Na počest císaře Františka II./I.: pomníky, pamětní desky a nápisy

12.02.2014 16:51

Karel Sáček

Naposledy upraveno: 04.10.2024

 

Dne 12. února 1768 ve florentském paláci Pitti spatřil světlo světa arcivévoda František - nejstarší syn Leopolda Habsburského, toskánského velkovévody a bratra císaře Svaté říše římské národa německého Josefa II. V roce 1792 se arcivévoda František sám stal císařem a samozřejmě také korunovaným králem českým. V průběhu panování patřilo každé výročí jeho narození mezi oficiální státní svátky. Připomeňme si dnes tuto historickou osobnost alespoň krátkým přehledem pomníků a pamětních nápisů, které byly na jeho počest zřízeny a zůstaly zachovány, popř. byly znovu obnoveny.

 

Brno

V Brně byl pomník tomuto panovníkovi odhalen v roce 1818 také v souvislosti s ukončením napoleonských válek. Nese německý nápis, který byl po roce 1918 odstraněn a obnoven roku 2003: Františkovi I., osvoboditeli, obnoviteli a otci vlasti  / Statečnému vojsku rakouskému / Jeho vytrvalým spojencům / Děkují věrná Morava a Slezsko 1815 (FRANZ I. DEM BEFREYER DEM WIEDERHERSTELLER. DEM VATER DES VATERLANDES / OESTERREICHS TAPFEREM HEERE / SEINEN BEHARRLICHEN BUNDGENOSSEN / DES TREUEN MAEHREN UND SCHLESIENS DANK MDCCCXV). Přestože od roku 1919 vyvýšenina s obeliskem nese název Denisovy sady, v lidové mluvě zůstává stále „Francisberkem“ - tedy Františkovem, odvozeným z původního německého označení Franzensberg či Franzensplatz, odkazujícího samozřejmě na osobnost císaře Františka.

U příležitosti 200. výročí odhalení tohoto památníku zorganizoval Brněnský městský střelecký sbor, z. s. dne 6. října 2018 vzpomínkovou akci a pietní akt - podrobněji viz Oslava 200. výročí odhalení Památníku míru... Následně byl vydán také sborník velmi podrobně se věnující historii tohoto obelisku - viz Památník míru v Brně 1818–2018

Terč pro slavnostní střelby k 25. výročí obnovení BMSS, které se konaly 15. září 2018.
Zobrazuje slavnostní odhalení pomníku, vycházející z obrazu Františka Richtera z roku 1828
– srov.: sbirky.moravska-galerie.cz/dielo/CZE:MG.A_376

 

Staré Ransko

Na hrázi rybníka u obce Staré Ransko (na česko-moravském pomezí) byl v roce 1832 u příležitosti oslavy čtyřicátého výročí Františkova panování postaven litinový kříž, jehož podstavec nese tři české nápisy:

• Na památku slavnýho čtyridcetiletýho panování Jeho Majestátnosti FRANTIŠKA Iho - Císaře Rakouskýho, roku 1832;
• Nákladem Jeho Osvícenosti, pána Františka knížete z Ditrichsteinu;
• Dne 15. září 1833 slavnostně vysvěcen od velebného pána Františka Schuberta, faráře krucemburského.

 

Kynžvart

Císař František zemřel 2. února 1835. Ještě téhož roku kancléř Metternich inicioval v parku svého kynžvartského zámku stavbu patnáctimetrového žulového pomníku, jehož základní kámen položil 12. září 1835 následník trůnu Ferdinand I. doprovázený svou chotí. Architektonický návrh vypracoval významný vídeňský architekt italského původu Pietro Nobile a k jeho dokončení došlo o dva roky později.

Na postavci je mezi dvěma lvy deska nesoucí císařovo heslo: IVSTITIA REGNORUM FVNDAMENTVM (spravedlnost základem vlády). Latinský nápis na další desce sděluje: Císaři Františkovi I., Bohem požehnanému císaři, který během těžkých časů s nepřekonatelnou trpělivostí a moudrostí řídil, spravoval a rozmnožoval říši. Věnováno Klemensem Václavem Lotharem knížetem z Metternich-Winneburgu z 25letého obdivu k jeho obratnosti při řízení panovnického domu císařství Rakouského, lásky a vděčnosti (IMP. FRANCISCO I. / PIO FELICI AUGUSTO / QUOD / MAXIMIS. TEMPORIB. / CONSTANTIA. INVICTA / SAPIENTIA. PARI / IMPERIUM / REXIT. SERVAVIT. ET. AUXIT / CLEMENS. VENCESLAUS / LOTTARIUS / A. METTERNICH. VINNEBURG / PRINCEPS / AB. ACTIS. DOMUS. AULAE / IMPERIIQ. AUSTRIACI / STRENUAS. VIRTUTES. EIUS / PER. ANNOS. XXV. / ADMIRATUS. REVERITUS / OBSEQUII CARITATIS / GRATIQ. ANIMI. CAUSSA / DEDICAVIT).

Náročné povětrnostní podmínky výrazně přispěly k havarijnímu stavu pomníku, proto v letech 2022-2024 proběhla jeho kompletní renovace. V jejím rámci došlo mj. k vykácení okolních dřevin, díky čemuž se stal dobře čitelným latinský nápis také na druhé straně pomníku: Císař Ferdinand I., syn císaře Františka, pamětliv zbožnosti, spravedlnosti otce, význačného, nejslavnějšího a jedinečného, s ohledem na jeho věčnou náklonnost k připomenutí pro své potomky rád položil základní kámen pomníku 12. září roku 1835 a na druhé jeho panovnické heslo: Chránit právo (IMP. FERDINANDVS. I. / FRANCISCI. AUG. FILIUS / AUGUSTUS / RELIGIONEM. PIETATEM / IUSTICIAM / DEVOTO. ANIMO / RECOLENS / PARENTIS. OPTIMI / BENIGNISSIMI / INCOMPARABILIS / AD. MEMORIAM / OBSERVATIAE / ERGA. EUM. PERPETUAE / STUDIIQ. SUI / POSTERIS. PROPAGANDAM / LAPIDEM. AUSPICALEM / MONUMENTI / LAETUS. LIBENS. POSUIT / PRIDIE. IDUS. SEPTEMBRIS / AN. M.DCCCXXXV  // RECTA / TVERI).

Přestože pomník byl věnován císaři Františkovi, v současnosti se o něm hovoří převážně jako o monumentu „dvou císařů“, přičemž tím druhým je samozřejmě míněn jeho následník Ferdinand. Vyvýšenina na které stojí, však nese (stejně jako v Brně) název Franzensberg - tedy Františkův vrch.

Kynžvartský pomník po renovaci a slavnovsntím odhalení dne 8. června 2024...

...a před ní.

Na pomníku jsou dva lvi symoblizující dva císaře - ten spící připomíná zesnulého císaře Františka.

Kynžvartský pomník na kolorované ocelorytině z roku 1839 (Panorama der Oesterreichischen Monarchie, oder malerisch-romantisches Denkbuch, II. Band) - toto vyobrazení nezachycuje na jeho přední straně desku s věnováním, nýbrž reliéf věnce s nečitelným (mnohem kratším) nápisem - dle jednoho z architektonických návrhů tam měl být letopočet 1835.

 

Františkovy Lázně

Dne 30. července 1853 byla v městských sadech Františkových Lázních odhalena císařova bronzová socha od Ludwiga von Schwanthalera. Byl to totiž František II., který svým podpisem v roce 1793 obec založil (Franzensbrunn) a později jí přiznal i lázeňský status (Franzensbad) – proto lázně dodnes nesou jeho jméno. Umělecké dílo, jehož zřízení zaplatil c. k. skutečný tajný rada a státní ministr Joachim hrabě Münch-Bellinghausen, bylo odstraněno 21. dubna 1925 a deponováno v muzeu. V roce 1945 bylo zvažováno, zda tuto sochu neposlat sběru. Tomu zabránili tehdejší vedoucí stavebního úřadu Ludvík Mareš a městský tajemník Oldřich Slavík, kteří ji nechali převézt do Chebu.

Významnou zásluhu na návratu této císařovy sochy na veřejné prostranství ve Františkových Lázních (na nové místo - Isabelinu promenádu) v roce 1993 měl jeden z nejvlivnějších místních podnikatelů Pavel Doucha. Ten pro deník Právo v roce 2008 zavzpomínal: „Sochy stály ve dvoře městského archivu, který byl od zahrady školy, kam jsem chodil, oddělený jen mřížovým plotem. Stáli tam vedle sebe František a Josef II. a mně vždycky připadalo, jako by spolu rozprávěli. Samozřejmě jsem jen uvítal, když někdy v roce 1991 ředitel archiv dr. Boháč navrhl, že by se mohl František vrátit… Františka jsme přepravovali na koňském potahu, ono to ani jinak nešlo, protože jiný dopravní prostředek se na dvůr chebského archivu nevešel. Lilo tehdy jako z konve, a přesto ho z Chebu až do Františkových Lázní doprovázela pěšky početná skupina lidí.“ (viz LINHART, Jiří: Bronzoví monarchové ve Františkových Lázních. Právo, 04.04.2008, s. 4.)

Dle fotografie vytvořené kolem roku 1900 byl na původním podstavci císařova pomníku latinský nápis:
FRANCISCO I. / AUST. IMP. / GRATUS CIVIS / JOACH. COMES / A. MUNCH-BELLINGHAUSEN / POS / MDCCCLIII.

Na listině v jeho ruce je stále zřetelný nápis: FRANZENSBAD MDCCLXXXXIII.

Podrobněji viz: socharstvi.info/realizace

 

Ve dnech 12.2.-28.10.2018 připomněla 165. výročí odhalení této sochy (a současně 250. výročí panovníkova narození) výstava v Městském muzeu ve Františkových Lázních nazvaná Pomník císaře Františka I. Součástí její vernisáže byla přednáška Dr. Ulrike Zischka: 250. výročí narození rakouského císaře Františka I. – panovníka, jenž dal Františkovým Lázním své jméno. V tištěné formě s doplněným poznámkovým aparátem byla tato studie v češtině i němčině k dispozici zdarma návštěvníkům výstavy a později byla také zpřístupněna na webových stránkách muzea muzeum-frantiskovylazne.cz

Pozvánka na akce připomínající 250. výroč narození císaře Františka.
Její součástí je ilustrace z darovací listiny, kterou hrabě Münch-Bellinghausen věnoval pomník obci Františkovy Lázně.

 

V letech 1793-1795 byl ve Františkových Lázních postaven společenský dům, tzv. Trakteurhaus, který zahrnoval hostinec a pitný či lázeňský sál. Zde se scházeli lázeňští hosté u společné tabule, trávili volný čas četbou, u kulečníku nebo při večerních zábavách. Na severní straně této budovy (v dnešní Libušině ulici) se nachází nejstarší pamětní deska tohoto lázeňského města, která nese něpmecký nápis: Unter Kaiser Franz II. / von der Stadt Eger / im J. 1795 erbauet. (Postaveno za císaře Františka II. městem Cheb v roce 1795).

 

Ohrazenice u Turnova

  

 

Františkov neboli Františkův Dvůr

Po císaři Františkovi jsou pojemenovány nejen slavné lázně. V letech 1827-1831 došlo v rámci rozšiřování dvorního hřebčína (Hofgestütt) se sídlem v Kladrubech k výstavbě nového hospodářského dvora s rozlehlými stájemi v sousedních Selmicích (dodnes využívanými k odchovu hříbat), který byl pojmenován jako Františkov neboli Františkův Dvůr - Franzenshof. Rozhodující zásluhu na výstavbě tohoto stájového dvora měl tehdejší nejvyšší dvorský štolba (Oberst-Stallmeister) Jan Nepomuk kníže Trauttmansdorff  (1780–1834; ve své funkci byl od roku 1812). Nad bránou do dvora byl do roku 1918 umístěn nápis FRANCISCVS. I. IMP. AVSTRIAE. (František I. císař rakouský), jehož zbytky byly objeveny při rekonstrukci v roce 1998. V současnosti je tento nápis obnovený.

Pro uvedení širších souvislostí lze dodat, že chov a výcvik koní pro armádu zajišťovala vojenská správa označovaná jako Beschäl- und Remontierungs- Departement (hřebeční a remontní departement). Štáb  departementu pro Čechy sídlil v průběhu napoleonských válek postupně v Chlumci nad Cidlinou, Brandýse nad Labem či Pardubicích, přičemž mu byly podřízeny vojenské hřebčnice (Gestüttposten) - od roku 1790 v Nemošicích u Pardubic a od roku 1795 v Havransku u Poděbrad. Roku 1811 měl český hřebeční departement 537 hřebců na 12 přípustných stanicích. Štáb hřebečního departementu pro Moravu byl od roku 1793 umístěn v Hejčíně u Olomouce. Hřebčín v Kladrubech fungoval na této vojenské hřebeční správě zcela nezávisle, jeho zaměstnanci však byli velmi často vybíráni z řad vojenských vysloužilců.

 

Praha - Staré Město

Bronzová jezdecká socha Josefa Maxe, která se stala základem pomníku „Hold českých stavů“, známého podle architekta spíše jako Krannerova kašna. Byla odhalena v roce 1850 v Praze na dnešním Smetanově nábřeží. Pro pochopení širších souvislostí je nutné dodat, že místo pomníku se nacházelo na části vltavského nábřeží, které získalo jako ochranu proti povodním v podobě vyvýšené kamenné zdi z let 1841-1845, nahrazující původní volné písčité prostranství  s rybářskými chalupami. Původní název nesl také císařovo jméno, tedy Františkovo nábřeží (Franzensquai). Toto prvního pražské  kamenné nábřeží ses rozprostíralo mezi dvěma nejstaršími pražskými mosty - Karlovým a řetězovým mostem císaře Františka (Kaiser Franz-Brücke), postaveným v letech 1839-1841 a v letech 1898-1901 nahrazeným mostem novým.

Originál Františkovy jezdecké sochy byl v červnu 1919 sňat a umístěn do lapidária Národního muzea. V roce 2003 byla z iniciativy Vladimíra Vihana, tehdejšího starosty městské části Prahy 1, vsazena do pomníku její kopie.

Podrobněji s Jiřím Rakem viz Národ sobě, 27. díl: Císař František I.  stream.cz/narodsobe

 

 

Františkovy Lázně (podruhé)

Druhá kopie téže jezdecké sochy byla ale již roku předchozího - 07.06.2002 odhalena znovu ve Františkových Lázních - v Městských sadech, kde původně stávala Františkova socha od Schwanthalera (dnes na Badsodenské promenádě v blízkosti hudebního altánku a Sadové kavárny). Také instalaci této sochy inicioval a zaplatil František Doucha, majitel společnosti Lázně Františkovy Lázně. Dle vlastních slov citovaných ve výše uvedeném novinovém článku Bronzoví monarchové... Doucha  císařovu jezdeckou sochu náhodně objevil během jednoho ze společenských setkání v Lapidáriu a následně dojednal zhotovení její kopie (kterou provedla umělecká slévárna Pavla Horáka v Horní Kalné u Vrchlabí).

Instalace výše zmíněné sochy ve Františkových Lázních.

 

Vraný

U městyse Vraný byl 19. srpna 1913 odhalen pomník připomínající přehlídku c. k. armády před spojeneckými panovníky. Jeho zřízení inicioval roku 1912 v Mostě vzniknuvší Výbor pro odhalení pomníku u Vraného. Pomník zdobí medailon tří spojeneckých panovníků, orel a pamětní deska s českým nápisem: Tento pomník byl postaven v r. 1913 na památku stého výročí přehlídky vítězných armád rakousko-rusko-německých před rozhodující bitvou s Napoleonem u Lipska. Sešli se zde velitelé spojených armád: rakouský císař František I., ruský car Alexandr I., pruský král Bedřich Vilém III.

Původně zde ale byla umístěna deska s jiným nápisem v češtině a němčině: „K památce na vojenskou přehlídku rakouského vojska armády polního maršálka knížete Karla ze Schwarzenbergu, chefa generálního štábu polního podmaršálka hraběte Radeckého se spojenými mocnáři 19. srpna r. 1813.“ Tato deska zmizela z pomníku již v roce 1919. Nová pamětní deska  zde byla umístěna v roce 1974  (v roce 1995 znovu odcizená). V roce 2012 byl pomník kompletně zrekonstruován, přičemž všechny jeho kovové součásti byly nahrazeny plastovými kopiemi.

 

Jičín

Aby byl roku 1813 císař František I. blíže diplomatickým a vojenským hybatelům klíčových událostí, pobýval v období od 3. června do 6. července 1813 na zámku v Jičíně. Někdejší Valdštejnova residence tehdy patřila Ferdinandu knížeti Trauttmansdorffovi (1749–1827), který od roku 1807 zastával jeden z nejvyšších státních postů - byl nejvyšším hofmistrem císařského dvora (Obersthofmeister). V interiéru zůstala dodnes zachována tzv. „konferenční síň“, jejíž výzdobu tvoří mj. i císařův portrét v civilním oděvu, který v roce 1823 obdržel majitel zámku jako poděkování za svou pohostinnost.

Portrét císaře Františka s darovací listinou pro knížete Trauttmansdorffa.

 

Komu by se nepodařilo tuto veřejně přístupnou část zámku navštívit, připomene mu zdejší císařský pobyt alespoň malá kovová tabulka na zámeckém podloubí (orientovaná k hlavnímu náměstí) s nápisem:

Místnost nad touto tabulkou v 1. poschodí s přiléhajícím arkýřem nazývá se „konferenční síň“. V ní byla dne 15. června 1813 konána porada vojenských a politických zástupců Rakouska, Ruska a Pruska.

Spolek zde smluvený rozhodl o konečné porážce Napoleonově u Lipska ve dnech 16. - 18. října 1813.

Císař František I. bydlel v této části zámku od 3. června do 6. července 1813.

Vnitřní zařízení „konferenční síně“ jest zachováno v původním stavu.

„Zachování původnosti vnitřního vybavení“ konferenční síně jičínského zámku (foto z roku 2021) poněkud zpochybňuje nedatovaná pohlednice, což je zřejmé každému, kdo se nenechá zmást popisem „salon císaře Františka Josefa I.“

 

Praha Košíře

Císařskou návštěvu Prahy v roce 1824 připomíná tzv. toskánský sloup, který nechal vztyčit na své usedlosti Cibulka český šlechtic a někdejší pasovský biskup Leopold hrabě Thun-Hohenstein (1748–1826). Tento památník vznikl dle návrhu Josefa Berglera a je dílem jeho žáka Václava Prachnera.

Pamětní mramorová deska zasazená do válcového sloupu nese německý nápis, který lze přeložit: Mladické nadšení starého, věrně oddaného Čecha nad obšťastňující přítomností nejlepšího vladařského páru, Jeho Veličenstva císaře Františka I., nejmilostivějšího otce vlasti a Jejího Veličenstva císařovny Karolíny Augusty, nejlaskavější matky vlasti, i s nejvyšší rodinou, Jeho císařskou výsostí korunním princem Ferdinandem, Jeho královskou výsostí princem Antonínem Saským a Její císařskou výsostí arcivévodkyní Terezií, jeho chotí, dne 9. června 1824 (Iugendliches Entzücken / Eines alten treu ergebenen Böhmen / über die beglückende Anwesenheit / des besten Herrscherpaar / Sr. Majestät Kaiser FRANZ des I. / gnädigsten Landesvater / und Ihrer Majestät der Kaiserinn / CAROLINE AUGUSTE / der huldvollsten Landesmutter / samt der höchsten Familie / Sr. Kaiserlicher Hoheit des Kronprinzen / FERDINAND / Sr. Königlichen Hoheit des Prinzen / ANTON von SACHSEN und Sr. / Kaiserlichen Hoheit der Erzherzogin / THERESIA seiner Gemahlin / den 9. Juny 1824).

Na vrcholu stříšky pomníku v minulosti bývala koule, jež pravděpodobně nesla císařského orla. Na rozdíl od ostatních architektonických prvků parkové úpravy usedlosti Cibulka, které Thun-Hohenstein nechal vytvořit, se tzv. toskánský sloup nacházel v roce 2017 v nepřístupné a neudržované části areálu – tzv. severní zahrádce. Byl však dobře viditelný skrze oplocení nad zachovalou půlkruhovou terasou, ke které se bylo možné dostat cestou podél zahradní zdi (vedoucí od čínského pavilonu).

 

Veltrusy

V přítmí průjezdu zámku ve Veltrusích je poněkud skryta pamětní deska zřízená „k radostné připomínce nejlaskavější návštěvy Františka I., manželky Marie Terezie a jeho bratra velkovévody Ferdinanda v roce 1804“ (ZUM FROHEN ANDENKEN / DES HULDVOLLEN BESUCHS / FRANZ I. - GEM. M. THERES. / U. S. BRUD. FERDIN. GR. HERZ. / IM JAHRE MDCCCIV). Přesné datum jejího odhalení není známo.

Majitelem veltruského panství byl od roku 1770 Jan Rudolf hrabě Chotek (1748-1824), který se v roce 1802 stal pražským nejvyšším purkrabím. Hrabě Chotek se v roce 1804 těšil císařově důvěře, a byl jím zván k osobním poradám mezi čtyřma očima. Není tedy nikterak překvapivé, že císař Veltrusy navštívil během svého pobytu v Čechách v září a říjnu 1804. Ani tato císařská náklonnost však nezabránila, aby byl Chotek ze své funkce nejvýznamnějšího zemského úředníka Českého království odvolán již v červnu 1805. Stalo se tak poté, co se ocitl pod tlakem veřejné kritiky kvůli nečekanému růstu cen.

Stav veltruské pamětní desky po povodni v roce 2002
a po restaurátorském zásahu na počátku roku 2019.

 

 

Býčí skála u Adamova a Císařská jeskyně u Ostrova

Podrobněji viz GOLEC, Martin: Romantismus. Proměna myšlení na konci 18. a v průběhu 19. století. In: Jeskyně Býčí skála ve svých dějích a pradějích. Brno 2015, s. 26-38; srovnej s TÝŽ: Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál, 27.3.2014 byciskala.cz/id=532; Martin Golec je také autorem přiložené fotografie nápisu.

   K nápisu viz též: A. Pekárek  Překlady pamětních desek, 6.10.2007, byciskala.cz/id=67

Slavkovské bojiště - Spálený mlýn

Při uherské silnici mezi obcemi Násedlovice a Uhřice stával na Spáleném potoce tzv. Spálený mlýn. Dva dny po bitvě u Slavkova zde císař František jednal o příměří s Napoleonem. Původní mlýn později nahradil hospodářský komplex zvaný Janův Dvůr či Bačalárna. Na jeho zdi byla v roce 1900 odhalena pamětní deska od sochaře Jana Tomoly nesoucí český a německý nápis: Dva dny po bitvě u Slavkova, / dne 4. prosince 1805 sešli se císařové / František I. a Napoleon / pod protější lípou / aby smluvili příměří a ukončili /tehdejší krvavou válku.

 

Krásný Dvůr (okres Louny)

Na konci května 1812 se císař František I. společně s dalšími evropskými panovníky zúčastnil setkání s Napoleonem v Drážďanech, které mělo být okázalou demonstrací spojenectví a jednotného postupu proti ruskému carovi. Při zpáteční cestě se František zdržel v Čechách a navštívil četná místa v jejich severozápadní části. V doprovodu dcery Marie Louisy (tehdy již Napoleonovy manželky) a bratra arcivévody Ferdinanda zavítal dne 2. července 1812 do Krásného Dvora u Podbořan, který patřil Janu Rudolfovi hraběti Černínovi z Chudenic. Jeho návštěvu připomíná pomníček zřízený roku 1906 u vstupu do zámeckého parku. Není však věnován pouze císaři Františkovi, nýbrž i dalším „pamětihodným návštěvníkům zdejšího panstvím, především členům panovnického domu, ale i dalším významným osobnostem, jakými byly např. maršálové Schwarzenberg či Lichtenstein.

ZUR ERINNERUNG an die nachstehenden denkwürdigen Besucher dieses Parkes gewidmet.                                Jaromir Graf Czernin von Chudenic 1906
Sr. M. KAISER FRANZ JOSEF I. als Erzherzog am 11. September 1847 Sr. M. KAISER FRANZ I. am 2. Juli 1812 Sr. M. KAISER FERDINAND I. am 17. September 1835 J. M. KAISERIN MARIA ANNA am 17. September 1835
Erzherzogin Maria Christine Herzogin von Sachsen-Teschen    am 17. August 1797 Herzog Albrecht von Sachsen-Teschen    am 17. August 1797 Feldmarschall Erzherzog Carl    am 8. Juni 1798 Erzherzog Johann    am 31. Oktober 1803 Erzherzog Ludwig    am 31. Oktober 1803 Graf von Haaga (Gustav IV. König von Schweden)    am 6. August 1804 Palatin Erzherzog Josef    am 10. Oktober 1804 Erzherzog Rainer    am 9. Juli 1806 Erzherzogin Leopoldine nachmalig. Kaiserin von Brasilien    am 22. Juni 1810	Maria Louise Kaiserin von Frankreich    am 2. Juli 1812 Erzherzog Ferdinand Grossherzog von Würzburg    am 2. Juli 1812 Erzherzog Ferdinand Maxmilian nachmal. Kaiser von Mexiko    am 11. September 1847 Erzherzog Carl Ludwig    am 11. September 1847 Feldmarschall Johannes Fürst von Lichtenstein    am 26. Juli 1810 Johann Wolfgang Göthe    am 5. August 1810 Theodor Körner    am 16. Juli 1813 Feldmarschall Carl Fürst zu Schwarzenberg   am 1. August 1817

 

Slavkovské bojiště - Zbýšov

Nad obcí Zbýšov se nachází vyvýšenina, na které v roce 2005 nechala zřídit nový památník Československá napoleonská společnost. Byl nazván pomníkem tří císařů a nese nápisy v češtině, němčině, francouzštině a ruštině: V DEN BITVY 2. PROSINCE 1805 / PROŠLI TĚMITO MÍSTY V RůZNÝCH HODINÁCH / CÍSAŘ FRANCOUZŮ NAPOLEON I., / RUSKÝ CAR ALEXANDR I. / A RAKOUSKÝ CÍSAŘ FRANTIŠEK I., JEJICHŽ ARMÁDY ZDE BOJOVALY. TOTO KRVAVÉ STŘETNUTÍ BYLO NAZVÁNO „BITVA u SLAVKOVA“ NEBO TAKÉ „BITVA TŘÍ CÍSAŘŮ“.

Pro zájemce o historii c. k. armády je toto místo zajímavé také tím, že právě zde strávili její vojáci zařazení do IV. kolony noc před bitvou u Slavkova a nastupovali odtud do boje o Pratecké návrší.

 

Chomutov

 

Mnichovo Hradiště

Ve dnech 3. až 20. září 1833 došlo na zámku hraběte Kristána Valdštejna v Mnichově Hradiště k významné politické události – setkání rakouského císaře Františka I., ruského cara Mikuláše I. pruského korunního prince Fridricha Viléma a nasavského vévody Viléma.

V roce 2013 (u příležitosti 180. výročí této události) zde byla slavnostně otevřena nová interiérová instalace nazvaná „Setkání panovníků Svaté aliance“, jejíž součástí je i tzv. Pamětní salon. Tomu vévodí portréty rakouského panovnického páru, které císař František věnoval na památku hraběti Valdštejnovi (stejně se dostal císařův portrét na zámek v Jičíně; viz výše), a několik dalších předmětů vztahujících se k setkání roku 1833.

Pamětní salon je součástí návštěvnického okruhu společně se zbrojnicí a zámeckým divadlem. V roce 2015 vydal Národní památkový ústav (v jehož správě se zámek nachází) doprovodný text a katalog připravený autorským kolektivem KŘÍŽKOVÁ, Květa – DOLÍNEK, Vladimír – CICHROVÁ, Kateřina: Setkání panovníků roku 1833 na zámku v Mnichově Hradišti, 143 s.

Pamětní salon
- přezvato z fotogalerie oficiální webové prezentace státního zámku Mnichovo Hradiště
zamek-mnichovohradiste.cz

 

Panovické rokování v Mnichově Hradišti bylo součástí delšího pobytu císaře Františka v Čechách - v období od 27. července do 22. září 1833 postupně navštívil větší počet měst, což dodnes připomíná výpravná pamětní kniha Denkbuch über die Anwesenheit Ihrer K. K. Majestäten Franz des Ersten und Caroline Auguste in Böhmen im Jahre 1833. Prag, 1836, 213 S. + 83 lith. Bl.
   books.google.cz/books?id=xtBOAAAAcAAJ
   kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/21048432

Denkbuch über... jedna z více než 80 litografií/kamenorytin,
která zachycuje výzdobu zemského vojenského velitelství v Praze z 26. srpna 1833.

 

Brno (podruhé)

Budovu v brněnské Dominikánské ulici č. 2 v současnosti využívá radnice městské části Brno-střed. V roce 1808 zde byl ale zřízen biskupský alumnát - že k tomu došlo za panování císaře Františka, připomíná latinský nápis na průčelí: František II. císař rakouský víře a vlasti (FRANCISCUS II / AUSTRIAE IMPERATOR / RELIGIONI ET PATRIAE). K jeho obnovení došlo v roce 2002.

 

České Budějovice

Roku 1825 byla v zadní části českobudějovického radničního komplexu s průčelím do dnešní České ulice (č.p. 5/59) postavena nová věznice pro odsouzence s trestem do 12 měsíců. Klasicistní výzdobu tohoto domu dodnes zdobí deska s vytesaným zlaceným nápisem: FRANCISCUS I. IMPERATOR AUGUSTUS / SECURITATI PUBLICAE / MDCCCXXV, v překladu Císař František I. veřejné bezpečnosti 1825.

 

 

Unikátnost těchto pomníků a pamětních desek zachovaných na našem území si uvědomíme obzvláště poté, co se seznámíme se zněním § 26 zákona č. 50/1923 Sb. z. a n., na ochranu republiky, který definuje přestupek „Neodstranění nebo zřízení nedovolených pomníků“:

1. Politický (státní policejní) úřad může naříditi, aby byly odstraněny pomníky, nápisy a jiné památky umístěné na veřejném místě nebo tak, že jsou viditelné z veřejného místa, jsou-li rázu protistátního nebo jsou-li zřízeny některému členu rodin panovavších v Rakousku, Uhersku nebo Rakousko-Uhersku, v říši Německé nebo některému členu dynastií panovavších r. 1914 na půdě říše Německé.

Tentýž úřad může také zakázati zřizování takových pomníků, nápisů a památek na příště.

Za pomníky nebo památky považují se zejména i poprsí, desky, obrazy, znaky a odznaky.

Místem veřejným rozumějí se ve smyslu tohoto ustanovení náměstí, ulice, veřejné cesty, sady, veřejné sbírky, lázně, školy, výčepní a zábavní místnosti a jiná veřejně přístupná prostranství a místnosti.

2. Nevyhoví-li ten, komu bylo pravoplatně nařízeno, aby odstranil takový pomník, nápis nebo památku, tomuto nařízení ve stanovené lhůtě,

kdo přes zákaz zřídí nový takový pomník, nápis nebo památku,

trestá se politickým (státním policejním) úřadem za přestupek pokutou do 10.000 Kč nebo vězením do tří měsíců neb obojím trestem. Na Slovensku a v Podkarpatské Rusi v místech, kde není státního policejního úřadu, vydává trestní nález administrativní vrchnost policejní.

Specifické ustanovení o trestnosti neodstranění (či zřízení) pomníků a památek na Habsburky přestalo platit až v říjnu 1948, kdy byl celý zákon č. 50/1923 Sb. zrušen a nahrazen komunistickým zákonem č. 231/1948 Sb., na ochranu lidově demokratické republiky. (Při jeho aplikaci pro posouzení takového jednání by se jistě podařilo také nějaký vhodný paragraf nalézt, explicitně však již definováno nebylo).

 

 

 

Ve Františkově „narozeninovém“ výčtu by neměly chybět odkazy na důležité pamětihodnosti v zahraničí:

 

Wagramské bojiště - Pillichsdorf

U příležitosti 150. výročí bitvy u Wagramu bylo v roce 1959 označeno několik památných míst na tamním bojišti. Mezi nimi i vyvýšenina Kalvárie (Kalvarienberg) u obce Pillichsdorf, jejíž pomník nese nápis: „Odtud sledoval císař František I. s pomocí dalekohledu průběh bitvy u Wagramu 5. a 6. června 1809.“ (VON HIER AUS VERFOLGTE / KAISER FRANZ I. / MIT HILFE EINES TELESKOPES / DEN VERLAUF DER SCHLACHT VON WAGRAM / AM 5. UND 6. JULI 1809). Pro zajímavost lze dodat, že tato vyvýšenina je uměle navršenou mohylou nad hrobem z doby halštatské (podobně jako Napoleonovo velitelské stanoviště u Slavkova Žuráň).

 

• historizující rytířský hrad Franzensburg, postavený v letech 1798-1835 na ostrově v parku císařské rezidence Laxenburg (všeobecně spojované především s epochou Františka Josefa I. jeho manželky Alžběty a syna Rudolfa); viz schloss-laxenburg.at (odkaz je v češtině);

Busta z pomníku císaře Františka zřízeného u vstupu do zámeckého parku Laxenburg v roce 1837.

 

• Franzensfeste neboli Františkova pevnost, vybudovaná v letech 1833-1838 za účelem ochrany hranic jižního Tyrolska a cesty přes Brennerský průsmyk. Od roku 1919 pevnost náleží Itálii, v jejíž řeči nese označení Fortezza. Podrobněji viz:
  - Franzensfeste-Fortezza www.forte-fortezza.it (festung-franzensfeste.it)
  - Franzensfeste – pevnost plná pokladů ceskycestovatel.cz/franzensfeste
  - 3sat: Die Franzensfeste - Eine Festung und ihre Geschichte, 1/2: youtube.com; 2/2: youtube.com.

 

• Pomník císaře Františka ve Štýrském Hradci: youtube.com/watch?v=TFw0R6CsT2w (graz tv); srovnej též: Erzherzog bevorzugt... oder warum Kaiser Franz II./I. nicht am Grazer Hauptplatz stehen darf geschichte.verenalang.at

 

• Pomník císaře Františka v sedmihradském Sibiu (něm. Hermannstadt, dnes v Rumunsku) a jeho obnova v roce 2006: de.wikipedia.org/Kaiser-Franz-Denkmal

 

• František II./I. jako „květinový císař“ a jeho zahrady: rozhlas.cz/toulky/721 (audioverze téhož pořadu v archivu prehravac.rozhlas.cz)

 

• Souhrn Františkových portrétrů viz např. Monarch Profile: Emperor Francis I of Austria, madmonarchist.blogspot.cz

 

• Za co vděčí Rakousko císaři Františkovi?
  Viz BÄUERLE, Adolf. Was verdankt Oesterreich der beglückenden Regierung Sr. Majestät Kaiser Franz des Ersten? Wien, 1834, 510 S.  books.google.cz/books?id=FLQAAAAAcAAJ

 

(Všechny fotografie jsou autorským dílem chráněným dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jejich rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz)

 

 

Související články:

Unikátní česká připomínka panování císaře Františka II./I.

 Císařská hymna 1797

Vojáci v Praze F. L. Věka II/3