§14: Svou lásku odkazuji svým poddaným
Karel Sáček
Naposledy upraveno: 03.02.2025
Dne 2. března 1835 zemřel ve vídeňském Hofburgu po zápalu plic císař František I. Bylo mu 67 let a v čele habsburského soustátí stál 43 roků. Jeho tělo bylo do dalšího dne ponecháno na úmrtním loži a císařský apartmán, ve kterém naposledy vydechnul, zpřístupněn veřejnosti. Poté byl nabalzamován, oblečen do maršálské uniformy a uložen do rakve vyložené zlatým brokátem - ta byla vystavena v „Hofkirche“, čímž byl velmi pravděpodobně míněn augustiniánský dvorní kostel.
Následně byla otevřena poslední vůle císaře Františka, v níž mj. požadoval, aby byl ve veřejnou známost uveden její §14:
„Svou lásku odkazuji svým poddaným. Doufám, že se za ně budu moci modlit u Boha, a vyzývám je k věrnosti a příchylnosti Mému zákonnému nástupci, jakož ji dokázali Mně ve dnech dobrých i zlých.
Své věrné armádě vzdávám srdečně díky za služby, které Mně prokázala a kterými zachovala Můj trůn. Vyzývám ji, aby vždy tutéž věrnost a příchylnost osvědčovala Mému nástupci. Všem státním služebníkům, kteří Mně dobře sloužili, vzdávám tímto Své díky.“
Jedna z hojně rozšířených litografií císaře Františka na úmrtním loži, kterou doplňuje citace §14 jeho poslední vůle
detailně viz např. esbirky.cz/predmet/30551733
Franz Wolf: Truchlící poddaní u císařova úmrtního lože.
(litografie, Journal Pittoresque 1835).
Čestnou stráž drží příslušník c. k. první arcierní tělesné gardy (Erste Arcièren-Leibgarde) a uherské šlechtické tělesné gardy (Ungarische Adelige Leibgarde / Nobelgarde, praetoriana nobilis turma, magyar nemes testőrség)
Josef Lanzedelly: Tělo císaře Františka v maršálské uniformě - litografie z roku 1835.
Za povšimnutí stojí, že vedle nejvýznamnějších habsburských řádů, tedy Řádu zlatého rouna a hvězd velkokřížů Vojenského řádu Marie Terezie, Královského uherského řádu sv. Štěpána, Řádu Leopolda a Řádu železné koruny se nachází také také armádní (dělový) kříž z let 1813-1814.
Na tomto vyobrazení drží císařovu poslední čestnou stráž navíc příslušníci trabatnské tělesné gardy (Trabantenleibgarde) s halapartnami - zajímavým detailem jsou černé pásky na jejich nadloktích, zatímco příslušníci dalších dvou tělesných gard mají černé šerpy (bandalíry) přes rameno.
zdroj: picryl.com/media/emperor-francis-i-of-austria-lying-in-state-a56396
Totožný výjev v podání jiného autora. Kromě panovnických insignií kolem rakve jsou zde výrazněji zobrazeny také dvě urny - na srdce, která se ukládala v loretánské kapli dvorního augustiniánského kostela a na ostatní vnitřnosti, ukládané v kryptě katedrály sv. Štěpána;
zdroj: picryl.com/media/emperor-francis-i-of-austria-lying-in-state-1835-321bd6
Dne 7. března 1835 byla rakev s císařem Františkem uložena do císařské hrobky pod vídeňským kapucínským klášterem.
Kolorovaná litografie Johann Nepomuk Hoechle - Franz Wolf: Die feierliche Beisetzung der Leiche ze série Hauptmomente aus dem Leben Sr. Majestät Franz I. Kaisers von Oesterreich, apostol. Königs
zdroj: liechtensteincollections.at
Úvodní německá slova veřejné části jeho závěti „Meine Liebe vermache Ich Meinen Unterthanen“ byla vyražena mj. na pamětní medaili, která císařovo úmrtí připomínala. A v latinské verzi „Amorem meum populis meis“ byla zvěčněna na podstavci monumentálního Františkově pomníku, který byl v roce 1846 odhalen na nádvoří vídeňského Hofburgu.
Sarkofág císaře Františka ve vídeňské kapucínské hrobce kapuzinergruft.com/de/franzensgruft
Podrobněji viz např. WOLFSGRUBER Cölestin: Die Kaisergruft bei den Kapuzinern in Wien. Wien 1887, s. 298-305,
dostupné online books.google.cz/books?id=vUcRAx2kSJwC
Urny se srdci Habsburků v loretánské kapli augustiniánského kostela. Tu císaře Františka lze nalézt v současnosti velmi snadno - nachází se vlevo od urny se srdcem jeho vnuka Františka Josefa, vévody zákupského (neboli Napoleona II. zvaného Orlík), kterou zdobí francouzská trikolora.
Podrobněji viz WOLFSGRUBER Cölestin: Geschichte der Loretokapelle bei St. Augustin in Wien. Wien 1886, s. 107-109,
dostupné online books.google.cz/books?id=VlOfnoa3OCgC