad, srozumitedlnost, jednoduchost, přesvědčení o potřebě a důležitosti předmětu, liduznanství, užívání všech popudů vzbuzujících ducha lidského, laskavé zacházení s dobrými, nekonečná trpělivost se slabými, ohnivé přičinění s lhostejnými, přísnost s nedbalými jsou prostředkem k dojítí tohoto oučele. Šetrné a důmyslné užívání těchto prostředků žádá ale na představeném každého stupně vlastnosti [5/6] a znalosti, které udělovati nemůž, kdo jich nemá sám.

Zlá nakládání a každé násilí při cvičení vojáka jsou co nejpřísněji zapovězena. Surovost jest obyčejně důkazem vlastní nevědomosti, ona zničuje citlivost cti, která duší vojákovou býti má. Lenivost, zlá vůle, zpurnost zasluhují potrestání; trest lepší, ale trýznění pobuřuje.

Voják se musí s obtížnostmi stavu svého seznámiti; potřebnost svého vzdělávání, nevyhnutedlnou přísnost jeho kázně seznati a ctíti se naučiti; on musí vojenského ducha míti, a svým představeným se nikdy jako nevolník, anobrž jakožto bojovník ukázati musí. Pak se bude honositi svým povoláním, a svůj stav jakožto nesnesitelné jho s sebe svrci hleděti nebude.

Nepřestávající péči o jeho zachování budiž mu láska k mocnářovi a stavu, a [6/7] vlastním příkladem bezvýminečná poslušnost k svým představeným vštípena, poněvadž jen neoblomným spojením všech částek dokonalost celosti dosíci se může.

Složiv přísahu záleží první vzdělávání mladého vojáka v tom, že se mu jiné mravné vychování a pravé představení o ctiplném stavu udělí, jehož spoluoudem se nyní stal, v kterém více než v každém jiném stavu, zprávným vyplňováním svých povinností lásku a vážnost všech svých spoluobčanů co nejvýše získati může.

Protož se mu zachovávání, nalezájící se v Služebném předpisu s články vojenskými častěji čtou a v jeho jazyku mateřském vysvětluji.

Mimo to se mu rozumný, zasloužilý voják k dozoru přidělí, kterýž ho přívětivě vlídně poučuje, jak se čistiti, odívati, svůj oděv a své ozbrojení cíditi, [7/8] své hospodářství zříditi a vesměs jakožto počínající bojovník se zachovávati má.

Tímto způsobem doufati lze, že počínající voják mimo schopnosti v užívání svých zbraní též onu mravopočetnost nabude, která stejně vzdálena jest od neohrabanosti a divokosti, jako od neschopnosti a nesmělosti. [8/9]

 

 

Částka první. Vypracování jednotlivého vojáka.

 

Postava

»Postavení cvičícího se na rovině. Pohled na oděv. Průvod a spojení poučení s výkonem. Opakování a poopravení všeho, co cvičící se dobře nepochopil neb nevykonal.«

Spojte podpatky. Odstavte špičky střevíců od sebe tak, aby s prostředníma čárama spodnoh stejnostranný trojhranník působily. Vzdálenost jedné špičky střevíce od druhé, jest délka vlastního střevíce.

Kolena natáhněte, nadbriší vyzdvedněte přímo a stejně z kyčlí, aby se na žádnou stranu nenahybovalo; břicho nevtahujte ani nevypínejte; záda neohybujte ani je nevtahujte.

Stáhněte lopatky, nepozdvihujte ale při tom paždí, aby prsa nenuceně a svobodně [9/10] vynikla, a prospěšnou okrouhlost obdržela; ramena nechte s obou stran přirozenou tíží viseti; lokty přitáhněte; ruce neopírejte ani je nestiskujte, jimi neklaťte ani je ke stehnům netlačte; prsty neroztahujte, nýbrž přirozeně je spojte; prostřední prsty držte podlé švů nohavic.

Hlavu svobodně vztyčte a mějte ji pohybnou, nenahybujte ji ku předu ani na zad, ani na stranu; bradu nenuceně maličko přitáhněte, a obličej ať vážně a přímo před sebe hledí.

Tato jestiž postava, kterou při každé příležitosti přidržeti musíte.

»Cvičitel prohlídne ze všech stran postavu cvičícího se. Tíž těla musí na prostředku spodnoh spočívati.«

Když na připamatování „Komod!“ aneb „Beweget euch!“ dovoleno jest pohodlně státi neb se pohybovati, tak nesmíte nikdy levým podpatkem z určitého místa hnouti.

Na následující „Habt - acht!“ (pozor) ale, musíte hned tělo v předepsanou postavu vsaditi a nepohybně státi.

Stojíteli na zvýšující se půdě, tehdy musí podlé míry zvýšení kolmá poloha [10/11] těla mezi výrůstky spodnoh a špičkama střevíců spočívati; na spádné půdě spočívá dle velikosti sklonu více neb méně kolmá poloha těla na obou podpatcích.

 

Pozdravování.

Pozdvihněte nyní levé rameno nenuceně bez odtáhnutí lokte, a přidržte ruku dlaní k obličeji obrácenou, stranou před levé oko tak, aby se špičky prstů záclonu čáka dotýkaly. - Spusťte nyní ruku na levé straně zase dolů, nepohněte ale při tom tělo z jeho postavy. - Tímto způsobem se vyšší pozdravuje.

 

Obraty hlavy

Hleďte mi vždy přímo do očí a následujte mě znenáhla hlavou bez nuceného obracení hlavy neb těla.

»Cvičitel jde tři kroky v pravo a rovně tolik v levo znenáhla dále, a přidržuje vždy cvičícího se v pohledu.«

Tento jest způsob, kterým za okolojdoucím vyšším z povinné úcty hleděti musíte. [11/12]

Točení hlavy se hbitě a jedním časovcem vykoná. Na poslední slabyku velitného slova „Links schaut!“ (v levo hleď!) mrštíte rychle hlavou tak daleko v levo, by pravé oko s knoflíky kabátu v přímce bylo, neztočte ale při tom paždí, ani nějakého usilování nevyzrazujte.

Na vel „Rechts schaut!“ (v pravo hleď!) aneb „Habt acht!“ učiňte to samé, však aby potom levé oko s knoflíky kabátu v přímce bylo.

 

Obraty těla

Obraty těla jsou dvojnásobní: poloviční a celé. Poloviční jsou ony, které čelí (front) na jeden z obou boků přesazují. Celé obraty jsou ale ty, když čelí tam, kde se nyní záda nalezají, přesazeno bývá.

Všecky obraty se na levém podpatku činí, ten se při žádném obratu z místa hnouti nesmí.

Na vel „Halb rechts!“ (v pravo se obrať!) obrátíte se v pravo malým pozdvižením levého výrůstku spodnohy a pravé nohy. - Tíž těla spočívá na levé noze. - Po vykonaném [12/13] pohybu musí pravá noha při levé v předepsané poloze státi, a tíž celého těla na obou nohou spočívati.

Na vel „Front!“ (v čelí!) obraťte se těmi samými pomůckami ve svou předešlou postavu, malým pozdvihnutím levého výrůstku spodnohy a pravého podpatku, jen sobě dle míry obratu pravým výrůstkem tisk dejte, aby kyčle rychlejší oklat obdržely.

»Obrat „Halb links!“ (v levo se obrať!) stává se jako Front, a Front jako obrat Halb rechts.«

Na vel „Rechts um“ (otoč se!) uchopíte na Rechts pravou rukou víko ránečnice [= nábojová brašna; rána = náboj – pozn. editora] u prostřed tak, aby palec vnitř k truhlici a ostatní prsty zevnitř víka leželi; tahněte pak ránečnici dolů, a přitlačujte ji k zádům tak, aby přitom pravý loket neodstával. - Tíž celého těla zůstane až k dokonanému obratu na levém podpatku.

Na následující um! učiňte dvojnásobní obrat v pravo, malým pozdvihnutím levého výrůstku spodnohy a pravé nohy. - Po vykonaném pohybu vsadíte nohy a pravou [13/14] ruku, která víko ránečnice opusti, zase ve vysvětlenou postavu a polohu.

Na vel „Front“ vykonáte to samé dvojnásobním obratem v levo, malým pozdvihnutím levého výrůstku spodnohy a pravého podpatku; jenom sobě pravým výrůstkem tisk dáte, abyste rychlejší oklat v kyčlích obdržel. - Poněvadž se tento vel rozděliti nedá, tedy s obratem zároveň taky víko ránečnice uchopíte.

 

Tah.

Tahu (marše) jediný oučel jest ujití půdy, bez přílišného se unavení.

Při každém tahu bez výminky levou nohou se vykračuje. Velikost kroku od podpatku přední až k podpatku zadní nohy, jest dva a dvě pětiny střevíce, a jeho rychlost jest taková, že se v jedné minutě 90 i 95 kroků obyčejných udělá.

Na vel marš (vykroč!) přidržíte postavu nadbřiší, a nohu svobodně vyzdvihnete. Když nohu zdviháte, nesmíte tělo zpátkem nechati, alebrž pečlivě u předsázení nohy je s sebou vzíti musíte; u posazování ji, musíte koleno druhé odpočívající [14/15] nohy ohybati, a podpatek zvedati, abyste hned ku předu kráčeli, a když noha krok dokonala, tělo zase s sebou vzíti mohl; - Jak brzy noha před nadbřiší vynikne, natáhnete maličko koleno předsazené nohy, pak ale zdvihnete předek její jen tak vysoko, co možná abych podešev střevíce nespatřil a v tomto směru ji postavíte bez ukrácení kroku, ouplně špičkou střevíce ven stranou tak, jak v postavě vysvětleno bylo. Ramena nechte nenuceně při těle viseti, lokty přitáhněte, stehna rukama neobímejte, a postava vašeho těla budiž vesměs smělá, veselá a vážná.

Na vel „Halt“ (stuj!) dokonáte pokaždé krok, totiž: zadní v tom okamžení zdviženou nohu postavíte u provodu těla na před a stranou na zem, a druhou k ní přitáhněte.

Toto jest poučení o tahu na rovině neb se od ní málo uchylující půdě. Na zvýšující se půdě, ostává podlé míry příkrosti koleno předsazené nohy až k dokonanému kroku více neb méně ohnuto; tělo maličko ku předu nakloněno provází jí. - Na spádné půdě spočíva tíž celého těla podlé velikosti [15/16] sklonu půdy, buď na obou nohou, aneb jedině na zadní a předkráčející nohou se dříve podpatkem než výrůstkem šlapá.

»Krok se s počátku dílně učí - hlava vztyčená, hledí se přímo před sebe - pak se teprv pojednou a v celosti doučí; obraty hlavy se též mezi tahem cvičiti musí - konečně, když již voják dost schopnosti nabyl, přidrží se hlava na onné straně, kam voják s počátku tahu, neb mezi tahem hleděti má, aneb kam cvičící se v praporu (batalionu) neb středním dvoudílu (dywisí) hleděti musí.«

Potkáteli vojvůdce (jenerály), vrchní důstojníky (oficíry od štobu) a důstojníky, učiníte v podáli tři kroky čelí, sáhnete levou rukou na záclon, a jdete pak zase svou cestou, když představený tři kroky zašel. Neseteli něco v jedné ruce, neuděláte žádného čelí, nýbrž sáhnete, jda okolo, levou rukou na záclon. Tuto poslední uctu proukážete všem poddůstojníkům, prymaplanystům a strážím, kdybyste i obě ruce prázdné měl. [16/17]

 

Šikmý krok z místa

Aby se půdy napřed a spolu stranou ušlo, užívá se šikmý krok.

Na vel „Zieht euch - links!“ (táhni se v levo!) obrátíte hlavu rychle v levo.

Na vel „marš!“ vykročíte levou nohou tak daleko napřed a stranou, aby podpatek levé nohy ve vzdálí vlastního střevíce, a s ním v jednom směru stál. U posazování nohy ohnete maličko koleno druhé odpočívající, a její podpatek pozdvihnete, abyste hned u provodu těla, zase tak daleko napřed a stranou vykročiti mohl, by podpatek pravé nohy k špičce levého střevíce přisazen, a s ním v jedné přímce byl. Pravou pleci nechte zároveň maličko vyniknouti, abyste s menší obtížností proti tahobodu kráčeti mohl; špičky střevíců podržte ale stále, jako v postavě, vždy od sebe odvrácené.

Na vel „Halt!“ dokonáte opět krok, totiž: zadní nohu postavíte u provodu těla napřed a stranou, druhou ale zkrátka přitáhnete.

V příčení se v pravo jest od řečeného jenom ten rozdíl, že při prvním vykročení [17/18] levý podpatek před výrůstek pravé nohy, v dalším kráčení ale vždy k špičce pravého střevíce přisadíte, a s ním zároveň postávíte.

Na „Front!“ vyrovnáte zase pravou pleci.

 

Šikmý krok w tahu

Velenoli jest v tahu „Zieht euch - rechts!“ neb „Zieht euch - links!“ tedy mrštíte hned hlavou k tahobodu (Ziehungspunkt) jestli k němu jíž obrácena není, a v okamžení se příčiti počnete; na vel „Grad aus!“ (přímo!) pojmete onu před počátkem příčení opuštěnou čáru, a v směru tom potáhnete přímo ku předu, hlavou pak mrštíte v pravo neb v levo, aneb jí přidržíte.

»Šikmý krok se z počátku z místa, a pak teprv v tahu učí. V tahu se velí příčení v pravo tenkráte, když levá noha, a příčení v levo, když pravá noha země se dotýká. - Grad aus! se velí, když to na opak jest. V příčení musí přísně na posazování noh hleděno, a znenáhla v kročejích a chůzi všecka tuhost a neobhybnost dostatečnými pomůckami odstraněna býti.« [18/19]

 

Zpáteční krok.

Zpátečního kroku se jen na krátké vzdálenosti užívá.

Na vel „Rückwärts - Marsch!“ (táhni zpět) vykročíte opět levou nohou, uděláte ale jen polovic tak velký krok jako ku předu. Pro jistotu kroku vlečte výrůstek zpět kráčející nohy na zemi, a jak brzo její podpatek země se týká, přeložte tíž těla s předstojící na zadní nohu.

Na vel „Halt!“ nedokonejte krok, nýbrž přisaďte vykročení pozdvihnutou nohu k druhé. – Kolena ostanou natažena.

 

Rychlý krok

Přechod z obyčejného v rychlý krok stává se na vel: marš, marš! - Délka kroku jest jako v obyčejném, ano i pravidla jsou ta sama, jenom že odvážně vykračovati musíte abyste rychleji půdy získal, poněvádž takt zde mnohem rychlejší jest, než v obyčejném kroku, totiž 120 kroků v jedné minutě.

Na vel „Ordinären - Schritt!“ (obyčejný krok!) vpadněte z rychlého v obyčejný krok, takt. [19/20]

»Vel „Halt!“ se tehdá velí, když jedna z obou noh k zemi přichází. Vel „marš, marš!“ se podlé taktu a na té samé noze velí. „Ordinären - Schritt!“ se velí v tom okamžení, když muž pravou nohu na zem sází.«

 

Postava s ručnicí.

Bodlo jest na ručnici nastraženo.

Natáhněte levé rameno, by prostopádně dolů viselo, a dejte pozor jak ouhlavu (kolbu) obejmouti máte: palec musí nad vrtulí ouhlavního listu (Kolbenblattschraube) ležeti, a špičky ukazovatele, který svou polohu na okrouhlosti ouhavy obdrží, se dotýkati, ostatní prsty objímají, jsouce přitaženy k ukazovateli, ouhlavu tak by první klouby, jako i onny ukazovatele, a palce, na vnitřní ploše ouhlavy se spojily. Rameno ostane přirozeně nataženo, loket přitažen, ručnice nesmí ani ven, ani k tělu točena a musí k paždí a k stehnu pevně přiložena býti. [20/21]

 

Časovce oddechu.

Na vel „Hahn in Arm!“ (kohoutek k ramenu!) zvedněte pravou ruku hbitě a blízko těla vzhůru, ručnici, netoče jí, levou rukou tak vysoko pozdvihnete, abyste pravou rukou, netlače paždí ku předu, výstruh ouhlavy obejmouti mohl, kohoutek aby se ukazovatele dotýkal, a palec na kraji pažby přičepovní vrtuli o hlaveň (Lauf) se opíral spolu zároveň přeložíte levé předrameno; něco ku spodu přes pravé, a levou rukou je obejmete. Ručnice ostane v kolmé (senkrecht) poloze, postavu přidržíte.

Na vel „Richt - euch!“ (vyrovnej se!) spustíte levé rameno hbitě a blízko těla dolů, dlaní udeříte na okrouhlost ouhlavy, ouhlavu obejmete, a ručnici přitáhnete dolů v předepsanou polohu; spolu zároveň přitáhnete pravé předrameno rychle a blízko těla k pravému boku.

Na vel „Ruht!“ (odpočiň!) zvednete pravé rameno blízko těla vzhůru, ručnici uchopíte pravou rukou zároveň levého paždí, a k pravému boku ji přitáhnete. Levá ruka na ouhlavě leže, provází ručnici jak dlouho rameno stačí, opustí ji pak a [21/22] vrátí se na levý bok. Prvá ruka pustí nyní ručnici po straně na zem, a přidrží ji palcem ukazovatelem a prostředním prstem, z nichž poslední dva na řemenu ručnice leží, obejmutou; ostatní dva prsty ruky položíte na pažbu. Rameno přirozeně natáhnete, ručnici hlavní k pravé kyčli přitlačíte, a bod ouhlavy (Kolbenspitze) postavíte se špičkou pravého střevíce zároveň.

Ku zpětpostawení:

Na vel „Schul - tert!“ (plecuj!) zvednete ručnici bez odtáhnutí pravého lokte od těla, a bez pohybování se, blízko před tělem na levý bok v kolmou polohu, opustíte pravicí ručnici, a přitáhnete rychleji a blízko těla na pravý bok.

Kdyby po velu „Hahn in Arm!“ aneb „Ruht!“ na připomenutí „Komod“ aneb „Beweght euch!“ dovoleno bylo pohodlně státi, neb se pohybovati, tedy nesmíte nikdy levým podpatkem z místa hnouti; na následující „Habt - acht“ ale zajmete opět ručnicí i tělem předepsanou postavu, zůstanete nepohnutelně státi, a na vel „Richt - euch!“ neb „Schultert!“ vykonáte hbitě hmaty (Handgriffe). [22/23]

Stojíteli na stráži, a spatříte vyššího tedy jděte na to místo, kam jste uveden byl, a uchopte ručnici tak, jako při velu „Richt - euch!“

Jestli na ulici, ručnicí ozbrojen jsa, vyššího potkáte, tehdy nesáhnete na záclon, nýbrž učiníte, patříli mu to, čelí, a přitáhnete ručnici. Neseteli však něco, neučiníte čelí.

 

Obraty s ručnicí.

Obraty s ručnicí dělají se docela podlé těch samých pravidel, jako onny bez ručnice, jedině že vám ručnice při pohybování a skončení každého obratu na stehně a paždí v kolmé poloze ostati musí.

 

Tah s ručnicí.

V tahu musíte ručnici vždy kolmo na boku přidržeti, pročež ji více na kyčli a předramenem na bok, než na pohybující se stehno tlačiti musíte.

 

Hmaty s Ručnicí.

Na vel „Präsentirt!“ (představ zbraň!)

1. časovec. Obrátíte ručnici, nepozdvihna ji, levou rukou k sobě tak, by kohoutí [23/24] vrtule těla se dotýkala, ouhlava na stehně a ručnice v kolmé poloze (senkrechten Lage) zůstala; spolu zároveň hmátnete pravou rukou blízko těla na výstruh ouhlavy, ji ale neobejma.

Tíž ručnice leží v levé ruce.

2. časovec. Pošoupnete ručnici levou rukou v této obrácené poloze, neodstavě ouhlavy od těla, až nad levý bok; pravou rukou obejmete výstruh ouhlavy. V té samé době opustíte levou rukou ouhlavu, vyzvedněte ji blízko ručnice vzhůru, a obejmete ní, po hbitě učiněném udeření na ručničním řemeně, ručnici tak, by malík péra pánevního víka se dotýkal, prsty k sobě přitaženy, a palec zároveň brady vnitř o pažbu opřen byl.

Ručnici kolmo, ani od těla, ani tuze při něm, a přitaženým loktem tak daleko stranou držte, by levé oko ní se zakrývalo. Tíž ručnice leží v pravé ruce, a ohyb pravé ruky musí k pohodlnějšímu a rychlejšímu obratu [24/25] ručnice v třetím časovci, vyhnut býti.

3. časovec. Stáhněte ručnici, neodstavě lokte od těla, kolmo dolů zároveň s posledním knoflíkem kabátu, pak ji pravou rukou rychle a sice tak obrátíte, by řemen ručnice zevnitř byl, a kohoutí vrtule těla se dotýkala; v té samé době táhněte pravou nohu tak daleko na zad, by začátek pravé přednohy k podpatku levé nohy přitažen státi přišel.

Tíž těla spočívá na levém podpatku, tíž ručnice v levé ruce; špičky prstů levé ruky leží na kraji pažby, malík na péru pánvice, palec ostane opřen. Ukazovatel pravé ruky přiloží se ku kraji lučíka, a objímá s palcem výstruh ouhlavy; ruka ostane dutá, a ostatní prsty jsou přirozeně k ukazovateli přitaženy.

»Toto jest ucta, kterou na stráži, jakožto jednotná stráž každému vojvůdci (jenerálu), vrchnímu důstojníku a důstojníku ve vzdálí šesti kroků proukážete, a okolojdoucímu [25/26] do očí hledě, hlavou ho provázíte, v této postavě ostanete tak dlouho, až se představený na tři kroky od vás vzdálil.

Přicházíli představený s leva, obrátíte z toho samého ohledu v třetím časovci hlavu v levo. «

Na vel „Schultert!“ (plecuj!)

1. časovec. Pozdvihnete levicí ručnici tak vysoko, by pravice výstruh ouhlavy ouplně uchopiti mohla; pak přejde tíž ručnice z levice do pravice, a ručnici obrátíte pravicí tak, by zámek zevnitř hleděl; levicí udeříte na řemen ručnice tak, by malík péra pánevního víka se dotýkal, prsty spojené špičkami hlavně se dotýkali, a palec zároveň brady vnitř o pažbu opřen byl. Pravou nohu postavíte zase spolu v její prvotní postavu, a ohyb pravé ruky nevyhnete. Tíž ručnice ostane v pravici.

2. časovec. Stáhnete ručnici pravou rukou, neodstavě ouhlavy od těla, dolů na levý bok; v té samé době udeříte výrůstkem levé dlaně na zevnitřní [26/27] okrouhlost ouhlavy, obejmete levicí ouhlavu a vezmete ručnici v kolmou polohu; pravou ruku přidržíte jen na výstruhu ouhlavy a sice tak, by ukazovatel kohoutku se dotýkal, ostatní prsty k sobě spojené byly, a palec o hlaveň se opíral.

3. časovec. Přitáhněte pravé předrameno rychle a blízko těla na pravý bok.

Na vel „Beim Fuß!“ (k noze!): Jako po velu „Ruht!“

Na vel „Stellt - euch zum Gebeth!“ (stav se k modlitbě!):

1. časovec. Ručnice ostane na svém místě. Pravou nohu odtáhnete tak daleko na zad, by začátek pravé přednohy k podpatku levé nohy přitažen státi přišel.

2. časovec. Zdvihněte levou ruku, neodstavě lokte, stranou a na plocho před levé oko tak, by špičky prstů záclonu čáka se dotýkaly.

Na vel „Herstellt euch - vom Gebeth!“ (stav se od modlitby!):

1. časovec. Spustíte levici od čáka na levý bok. [27/28]

2. časovec. Odtáhnutou nohu přitáhněte v její prvotní postavu.

Na vel „Kniet nieder - zum Gebeth!“ (klekni k modlitbě!):

1. časovec. Srazíte obě dvě přednohy dohromady, by se výrůstkama dotýkaly, pak táhnete nadbřiší, nenakloně těla ku předu, spolu s pravou nohou na zad, a postavte pravé koleno za levý podpatek tak daleko, by levá noha až ku kolenu kolmo na zemi státi mohla. Ručnici podržíte na jejím místě, a pravou nohu opřete špičkou střevíce o zem.

2. časovec. Uchopíte čáko palcem, ukazovatelem a prostředním prstem levé ruky blízko růže, smeknete je bez prodlení, a postavíte dutostí na levé koleno tak, by růže stranou a na levo hleděla.

Na vel „Auf - vom Gebeth!“ (vstaň od modlitby!):

1. časovec. Zdvihnete levou rukou čáko s kolena, posadíte je pořádně na hlavu, a položíte hned zase ruku dlaní na levé koleno. [28/29]

2. časovec. Vztyčíte se zase, neodstaviv lokte od těla, přímo vzhůru, daje sobě tisk výrůstkem pravé nohy; pravou nohu přitáhnete k levé, špičky střevíců odstavte zase od sebe.

Na vel „Wor dem Linken Fuß - zum Schwören!“ (před levou nohu ku přísaze!):

1. časovec. Postavíte ručnici pravou rukou, neodstavě lokte od těla, plochou ouhlavy před špičku levého střevíce tak, by zámek zevnitř hleděl, a ručnice k tělu přitažena byla; druhá zdířka [= objímka, pozn. editora] hlavně musí ku knoflíkům kabátu přilehati.

2. časovec. Přitáhnete pravici rychle vzhůru na oustí bodla, a levicí obejmete druhou zděřku hlavně. Palce obou ruk opřete, první o oustí bodla, druhé o pažbu.

Na vel „Czako ab!“ (smekni čáko!):

1. časovec. Uchopíte čáko palcem, ukazovatelem a prostředním prstem pravé ruky blízko růže.

2. časovec. Smeknete je, ručnici odtáhnete levou rukou tak daleko od těla, co svrchní okrouhlost čáka potřebuje, [29/30] čáko nastrčíte na levý palec, který je k pažbě přitlačí; protější stranu okrouhlosti čáka necháte se dotýkati těla, záclon a růže hledí v pravo stranou.

3. časovec. Pozdvihnete pravou ruku v pravo vzhůru, palec, ukazovatel a prostřední prst vyzdvihnete zároveň brady, ostatní prsty stisknete.

Na vel „Czako auf!“ (čáko na hlavu!)

1. časovec. Uchopíte čáko na tom samém místě, jako při smeknutí.

2. časovec. Posadíte je pořádně na hlavu, a přitáhnete ručnici levicí k tělu.

3. časovec. Položíte pravici na oustí bodla, palec opřete vnitř o bodlo; levé rameno přirozeně natáhnete, ručnici, neopíraje palec, ouplně obejmete, a přitáhnete ji k tělu tak, by druhá zděřka hlavně ku knoflíkům kabátu přiléhala.

Na vel „Schultert!“

1. časovec. Síla na tíž ručnice jest v levé ruce. Neodstavě lokte od těla pozdvihnete ručnici levou rukou na levé straně vzhůru, by ruka zároveň [30/31] levého paždí přišla; pravou rukou obejmete s tím pospolu výstruh ouhlavy tak, by kohoutek ukazovatele se dotýkal, palec opřete u čepovní vrtule, ostatní prsty přitáhněte k sobě a k ukazovateli, pak spustíte levou ruku jejího nynějšího místa, udeříte na ouhlavu, obejmete ji, a vsadíte ručnici v kolmou polohu na levé straně.
2. časovec. Přitáhněte rychle a blízko těla pravé předrameno na bok.

Loket přidržte vždy při těle, při hmatání neohybujte tělo, ani se na ručnici nedívejte.

„In Balanz!“ (v rovnováhu!)

Na tento vel vyzvedněte pravé rameno blízko těla vzhůru, obejmete rukou ručnici zároveň levého paždí, a stáhnete ji na pravou stranu; levá ruka na ouhlavě provází ručnici co rameno stačí, opustí ji pak a vrátí se na levý bok. V pravé ruce popustíte ručnici na stranu šejdrem, by bod ouhlavy s zevnitřní okrouhlostí podpatku zároveň byl. Palcem, ukazovatelem a prostředním prstem pravé ruky obejmete maličko [31/32] nad první zděřkou ručnici, ostatní prsty spojíte na řemeně a pak na pažbě. Rameno přirozeně natáhnete.

„Beim Fuß!“

Na vyřknutý vel postavíte ručnici na zem tak, by bod ouhlavy se špičkou pravého střevíce zároveň stál, a hlaveň k pravé kyčli přiložena byla.

„In Balanz!“

Na vyřknutý vel pošoupnete ručnici pravou rukou tak vysoko, by ruka i ručnice zase postavu a polohu jako po velu In Balanz! obdržely.

Na vel „Schultert!“

Vyzvednete ručnici, neodtáhna pravého lokte od těla, a nepohybujíc při tom tělem, blízko těla na levý bok v kolmou polohu, a jak brzo jste levicí ouhlavu obejmul, opustíte pravou rukou ručnici, a přitáhnete ji rychle a blízko těla na pravý bok.

Na vel „Fällťs - Bajonet!“ (naraž bodlo! ) [= nejedná se o nasazení bajonetu, nýbrž hmat směřující k jeho bezprostřednímu použití; o 13 let později byl tento povel přeložen výstižněji: „Bodákem v pád“ – pozn. editora]

1. a 2. časovec. Jako první a druhý časovec u představování zbraně.

3. časovec. Uděláte rychle obrat v pravo, pravou nohu postavíte ve vzdálí jednoho [32/33] střevíce za levou tak, by podpatky přímo za sebou stály; s tím zároveň vtrhnete ručnici pravou rukou v lehmou polohu, a hodíte ji při první zděřce v levici, kterou v tom samém čase otevříti musíte.

Palec levé ruky opřete o pažbu, levý loket opřete k pevnější podpoře ručnice o bok, levý střevíc postavíte rovnoběžně s ručnicí, tíž těla podržíte na levém podpatku, špička pravého střevíce hledí přímo ku předu. Zámeční vrtule vezmete k prsoum, pravicí obejmete výstruh ouhlavy pevně, pravý loket podržíte vzhůru ale zároveň ouhlavy, tíž ručnice v obou rukou.

Na vel „Schultert!“

1. časovec. Zároveň se zpětpostavením v čelí vtáhnete ručnici pravou rukou v kolmou polohu, neodtáhněte ale při tom levého lokte od těla, udeříte na řemen ručnice, a přidržíte ručnici a ruce v jejich předešlé poloze a předešlém směru. [33/34]

2. a 3. časovec. Jako v druhém a třetím časovci při plecování po představení zbraně.

Na vel „Flach!“ (na plocho!)

1. a 2. časovec. Jako první a druhý časovec ku představení zbraně.

3. časovec. Uděláte rychle obrat v pravo, ručnici vtrhnete pravicí v lehmou polohu, a do levice, kterou v tom samém čase otevřete, ji při první zděřce vhodíte. Palec levé ruky opřete o pažbu, levý loket ale k pevnější podpoře o bok. Podpatky ostanou přitaženy, levou nohu postavíte rovnoběžně s ručnicí, špička pravého střevíce hledí ale přímo ku předu; zámeční vrtule vezmete k prsoum, pravý loket přitáhnete k boku.

„Oeffnet die Pfanne!“ (otevř pánvici!)

Uchopíte palcem a ukazovatelem pravé ruky ocelku (batryi) a odrazíte ji; pravici přidržíte plochmo výrůstkem dlaně na kohoutku, prsty natažené položíte za ocelku, pravý loket se dotýká zevnitřní plochy ouhlavy.

„Schließt die Pfanne!“ (zavři pánvici!) [34/35]

Pravou rukou zavřete pánvici, a obejmete výstruh ouhlavy, pravý loket přitáhnete opět k pravému boku.

„Zur Visitirung - der Ladung!“ (k přehledu nabíjení!)

Neučině žádného obratu, stlačíte ručnici pravou rukou co rameno stačí k levému stehnu, spustíte a otočíte ji před ním levou rukou, neodstavě lokty od těla tak, by nábitec k tělu přišel; ouhlavu postavíte na zem tak, by bod (Spize) její, špičky levého střevíce se dotýkal, a s ním zároveň stál. Levé rameno natáhnete, a rukou obejmete ručnici, ručnici přitáhnete k tělu, a přidržíte ji tak, by druhá zděřka na knoflíky kabátu přišla, palcem a ukazovatelem pravé ruky uchopíte nábitec.

„Ladstock in - Lauf!“ (nábitcem do hlavně!)

Vytáhnete palcem a ukazovatelem nábitec co rameno stačí, uchopíte jej zase celou rukou při oustí, vztáhnete docela, a do hlavně jej vpustíte; pak obejmete oustí bodla, a palec opřete vnitř o trubku bodelní. [35/36]

„Versorgt - den Ladstock!“ (schovej nábitec!)

Na znamení ode mne dané uchopíte nábitec palcem a ukazovatelem pravé ruky, vymrštíte jej co rameno stačí, a uchopíte zase celou rukou při oustí, vytáhnete jej docela a přitáhnete k trubce, vpustíte jej do ní až k druhé zděřce, a násilně pak do ní vrazíte, poslez jej udeřením pravé ruky na oustí, v jeho místo vsadíte. Ručnici ponecháte na jejím místě, pravou ruku položíte na oustí bodla, a palec opřete vnitř.

„Schultert!“

1. a 2. časovec. Jako při plecování po „Vor den Linken Fuß zum Schwören!“ - Zároveň s prvním časovcem postávíte se v čelí.

Na vel „Uibergebt - zur Visitirung!“ (podej k přehlídnutí!)

1. a 2. časovec. Jako u „Fällťs - Bajonet!“ Když se vám ručnice ku přehlídnutí odejmula, spustíte hned obě ruce na boky. Když se vám po přehlídnutí zase vrátí uchopíte ji pravou rukou na výstruhu ouhlavy, levou rukou [36/37] udeříte na řemen ručnice, a vsadíte ji zase v předešlou polohu.

„Spannt - den Hahn!“ (natáhni kohoutek!)

1. časovec. Obrátíte pravou rukou ručnici tak, by hlaveň proti tělu hleděla. Levý palec ostane zároveň brady, malík na péru ocelky; palec pravé ruky dáte na kohoutek, ukazovatel na lučík, ostatní prsty nad něj; oba lokte přitáhnete k tělu.

2. časovec. Natáhnete kohoutek; palec a prsty ostanou na tom místě, kde v předešlém časovci byly.

„Hahn in die Ruh’!“ (kohoutek v lůžko!)

1. časovec. Spustek tlačíte ukazovatelem, aby ale kohoutek odraziti nemohl, držíte jej palcem, a popouštíte znenáhla až k ocelce, pak jej ale zase tak daleko natáhnete, až to vnitř v zámku lupne, což znamením že kohoutek v lůžku jest. Po tom obejmete pravou rukou výstruh ouhlavy.

2. časovec. Obrátíte pravou rukou ručnici, levou udeříte na řemen ručnice, a vsadíte zase ručnici v předešlou postavu a polohu. [37/38]

„Schultert!“

1. a 2. časovec. Jako druhý a třetí časovec při plecování po představení zbraně.

»Nastražení a schování bodla stává se bez velení a bez časovců, pouze na připomenutí velitele „Pflanzt - aneb Versorgt - das Bajonet!“«

Na připomenutí „Verdeckt!“ (zakrej!) vezmete ručnici na levý bok pod plášť a nad kyčli tak, by zámek za levý loket přišel, a od něho na levý bok tlačen byl; pláštěm přikrytou ručnici obejmete levou rukou při první zděřce, a skloníte ji oustím k zemi, aby déšť stékati mohl.

V této postavě předstoupíte jakožto stráž, když nějaký představený okolo vašeho strážiště jde, pak se zase s ručnicí u nohy drženou do budky postavíte.

Když na strážích před zbraní stojící stráž slovy „Gewehr - heraus!“ do zbraně vyvolá, uchopíte co možná nejrychleji, svou o zábradlí opřenou neb na kolíku ležící ručnici, přitáhnete ji ku pleci, a všikujete se dle svého pořadí. [38/39]

Na připomenutí velitele „Sezt - an!“ aneb „Niederlegt!“ opřete zase ručnici o zábradlí aneb jí položíte na kolík.

O zábradlí se ručnice tak opře, by zámek do vnitř plochmo k zábradlí hleděl. Na kolík se položí ale tak, by hlaveň ku kolíku hleděla, a řemen ručnice vzhůru byl. Pak odstoupíte.

 

Vypalování.

Na vel „Man wird mit Pelotons - chargiren!“ (zdělkami se bude vypalovat!)

Nestane se nic, jenom buďte pozorliv na následující vel. Znamení bubnu aneb „chargirt!“

Ukazuje jen rozkaz, že vypalováno býti má.

„P’ton!“ (zdělku!)

Obrátíte vždy hlavy přímo, a vyhlídnete sobě záměr.

„Fert’!“ (hotov!)

Obrátíte ručnici, nepozdvihna ji, k tělu, a pošoupnete ji spolu před levou kyčli, pravicí uchopíte výstruh ouhlavy, a otočíte ručnici tak před tělo, by hlaveň k tělu hleděla; v to samém čase uchopíte [39/40] levou rukou, udeře ní, ručnici na první zděřce; palec opřete zároveň brady o pažbu, a ručnici připřete k levému předramenu, by se při natahování kohoutku nepohybovala. Ukazovatel pravé ruky položíte nad, ostatní prsty pod lučík, a natáhna kohoutek, neodstavě při tom pravého lokte od těla, obejmete palcem výstruh ouhlavy. Ručnici přidržíte kolmo tolik v levo a stranou, by levé oko nezakrývala.

„An!“ (měř!)

Učiníte rychle obrat v pravo, pravou nohu postavíte ve vzdálí jednoho střevíce za levou tak, by podpatky zrovna za sebou stály, v tom samém čase vtrhnete ručnici pravou rukou do měřenky (Visirlinie) vykázaného záměru, a vložíte ukazovatel, nedotýkaje se spustku, do vnitř lučíka. Levici podržíte neměně na první zděřce, její prsty se hlavně dotýkati nesmí; nyní dokonáte ouplně obrat, kterým levé předrameno k podpoře tíže ručnice dostatečnou nabude sílu; tíž těla spočívá na levé noze, kterou rovnoběžně s ručnicí postavíte, špička pravého střevíce hledí přímo ku předu. Bod ouhlavy až k vrtuli ouhlavní [40/41] botky přitlačíte k paždí, pravou tvář přiložíte k ouhlavě, levé oko zamhouříte, a pravým vezmete čepovní vrtuli mušku a záměr v měřenku.

„Setzt ab!“ (odstav!)

Učiníte čelí v předešlou postavu, pravý ukazovatel položíte zase na lučík, s tím zároveň odtáhnete ručnici pravou rukou od paždí, a vezmete ji jako při „Fert’!“ v kolmou polohu.

„An!“

Zaměříte zase ručnici jako prve řečeno bylo.

„Feuer!“ (pal!)

Spustíte ukazovatelem; po vystřelení přitáhnete pravou nohu k levé, směr špiček střevíců ostane bez proměny; ručnici přitáhnete spolu přímo dolů na prsa, levou rukou přidržíte na první zděřce, levý loket opřete pro lepší podporu ručnice o levý bok; pravé rameno položíte na ouhlavu, kohoutek odtáhnete hned v lůžko, a pohlednete při tom na zámek, abyste se dozvěděl, jestli rána vyšla, což poznáte, když se ze zápalní dírky kouří; nekouříli [41/42] se tak jest to znamením, že se jen prach na pánvici, nezanítě ránu, zapálil.

„Ergeift - die Patrone!“ (uchop ránu!)

1. časovec. Nedělaje velikého okolku rukou, táhněte pravé rameno zrovna nad ouhlavou na zad, zdvihnete prstami víko ránečnice, sáhnete do ní, a uchopíte jednu ránu tak, by kulka na malík přiléhala, a vrchní díl rány palcem a ukazovatelem držen byl.

2. časovec. Přitáhnete tuto ránu blízko těla k ustům, a ukousnete předstrmící papír opatrně u samého prachu, pak ji palcem, ukazovatelem a prostředním prstem zakryjete a zároveň brady přidržíte.

„Pulver auf die Pfanne!“ (prach na pánvici!)

3. časovec. Přitáhna pravou rukou k pánvici, nasypáte na ni tolik prachu, co k zanícení rány potřeba jest, k čemuž hlavu sehnete, abyste na pánvici hleděti mohl; pak podržíte ránu palcem, ukazovatelem a prostředním prstem dobře sevřenou vzhůru, posledníma dvěma prstama zavřete ocelkou pánvici, [42/43] pravou ruku položíte na výstruh ouhlavy, a obejmete ji posledníma dvěma prsty, pravý loket připojíte k boku.

„Schwenkt zur Ladung!“ (zatáčej k nabíjení!)

4. časovec. Stlačíte ručnici, neobrátě ji, pravou rukou, co rameno stačí, k levému stehnu, popustíte ji zde a spolu otočíte, neodstavujíc lokte od těla, levou rukou tak, by nábitec k tělu přišel; pak postavíte ouhlavu na zem tak, by její bod špičky levého střevíce se dotýkal, její šířka ale s ním rovnoběžně stála. Levé rameno natáhnete, a rukou objímaje ručnici, k tělu ji přitáhnete druhou zděřku přidržíte zároveň knoflíků na kabátě. Pravou rukou držíte ránu tak, by klouby prstů v pravo stranou oustí bodla se dotýkaly.

„Patron - in Lauf!“ (ránu do hlavně!):

5. časovec. Ránu v pravé ruce maličko otočíte, by tiskem palce a ukazovatele na plocho stlačený papír rány, zase okrouhlý otvor obdržel, pozdvihnutím [43/44] pravého lokte uvedete ránu v hlaveň, vysypáte prach, vtlačíte ukazovatelem kulku do vývrtu, a pak uchopíte palcem a ukazovatelem nábitec.

„Ladstok - in Lauf!“ (nábitec do hlavně!)

6. časovec. Vytáhněte palcem a ukazovatelem nábitec tak daleko, co rameno stačí, při oustí jej zase znova celou rukou uchopíte, docela vytrhnete, a dva palce (coule) do hlavně vpustíte, pak natáhnete rameno a vrazíte jej násilně do hlavně, poslez jej palcem, ukazovatelem a prostředním prstem obejmete.

„Setzt an - versorgt den Ladstock!“ (přisaď - zaopatř nábitec!)

7. časovec. Udeříte ještě krátce ale prudce nábitcem na ránu, při čemž poslední dva prsty od ostatních odtáhnete, pak jej vymrštíte palcem, ukazovatelem a prostředním prstem a nataženým ramenem z hlavně, vpustíte jej až k druhé zděřce do žlábku, pak jej ale prudce do něho vrazíte, a pro lepší ujištění udeříte ještě dlaní na oustí. [44/45] pravou rukou obejmete oustí bodla, palec opřete vnitř v pravo o nábitec.

„Schultert!“

8. časovec. Jako při Schultert po „Flach!“ -

Po sedmém časovci a dokonaném nabití nezvednete ručnici osmým časovcem ku pleci, nýbrž vezmete ji hotovu, totiž: pozdvihnete ji zároveň se zpětpostavením v čelí levou rukou neodstavě lokte od těla, tak vysoko, by levá ruka zároveň levého paždí přišla, v tom samém čase obejmete výstruh ouhlavy a otočíte ručnici tak, by hlaveň k tělu hleděla, pak natáhnete kohoutek a vsadíte ruce i ručnici v onen směr a polohu, jako při Fertig.

Kdyby se na vás po velu Fertig! – „Rechts“ neb „Links“ (v pravo neb v levo!) volalo, tedy mrštíte, neodvrácenou hlavou, jen okem v pravo neb v levo na určený předmět, a na následující „An!“ a „Feuer!“ zaměříte a vypálíte ručnici šikmo na něj; spolu pak zároveň uděláte ouplný obrat v pravo, by podpatky zrovna za sebe přišli.

To samé učiníte, když se na vás „Hoch!“ neb „Tief!“ (do vejšky neb do hloubky!) [45/46] volá, jen že ručnicí do vejšky neb do hloubky zaměříte a vypálíte.

Když vypalování na znamení bubnu, neb zavolání „Halt!“ zastaveno býti má, tedy vsadíte, kdybyste ručnici již pohotovu měl, kohoutek hned v lůžko, a zaplecujete ručnici sám pro sebe jedním časovcem.

Máteli ale v okamžení daného znamení bubnem neb „Halt!“ zaměřeno, tak setrváte v zaměření tak dlouho, až se vám „Setzt - ab!“ dovolá, načež odsadíte a kohoutek vpustíte v lůžko, pak ale beze všeho dalšího velu a časovce zaplecujete.

Následujeli ale znamení bubnu neb „Halt!“ v té době, když nabíjíte, a časovce k nabíjení se vám již nepočítají, tedy dokonáte dřív nabíjení a pak teprv zaplecujete ručnici.

Tento předpis vám slouží, když samoten v jedné, aneb budoucně v první řadě nějakého oddílu pálit budete. Byl-libyste ale v druhé řadě, tak ustoupíte na vel „Fertig!“ stranou, vezma ručnici s sebou, tak daleko v pravo, by vaše levé paždí za pravé vašeho předstojícího muže přišlo. [46/47]

V tomto postavení ostanete tak dlouho, co vypalování trvá, vstoupíte ale, plecovav dříve na znamení bubnu, neb na vel „Halt!“ ručnici, na vel „Richt - euch!“ zase tolik v levo stranou, jako jste při Fertig v pravo ustoupil.

Nyní, dokavád žádnou první řadu před sebou nemáte, ustoupíte na vel Fertig jen půl střevíce v pravo stranou, abyste se pro budoucí pády k tomu připravil.

Byl-libyste ale v třetí řadě, tak vezmete jenom kohoutek k ramenu, když se bubnem znamení dalo neb chargirt! velelo - a vyrovnáte se, když vypalování zastaveno jest.

Na vel „Habtacht! Man wird laden!“ (pozor! budem nabíjeti!)

1. časovec. Otočíte ručnici, nepozdvihna ji, do vnitř, a pošoupnete ji spolu před levý bok, pravou rukou sáhnete ve výstruh ouhlavy, a otočíte ji tak před tělo, by hlaveň do vnitř přišla; v tom samém čase uchopíte levou rukou, udeře ní zkrátka, ručnici při první zděřce; palec opřete [47/48] zároveň brady; pravou rukou podržíte výstruh ouhlavy obejmut.

2. časovec. Na znamení bubnu vtrhnete ručnici, učině spolu obrat na pravo, pravou rukou v lehmou polohu k prsoum. Podpatky přitáhnete, levou nohu postavíte rovnoběžně s ručnicí, špička pravého střevíce stojí přímo ku předu, levou ruku podržíte přímo ku předu, levou ruku podržíte neproměně na první zděřce; palec jest o pažbu, levý loket k lepší podpoře ručnice o bok opřen, pravý loket se dotýká zevnitřní plochy ouhlavy. Ocelku odrazíte hned palcem a ukazovatelem pravé ruky, a vykonáte nabíjení podlé poučení osmi časovců ve vypalování; po skonaném nabití zaplecujete ručnici.

Kdybyste budoucně u nějakého oddílu v druhé neb třetí řadě stál, tak ustoupíte při prvním časovci spolu tak daleko v pravo stranou, by třetí řada od druhé onen směr obdržela, jako o druhé k první ve vypalování při Fertig vysvětleno bylo; [48/49] na vel „Richt - euch!“ který po skončeném nabíjení a plecování ručnici následuje, ustoupíte zase tolik v levo stranou, jako jste dříve v pravo vstoupil.

»Nyní musí vycvičující se zprvu půl, pak ale celý střevíc v prvním časovci v pravo stranou ustupovati, aby se pro obě řady připravil a vycvičil.«

 

 

Jeden z exemplářů Cwičenj we zbrani gednotliwých wogáků, řad a zdělků cjs. král. pěchoty zpřístupnila Národní knihovna ČR v rámci digitalizačního projektu Kramerius: kramerius.nkp.cz - nový formát zobrazení viz kramerius5.nkp.cz

Přepis původního tisku provedl M. Exner. 

Exemplář Österreichische Nationalbibliothek je dostupný též na na books.google.cz/books?id=ypFbAAAAcAAJ (digitalizováno 26.02.2014).

Původní adresa příspěvku:
 - primaplana.net/txt/edice/cviceni-burian-1835.html