Konskripce - popis neboli sčítání obyvatelstva pro vojenské odvody dle patentu z roku 1770
Eduard Šebesta - Adolf Lud. Krejčík
Naposledy upraveno: 30.03.2022
V září 1933 vyšla nákladem Rodopisné společnosti československé kniha Popis obyvatelstva hlavního města Prahy z roku 1770: I. Staré Město. Jednalo se o obsáhlou edici sčítacích archů z roku 1770 (mj. zachráněných před zničením), kterou k tisku připravil PhDr. Eduard Šebesta a jeho smrti v lednu 1933 předmluvou, úvodem, doplňky a rejstříky opatřil PhDr. Adolf Lud. Krejčík. Tento publikační počin je využíván hlavně pro přehled o počtu a sociální struktuře pražského obyvatelstva, jeho úvod ale navíc detailně objasňuje hlavní, tedy vojenské aspekty celého konskripčního systému.
Popis jest především dílem ústřední moci zeměpanské, jež statistickým šetřením, soupisem duší, prováděným duchovními, zeměpanskými a vojenskými orgány a úřady, snažila se získati přesná čísla o počtu obyvatelstva pro své správní úkony státní. Zákonodárství Marie Terezie i Josefa II. bylo od r. 1753 až do r. 1790 velmi činné a po stránce statistiky obyvatelstva vskutku velmi účinné a úspěšné.*) Pro osvětlení pramene, tuto vydávaného, stačí pověděti, že statistická šetření prvého období vlády Marie Terezie (1753-1769) našla svůj výraz v politicko-církevních soupisech duší, kdežto druhé období, doba spoluvladařství Josefa II. (1770-1780), v politicko-vojenských popisech obyvatelstva.
Systematické sčítání obyvatel vyžaduje systematické označování jimi obývaných domů.
Zachovaný příklad z Jindřichova Hradce: číslo (popisné) 1 - zámek.
Náš »Popis« vyvolán byl patentem královniným ze dne 10. března, jejž pražské gubernium ohlásilo všem krajským úřadům v Čechách oběžníkem ze dne 9. dubna 1770. Patent ohlašuje obecný popis duší k usnadnění odvodů vojenských. Popis provedou společně komisaři s důstojníky vojenskými, sepíší zároveň tažný dobytek a očíslují všecky domy předepsaným způsobem. Poněvadž zamýšlený způsob vojenských odvodů, k němuž ohlášený popis obyvatelstva má poskytnouti žádaný pevný základ, bude úlevou obyvatelstvu proti dosavadnímu způsobu odvodů, očekává královna, že se »věrní poddaní poslušně tomuto obecnému popisu podrobí, všichni pokojně doma zůstanou a svůj tažný dobytek věrně k popisu ohlásí, z nedůvěry dobytek ani neschovají ani neustraní.« Který poddaný se proti očekávání popisu vyhne, před ním skryje neb dokonce uprchne, bude, bude-li kdekoli dopaden, zatčen a potrestán prací na pevnostních stavbách na dva roky; ukryje-li pak svůj dobytek před popisem, propadne dobytek konfiskaci, bude-li kdekoli nalezen.
Podrobnosti provedení ohlášeného popisu nejsou v patentu uvedeny. Novinkou proti způsobům, jimiž před tím sčítání obyvatelstva bylo prováděno, jest účast vojenských důstojníků. Ustanovení patentu stejně jako při předešlých sčítáních neurčuje ani dobu, v níž sčítání mělo býti provedeno, ani neodvolává předchozích předpisů. Ohlášení obecného popisu neukazuje též k tomu, že běží o sčítání jen mužského obyvatelstva, běželo spíše o dvojí popis, ex parte civili a ex parte militari, což prokázal Gürtler otiskem rozkazu, jak se mají chovati důstojníci, spolupůsobící při popisu obyvatelstva.
Příslušný rozkaz z r. 1770 z rakouského říšského ministerstva války nařizuje konskripčním důstojníkům - byli to hejtmani a nadporučíci - dbáti především údajů, jichž se jim dostane výpisy z církevních matrik, které dodají církevní úřady. Dále se ukládá důstojníkům, aby matriční údaje kontrolovali dotazy u úřadů vrchnostenských, místních vrchností, sedláků a sousedů zejména tehdy, jestliže osoby; zapsané ve výpisech z matrik, nebudou na místě popisu. Běží-li o místní příslušníky při popisu nepřítomné, ukládá se důstojníkům, aby je ihned zapsali do příslušné rubriky soupisových archů, běží-li o cizí příslušníky, zapíši je na zvláštní půlarchy a zašlou je komisi, aby další správně zařídila. Při podrobných popisech domů dbáti jest všemožné přesnosti, aby celkové početní výkazy byly správné. Důstojníkům se důtklivě ukládá, aby celkové výkazy jednak sami přehlíželi, jednak dali opětně furýry přehlédnouti a porovnati, pokud se konečných sum týče, s údaji výpisů matričních. V podrobných popisech domů třeba všecky příslušníky, příslušné do jiných míst, panství neb zemí, zvláště poznamenati, k sumarnímu popisu třeba o těchto cizích příslušnících připojiti záznam na zvláštním půlarchu. S důstojníky, provádějícími popis v sousedních místech, musí býti udržován styk, aby bylo vyvarováno omylům v záměně příslušných farností, a aby snad některé domy, zejména na venkově, nebyly popsány dvojmo neb dokonce pominuty. S popisnou komisí jest každý popisní důstojník povinen udržovati styk, vždy po pěti dnech zasílati jí řádnou zprávu, aby se o důstojníku vědělo, kde jest, a jak jeho popisní práce pokročily. Zmíněné zprávy třeba podávati písemně a musí býti souhlasné se zprávami civilního komisaře, zasílanými jím krajskému hejtmanovi. Při popisu ženských osob budou se důstojníci účastniti jen jako svědci, vlastní popis žen provedou popisující komisaři ex parte civili. Rozkaz neustanovuje dobu, v níž bude důstojníku provésti popis domů přidělené farnosti, očekává však, že důstojníci si popílí, poněvadž nedbalce stihne nejen pokárání nýbrž, bude-li z nedbalosti a lenosti usvědčen, bude mu hraditi náklady celé komise. Důstojníci, pokračuje rozkaz, musí uměti odhadnouti tělesné schopnosti popisovaných mladíků a mužů k vojenské službě, aby nebyli na rozpacích, do které rubriky jest je zapsati. Důstojníkům stejně jako furýrům a písařům jim přiděleným, jest přísně zakázáno komukoliv projeviti, do které rubriky kdo z popisovaných byl zapsán. Který důstojník se prohřeší proti tomuto zákazu, bude odvolán a povolán k odpovědnosti, furýři a písaři, kteří by se takto provinili z nerozvážnosti, buďtež důstojníkem odesláni k nejostřejšímu potrestání vojenské komisi, kteří by se pak mimo očekávání dali podplatiti a snad dokonce slíbili, že někoho zapíší do jiné rubriky, nechť očekávají nectné potrestání (infamierende Strafe). Činům podobným se zabrání, nespustí-li popisující důstojník nikdy popisné papíry z očí, bude-li dbáti, aby vše bylo zapsáno v jeho přítomnosti, a bude-li míti na noc, po skončení popisu, všecky spisy v svém pokoji a nedovolí-li nikomu jich se dotýkati, není-li sám přítomen, tím méně činiti z nich výpisy neb něco v nich měniti.
Popisní důstojníci musí se též vyznati v odhadu stáří koní, aby se nedali oklamati; musí míti také míru k měření koní. Pro důstojníky, ustanovené k provedení popisu na venkově, nařizuje rozkaz zvláště: aby zapsali osaměle stojící domy, přidělené učiteli k nejblíže ležícím obcím, patřící však do jiných krajů, na zvláštní archy, aby mohly býti podobné omyly snadno napraveny. Při pracích popisných mají důstojníci též dohlédnouti, nestaly-li se v předchozím (vojenském) mapování některé chyby. Zjištěné chyby a nedostatky buďtež hlášeny k opravě. Na konci stanoví rozkaz: do rubriky vyňatých ze služby vojenské nebudiž podle nařízení z poddanského stavu zapisován nikdo mimo usedlé sedláky, kteří skutečně mají vlastní dům a pozemky; podruzi a vinaři, kteří nemají žádného majetku a pracují sedlákům jen jako nádeníci, zapisují se bez výjimky, jsou-li přednosty rodiny neb jediní synové svých otců aneb manželé jediných dcer, do rubriky, do níž náležejí podle své tělesné schopnosti.
Pro vojenské sčítání r. 1770 vydáno bylo také schema sčítacího tiskopisu, s kterým se setkáme i v našem »Popisu«, ovšem v jisté obměně, poněvadž v našem případě běží o hlavní město, nikoliv o kraj venkovský, kde sčítáno po farnostech a v nich po městech, městysech, vsích a místech, obývaných a neobydlených domech. V našem popisu běží o jediné město, rozdělené ve čtyři čtvrti a dvě vedlejší práva.
Záhlaví tohoto schématu vojenského popisu vykazuje mimo popisné číslo domu a jméno domácího tyto rubriky:
Vojenskému sčítání jak patrno, běží pouze o otázku, jsou-li sčítaní schopni služby vojenské či nikoli, jsou-li touto službou povinni či nikoli. Přihlížela-li předchozí sčítání duší jen k přítomným, zaznamenává popis z r. 1770 i nepřítomné, ovšem jen u obyvatelstva, nevyňatého z povinnosti vojenské tj. poddaného a od služby neosvobozeného. Z důvodů vojenských provedeno r. 1770 též sčítání dobytka, pro něž ve válečném archivu nalezl Gürtler tento přípravný formulář:
I z tohoto formuláře jest viděti, že účel statistického šetření byl vojenský.
Dvorním dekretem ze dne 30. března 1770 oznámen byl zemským místům v Čechách, na Moravě, v Slezsku, Rakousích nad Enží, Štýrsku, Korutanech, Krajině, Gorici a Dolních Rakousích opis reskriptu c. k. dvorské válečné rady, daného dne 24. března 1770 generálním vojenským velitelstvím, aby se dohodla s příslušným generálním velitelstvím o tisku tabulek pro popis osob mužských a tažného dobytka, a to jen pro vojenské sčítání, jak správně naznačil již Gürtler, neboť pro sčítání žen bylo užito jiných tiskopisů.
Z dokumentů, otištěných u Gürtlera, zvíme některé podrobnosti, které nám osvětlují způsob, jak byly i v našem »Popise« kvalifikovány jednotlivé popisované osoby. Tak z výnosu dvorské rady válečné dd. 7. července 1770 dovídáme se, že bylo nařízeno, aby jak u zeměpanských tak těžařských úředníků, horníků a hutníků, tavířů, dřevorubců, uhlířů, vozků železa a rudy i uhlí, pokud jsou v trvalé mzdě, u hamrníků, železářů, u personálu úřadu mincovního a dělníků c. k. mosazných továren bedlivě bylo zaznamenáno vedle jmen osobních a příjmení též jejich zaměstnání, stáří a rodiště.
Jiná ustanovení rozhodnuta výnosem dvorským z července 1770: Panské úředníky a domácí officianty, pokud byli poddanými, nařízeno zahrnouti do stavovského odevzdání; stejně nařízeno do příslušných rubrik k vojenské službě zapsati panské livrejované a nižší sloužící, jako podomky, podkoní, myslivce, lesníky jiné hospodářské nižší služebníky. Vinaře třeba pokládati za rovné ostatním poddaným, kdežto dřevaři u dolů zapíší se jako horníci. Podle dvorního dekretu ze 6. října 1770 bylo u obchodníků v městech a městysech, u měšťanských kramářů poznamenati, že jsou osvobozeni od ubytování vojenského, poněvadž podléhají kommerciu, kdežto neměšťanské kramáře a podomní obchodníky venkovské neb hokynáře uloženo popsati v příslušné popisní rubrice podle jejich vlastnosti. Další úlevu, úplné vynětí z odevzdání ke službě vojenské, přinesl všem komerčním řemeslníkům a dělníkům dvorní dekret ze dne 27. října 1770, který vyňal z povinnosti vojenské i syny otců, osvobozených od služby vojenské, ovšem jen na dobu, pokud zůstanou v moci otcovské; věnují-li se však řemeslu neb stavu, nevyňatému z odevzdání stavovského, podlehnou ihned odvodní povinnosti. Dvorským dekretem z 16. listopadu 1770 osvobozeni od odvodů dále aprobovaní lekárníci, chirurgové a lazebníci, pokud byli poddaní a neusedlí, i s jejich pomocníky a učni, nikoli však jejich děti. Na počátku vojenského soupisu byli od vojenské služby osvobozeni punčocháři, tkalci plátna i suken, pasíři, kožišníci a běliči s jejich syny, pomocníky a učni jako kommercianti. Při provádění popisu se však ukázalo, že často celé vesnice jsou obývány těmito řemeslníky, poměrně málo sloužícími skutečnému kommerciu. Bylo proto dvorským rozhodnutím ze dne 12. ledna 1771 nařízeno vyjímati z povinnosti vojenské jen skutečné usedlé hospodáře a dědice gruntu mezi tkalci plátna a punčocháři, kdežto neosedlé podrobiti odvodu. Z odvodů zůstanou vyloučeni jen tkalci, punčocháři a soukeníci s jejich pomocníky a učni, kteří provozují své řemeslo trvale u mistrů a v továrnách. Pasíři a kožišníci mají se s jejich syny, pomocníky a učni jen tehdy pokládati za osvobozené komercianty, pracují-li cechovně neb v továrnách a jsou-li usedlí v městech. Proti tomu obyčejní tkalounkáři a selští kožišníci nemají býti osvobozováni, kdežto mistry běličské pláten a nití, pokud pracují s topiči a vařiči (Kesselknecht), zařaditi jest i s jejich syny, pokud se vyučili běličství, mezi vyňaté kommercianty; běliče, kteří mají pouze bělidla s domem a všecky sběrače nití jest považovati za usedlé sedláky; nemají-li pozemků, spadají mezi neusedlé poddanské rodiny. Nařízením z 19. ledna 1771 nakázáno ještě učně u c. k. myslivců nevyjímati z odvodů vojenských.
Všecka uvedená nařízení, jak viděti hledí vyříditi námitky, během popisu uvedeny ze strany obchodu, průmyslu a živností proti požadavkům vojenským, umožněným velmi obecnými ustanoveními patentu března 1770. Již během popisu připravovány novými písemnými rozkazy panovnickými další kroky v organisaci vojenské. Vlastnoručním listem z ledna 1771 zavedeny tzv. vojenské knihy a patentem z 16. března 1771 rozděleny popsané země v odvodní okresy a úkrají setnin (Kompagniedistrikte), a nařízeno založiti vojenské knihy (Militärbücher) podle popisních tabulek. Řádná evidence všelikých změn v popisu duší i tažného dobytka nařízena byla hned patentem ze září 1770, jímž uloženo též vrchnostenským úředníkům a představeným, aby pravidelně každého čtvrtroku s odvoláním na popisné číslo domu hlásili zvláštní cedulkou (Meldungszettel) krajskému úřadu všeliké změny v počtu osob i tažného dobytka.
Líčiti další vývoj tereziánské a josefínské statistiky nemůže býti úkolem úvodu k »Popisu mužského obyvatelstva a tažného dobytka na Starém Městě Pražském«, provedenému v době od 1. října 1770 do 15. ledna 1771 setníkem pluku Ad. Bathyanyho ďHarneckem a civilním komisařem Leopoldem Fiescherem, jak jej podává »Popis«.
Originál »Popisu«, provedeného »ex parte militari« obsažen jest v rukopise papírovém, v polokožené vazbě, ve formátu podlouhlého velkého folia 42,3 cm délky x 34,5 cm výšky o 862 listech, rozděleném ve dva svazky. Z nich první označený na přední svrchní desce papírovým štítkem s nápisem »Particulaire Häuszer-Beschreibungen [von der] cays. auch kays. königl. Alt-Stadt Prag. Erster Theil [von No 1 bis ad Num] 535« čítá 483 listy, druhý s obdobným nápisem Particulaire und zusammengezpgene Häuszer-, dan Zug-Viehes-Beschreibungen [von der] kaysl. auch kaysl. königl. Alt-Stadt Prag. Zweiter Theil von No 536 bis ad Num 932 inclusive « čítá 379 listů…
Soupis popisovaného mužského obyvatelstva proveden jest německy rukou 5 nejmenovaných písařů z druhé polovice XVIII. století do předtištěných rubrik. Členové popisné komise d’ Harteneck a Fiescher potvrzují správnost písařových zápisů svými podpisy pravidelně každý den, kdy zápisy provedeny. Z dat těchto popisů domů, vidíme, že popisné práce byly prováděny se značným urychlením, a že denně popsáno 1—24 domů. Rozumí se, že rozsáhlé domy, zejména kláštery, koleje, semináře atd. s velkým počtem mužského obyvatelstva vyžádaly si soupisné práce více než domy s malým počtem obyvatelů. Všech 932 domů popsáno bylo v 80 pracovních dnech. Popisné práce byly počaty v pondělí dne r. října 1770 a bylo v nich pokračováno s výjimkou nedělí a svátků po všechny dny všední mimo 3., 4. a 11. října 1770, kdy byly as řešeny některé technické otázky popisu, až do ukončení podrobného popisu v úterý, dne 15. ledna 1771.
Tiskopis originálu popisu má nadpis: »Podrobný popis mužského pohlaví podle domů v [miste N.] v zemi . . .«. Pod záhlavím následuje rubrikatura se sloupci tohoto obsahu:
1. Popisné číslo domu.
2. Jméno majitele domu.
3. Přítomní:
a) Duchovní, šlechtici, cizinci, honoratiores, zeměpanští měšťané, kommercianti se syny, pomocníky (tovaryši) a učni.
b) Hospodáři usedlí, jejich jediní synové neb zeťové, manželé jediných jejich dcer, poddanského stavu [A].
c) Lidé, kteří pro stáří neb tělesné neduhy nemohou býti pp. stavy odevzdáni k službě vojenské [B].
d) Schopní k vojenské službě se zbraní [C].
e) Schopní k službě při dělostřelectvu a zásobovacím vozatajstvu [D].
f) V budoucnosti budou moci býti pp. stavy odevzdáni k službě se zbraní [E].
4. Nepřítomní:
a) Schopní k vojenské službě se zbraní.
b) Schopní k službě při dělostřelectvu a zásobovacím vozatajstvu.
c) Budoucně budou moci býti pp. stavy odevzdáni k službě se zbraní.
d) Ze stavovského odevzdání jsou pro svou kvalifikaci vyňati.
5. Nezvěstní; příčina jejich útěku a proč nebyli vypátráni.
Statistický přehled počtu mužských obyvatel a tažného dobytka udává nám počet popsaných domů na Starém Městě Pražském číslem 932. Z mužského obyvatelstva bylo přítomných 11.632, nepřítomných 546 a 70 nezvěstných, celkem tedy 12.248. V míru bylo vyňato ze stavu vojenského 6 282 osob, kdežto povinnosti odvodní podléhalo 5 966 mužů, z nichž bylo uznáno za schopné k službě se zbraní 1721, pro dělostřelectvo a zásobovací vozatajstvo 505, v budoucnosti se čekalo, že z mládeže do 17 let bude svým časem schopno k službě se zbraní 1576, za neschopné k službě vojenské označeno 2094 osob a 70 mužů bylo nezvěstných.
Z 1721 osob, podrobených odvodům k službě vojenské bylo z přítomných v stáří od 17 do 20 let 502, od 20-25 let 521, od 25-30 let 346 a od 30-40 roků 303, celkem 1672; z nepřítomných od 17-20 let 19, od 20-25 let 21, od 25-30 roků 8 a 1 mezi 30-40 reky, celkem tedy 49. Chlapců a jinochů do 17 let bylo z přítomných v stáří od 1-5 roků 605, od 5-10 let 273, od 10-13 roků 234 a od 13-17 let 331, celkem 1543, z nepřítomných v stáří od 1-5 let 4, od 5-10 let 9, od 10-13 let 7 a od 13-17 roků 13, celkem 33, všech chlapců tedy 1576.
Ze sečtených podléhajících odvodům příslušelo a narodilo se mimo Čechy 793 obyvatel, a to 17 v Korutanech, 10 v Krajině, 296 na Moravě, 3 v říši v Německu, 410 v obojích Rakousích, 27 ve Slezsku, 28 v Štýrsku, 1 v Tyrolsku a 1 v Uhrách. Podle kvalifikace soupisového patentu náleželo z těchto přítomných cizinců mezi šlechtice, duchovní a kommercianty 442 osob, do skupiny usedlých hospodářů 17, pro stáří neb nemoc vyňato z odvodní povinnosti 127, k službě se zbraní bylo schopných 141, k službě dělostřelecké a vozatajské 40, mladíků budoucně schopných zbraně 18; z nepřítomných cizinců 1 byl schopný k službě se zbraní ihned, 4 v budoucnosti a 2 byli z odvodní povinnosti vyňati pro neschopnost, 1 byl nezvěstný. Rozdíly, které vykazují tabulky statistického přehledu a podrobného popisu, ukazují, že během soupisu neb při jeho konečném zpracování byly provedeny v původním znění podrobného popisu, tu větší, tu menší opravy, které byly vyvolány novými rozhodnutími vlády, koho jest buď osvobodit od zařadění k službě vojenské, neb koho jest podrobiti odvodní povinnosti.
Dům u husara (Zum Hussaren) - Praha č.p. 625. Jedna z připomínek toho, že většina městských domů si po přidělení popisných čísel v roce 1770 nadále ponechala svá původní označení, která byla odvozena od domovních znamení. Při jejich dohledávání je nutné mít na paměti, že roku 1805 došlo ve městech k přečíslování domů, takže tento dům v Týnské ulici v období tereziánských konkripcí ještě číslo popisné 126.
Navzdory svému názvu v něm roku 1770 pobýval pouze „jeden muž schopný k vojenské službě se zbraní; jeden chopný k službě při dělostřelectvu a zásobovacím vozatajstvu; šest mužů, kteří pro stáří neb tělesné neduhy nemohou býti pp. stavy odevzdáni k službě vojenské (mezi nimi hrobník, věžník či zednický pomocník); tři muži, kteří v budoucnosti budou moci býti pp. stavy odevzdáni k službě se zbraní“.
Vysvětlivky
*) To ukázal Alfred Gürtler ve své monografii »Die Volkszählungen Maria Theresias und Josef II. 1753-1790« (Innsbruck, 1909; vítaným doplňkem práce Gürtlerovy jest pro historické země našeho státu obšírný článek Fr. Dvořáčka: Soupisy obyvatelstva v Čechách, na Moravě a ve Slezsku v letech 1754-1921 v Čsl. Statistickém věstníku, roč. V.-VII. [1924-1926], pro sčítání z r. 1770 zejména v roč. V., str. 247-252, 260-262 s příslušnými tabulkami na s. 300-302.), ke kterémužto dílu nutno odkázati toho, kdo by hledal o statistických oněch šetřeních poučení místnější.
Dodatky k příspěvku
30.03.2022 Karel Sáček
Přehled o počech mužů s důrazem na jejich možné využití ve vojsku ve všech konkribovaných zemích rakouského mocnářství z roku 1771 nabízí např. August Ludwig Schlözer's Briefwechsel, meist historischen und politischen Inhalts, Dritter Theil, Heft XVI, 29. Oesterreich. Volkmenge. Göttingen 1778, s. 239; online viz books.google.cz/books?id=T-INAAAAYAA
| A | B | C | D | E | |
| Čechy | 203.402 | 398.902 | 317.872 | 274.823 | 1.194.999 |
| Morava | 93.180 | 248.967 | 198.676 | 158.010 | 698.833 |
| Dolní Rakousy | 87.693 | 290.516 | 227.424 | 194.597 | 800.230 |
| Horní Rakousy | 21.358 | 67.640 | 53.429 | 55.953 | 198.380 |
| Slezsko | 10.736 | 39.730 | 21.410 | 27.995 | 99.871 |
| Štýrsko | 21.736 | 99.899 | 49.776 | 62.062 | 233.473 |
| Korutany | 13.426 | 48.215 | 21.701 | 26.484 | 109.826 |
| Kraňsko | 10.312 | 34.782 | 29.215 | 24.664 | 98.973 |
| Gradiška | 5.243 | 21.171 | 4.913 | 21.304 | 52.631 |
| Celkem | 467.086 | 1.249.822 | 924.416 | 845.892 | 3.487.216 |
A. Duchovní, šlechtici, cizinci, honoratiores, zeměpanští měšťané, kommercianti, se syny, tovaryši a učni;
B. Osoby mladší 17 let;
C. Osoby vojenského věku od 17 do 40 let;
D. Osoby starší 40 let;
E. Celkový počet mužů (součty hodnot v řádcích uvádí citovaný pramech většinou chybně).
A jak se doplňuje v současnosti? |
|
 |
 |
| kariera.army.cz | nabor.policie.cz |