O platech a výstroji rakouského vojska 1785

07.01.2008 17:58

G. Scharnhorst – přeložil Ondřej Tupý

Naposledy upraveno: 07.01.2008

 

Původní německý text byl pod názvem Von der Besoldung und Montirung des Oesterreichischen Militairs. (mit Tabellen). In: Bibliothek für Officiere. 1785 , 1.St., S. 164 - 179; v elektronické podobě viz např. www.ub.uni-bielefeld.de

 

Tyto zprávy jsem sesbíral z větší části při mém pobytu v Praze a Vídni: jen tam, kde jsem nalezl 2 zprávy jednomyslné, jsem je považoval za spolehlivé.

Z platových soupisů nelze usuzovat na ekonomické poměry vojáků, neboť zde přichází v úvahu množství jiných okolností, jako: služba, kterou vykonávají, dovolená, kterou užívají, cena potravin v místech, ve kterých bydlí atd.

Téměř výhradně jsou platy určovány podle ceny potravin, pročež anglický nebo holandský voják dostává vyšší plat než [voják] německý, a německý vyšší než ruský.

Toto je však přesto jen obecné, takže ve zvláštních případech se zdá, že platy jsou stanoveny více s ohledem na jiné okolnosti než s ohledem na peníze k obživě.

V Rusku dostává kyrysník více než karabiník, ten více než dragoun, a dragoun více než husar.

Téměř stejné to je s jezdectvem v armádě francouzské, anglické a holandské.

Ve francouzské armádě mají švýcarské pěší pluky vyšší plat než německé, a tyto opět vyšší než [pluky] národní. U pěchoty francouzské, portugalské a několika jiných mají granátníci vyšší služné než mušketýři.

Vykonávají-li všichni stejnou službu, což je případ většiny armád, které jsem zde vyjmenoval, není v těchto rozdílech vidět žádný účel, potom proč jedni dostávají více než druzí, jsou-li dány všem stejné podmínky? Když se od všech žádá stejní věrnost?

V různých dobře konstituovaných armádách, v pruské a hannoverské a saské, mají kyrysníci a jezdci stejný plat s dragouny a husary, a mušketýři s granátníky.

V hannoverské armádě dokonce nemají gardy vyšší plat než ostatní jednotky. Tato stejnost je v souladu s přirozeností a šetří nadbytečné výdaje.

V rakouské armádě se obecně vzato bezpochyby neslouží prostému vojákovi tak dobře, jako v naší; neboť u nás se nechává sedlák naverbovat dobrovolně; nemusí se také žádným jiným způsobem starat o své živobytí. V rakouské [armádě] je tomu jinak, pročež tam také mají verbovací okrsky a rolník je k vojenské službě nucen.

 

Plat na dovolené

Z toho, co prostí [vojáci] dostanou na dovolené, se dá s jistotou usuzovat na jejich ekonomickou situaci, neboť tento jim náleží bez všech vedlejších okolností. V pruských armádách a v saských a některých jiných, nedostává dovolenec nic. Zde se mu nemusí také nutně tak dobře sloužit, jako v hanoverských, kde stále dostává svůj plat.

V rakouské [armádě] dostávají dovolenci částečně jistý dovolenkový příplatek.

Střelecká setnina německých a uherských pluků sestává z 300 mužů, z nich je 40 tuzemců na neomezené a 100 na omezené dovolené. Ze zbývajících 160 mužů se dávají ještě další na práci nebo také na dovolenou, jsou-li tam ještě tuzemci, nebo když cizinci mohou zajistit náležitou bezpečnost.

Dovolenci na neurčito nedostávají ani služné ani nic jiného, ale také nedocházejí jako dovolenci na určito na cvičení, a mohou se bez povolení ženit. Jsou to obecně ti samí lidé, kteří kvůli svému hospodářství nemohli sloužit bez újmy.

Dovolenci na určito bývají během roku povoláváni jen jedenkrát, a zůstávají, cvičí-li dobře, v táboře jen 14 dní.

Na dovolenou dostávají s sebou svou výstroj, a každý rok 1 pár bot, 1 košili atd. a 6 zlatých příplatek. (1 zlatý dělá asi 3 říšské tolary, počítáno 5 r[ýnských] tolarů na 1 pistoli).

Jdou-li cizinci na neomezenou službu, dostávají denně 2 krejcary (60 krejcarů dělá jeden zlatý, jeden krejcar dělá také 3¹/₅ feniku, počítá-li se 12 feniků na 1 Ggr.), nebo dostanou ve městě také dobře zdarma byt. Službu konající prostí [vojíni] a poddůstojníci dostávají svůj plat, pokud nemají dovolenou více než 3 měsíce.

 

Plat ve službě

Prostí [vojíni] v Praze mají denně 5 krejcarů, tedy asi 2 mariánské groše, 2 libry chleba a kvartýr zdarma, většinou v kasárnách.

Za tento plat musí muž konat každé 4 až 5 dní stráž.

Mluvil jsem v Praze s jedním vojákem, který sloužil u Holanďanů. Ten mi řekl, že se zde má lépe, měl sice u Holanďanů denně přes 4 mariánské groše denně, musel však také obden na stráž, a také nedostával jako u císařských všechny kusy šatstva.

V Uhrách dostává prostý pěšák jen 4 krejcary a 1 chlebovou porci.

Kaprál má v Německu denně 10 a v Uhrách 7 krejcarů, a 1 porci chleba. Šikovatel má v Německu denně 15 krejcarů a v Uhrách 10¹/₂ krejcaru, a 1 porci chleba.

Tento plat není nijak vysoký, ale v Rakousku jsou potraviny také lacinější než kdekoli jinde v Německu. V Uhrách stojí víno méně než v Německu špatné pivo.

Bez ohledu na to, že platy jsou zde menší, lidé přesto v Uhrách rádi leží [posádkou].

V Lombardsku a v Německu jsou platy stejné jako v Německu.

Ve válce dostává každý prostý [vojín] denně 6 krejcarů a porci chleba.

U garnizónních pluků má prostý [vojín] denně 5 krejcarů a 1 porci chleba.

Granátníci mají denně o krejcar více.

Dělostřelectvo a jezdectvo mají vyšší platy než pěchota, mají také ale obtížnější službu.

1 poddělostřelec dostává denně	6	krejcarů a	2	libry chleba
1 naddělostřelec ––	10	––	2	––
1 dělostřelecký podkaprál	20	––	2	––
1 šikovatel	28	––	2	––
1 bombardýr	28	––	2	––

Takové byly platy v létě 1783. V časopisech se ale psalo, že pro poddůstojníky jsou ale jinak regulovány, takže nyní se první poddůstojník nazývá vrchní ohněstrůjce a dostává denně 36 krejcarů, a bombardýr 12 krejcarů. Ostatní zůstává za války tak, jak bylo.

Rakouské vojsko je většinou ubytováno v kasárnách, ke kterým se nyní využívají také kláštery. V Praze leží dělostřelectvo v zámeckých budovách. Byl jsem v různých [kasárnách], zdálo se mi, jako by zde lidé nebyli ubytováni dobře.

V pruských kasárnách, které jsem viděl v Berlíně, bydlí lidé prostorněji a lépe. V Praze musí v různých kasárnách jíst a spát v jednom pokoji 8 až 30 mužů. Leží na slamnících a mají prostěradla a deky; v zimě matrace. Otop a světlo mají zdarma.

 

Výstroj

Rakouský voják bývá vybaven všemi kusy šatstva, botami, košilemi, punčochami atd. Výstroj dobře chrání před počasím, a v ošacení možná rakouská armáda předčí ostatní.

Rakouská pěchota a dělostřelectvo mají druh čepice proti dešti z kůže, která je udělána tak, že ji člověk při dešti může sklopit. Malý štítek, který lze vyklopit dopředu, chrání obličej před sluncem. Kasket (tak se u Rakušanů nazývá tato pokrývka hlavy) je při špatném počasí velmi pohodlná a při střelbě lidé do ní nevráží zbraní. Prohlédl jsem si různé a zdálo se mi, že kůže je ke sklopení příliš tuhá.

Rakouská pěchota a dělostřelectvo se svým oděním dále liší od běžného svrchníkem, který se obyčejně nosí v smotán v bandalíru. Tento svrchník je podobný housence, má rukávy a sahá až pod kolena. V zimě a za špatného počasí se tento svrchník nosí ve službě, a přes něj se dává závěs a bandalír. Je z trochu drsnější vlněné látky a kryje, jak mi bylo řečeno, především proti dešti. Takový svrchník neboli roquelor přijde asi na 4¹/₂ zlatého a nosí se 6 let, kasket přijde téměř na 2 zlaté a nosí se 8 let. Mimo to dostane voják každé dva roky stejnokroj, který je ale velmi krátký a nemá žádné klopy, ale výložky a límec v jiné barvě, vestu a pracovní halenu z cvilichu; každý rok [jeden] pár soukenných kalhot, 1 pár soukenných kamaší, 2 košile, punčochy, rukavice, čepice atd. Každých 8 měsíců dostává 1 pár bot, které mu jsou po 4 měsících zdarma podraženy.

Kabát, vesta, kalhoty a kamaše přijdou asi na 3 zlaté.

Svrchníky mají šedivou barvu, kabáty a vesty jsou bílé, a kamaše jsou černé a ze sukna.

Dělostřelectvo má šedivý, do červena jdoucí kabát, vestu a kalhoty a na černých kamaších holínkové manžety; poddůstojníci nosí holínky.

Holínkové manžety, bílé bandalíry a závěsy se širokými přezkami, a dále červené výložky a límce dělají to, že stejnokroj lidem velmi dobře padne.

 

O ekonomické situaci důstojníků.

Pěchota měsíčně
Plat.		v míru.
		v Německu.		v Uhrách.		v Nizozemí.
Majitel pluku		3161/2 zl.		290 zl.		307 zl.
Plukovník a velitel		150 ––		145 ––		152 a 10 chleb. porcí
1. major		80 ––		77 ––		80
		k tomu 3 koňské porce a v Nizozemí 3 koňské a 6 chlebových porcí.
Setník		72 ––		691/2 ––		69 –– 6 chleb. porcí
Nadporučík		27 ––		261/3 ––		271/4 – 21/2 ––
Podporučík		221/2 ––		22 ––		231/2 – 2 ––
Praporčík		192/3 ––		192/3 ––		191/2 – 2 ––
Kadet		7 ––		7 ––		7 ––––
Pěchota měsíčně
Plat.	ve válce.						Garniz. pluky měs. v Německu
Majitel pluku	326 zl.		11 koň. a		9 chleb. p.
Plukovník a velitel	154 ––		11 ––		9 ––
1. major	91 ––		9 ––		6 ––		142 zl.
Setník	74 ––		4 ––		3 ––		761/2 ––
Nadporučík	271/2 –		2 ––		2 ––		60 ––
Podporučík	232/3 –		2 ––		2 ––		251/2 ––
Praporčík	201/3 –		2 ––		2 ––		192/3 ––
Kadet	7 ––		– ––		1 ––

V době míru mají důstojníci jezdectva o něco nižší plat než důstojníci pěchoty. Mají ale pak také své koňské a chlebové porce, 1 setník má v době míru měsíčně 60 zlatých 43 krejcarů, 6 chlebových a 8 koňských porcí.

Ve válce má u jezdectva:

1. rytmistr	měs.	821/2 zl.	6 koň. a	3 chleb. porce
2. rytmistr	––	54 ––	6 –– ––	3 –– ––
Major	––	105 ––	10 –– ––	6 –– ––
Nadporučík	––	321/2 ––	4 –– ––	3 –– ––
Podporučík	––	313/4 ––	4 –– ––	2 –– ––

Minéři a dělostřelectvo mají vyšší plat než všichni výše vyjmenovaní; setník minérů má v míru měsíčně 95 zlatých.

Setník dělostřelectva má v míru měsíčně 75, nadporučík 28 a podporučík 25 zlatých. K tomuto platu je dáván zdarma byt, a v Praze mají subalterní důstojníci také zdarma dříví; zda je tomu tak stále, nevím.

V Uhrách, Rakousích a Čechách, kde jsou všechny potraviny levné, může z tohoto platu žít již pohodlně poručík a setník má svůj příjem dokonalý.

Důležitá okolnost, kterou je zde nutné vzít v potaz, je stejnokroj; ten má za následek značné výdaje: důstojníci dělostřelectva v Praze mně ujistili, že je ročně přijde bez mála na 40 říšských tolarů neboli 60 zlatých.

U pěchoty nepřijde zase až tak úplně vysoko, přesto však se na něj mohou měsíčně počítat vždy 4 až 6 zlatých. Náklady jsou poněkud sníženy tím, že důstojníci nepotřebují nyní jako jindy nosit neustále ve službě velmi drahou zlatou šerpu.

Již v Čechách se žije neobyčejně lacině a v Uhrách ještě laciněji, za 10 až 12 krejcarů neboli 4 až 5 mariánských grošů se zde jí tak dobře, jako v Sasku za 9 mariánských grošů. Víno zde stojí též velmi málo.

Také v rakouských službách žije mnoho důstojníků jen ze své gáže; poddůstojníci, kteří nemají žádný majetek na pořízení výbavy, mají-li se stát důstojníky, dostávají příspěvek, u pěchoty 60 zlatých, u dělostřelectva, minérského a sapérského sboru 100, a u jezdectva 150 zlatých. Mimo gáži nemají rakouští důstojníci nic. Není zde tomu tak, jako v pruské a několika jiných armádách, kde odcházejí na dovolenou neboli vakace, nebo mají jiné druhy společenských výhod; v rakouské [armádě] je vše přísné, a zájmy setníka nejsou žádným způsobem provázány se zájmem poddůstojníka a prostého [vojína].

Stejnokroj, vše co voják dostane, je dodáván komisařem.

 

Zaopatření vysloužilých vojáků a důstojníků

Rakouská vojenská služba má jistou přednost, vysloužilí nebo ke službě nezpůsobilí jedinci bývají zaopatřeni neobyčejně dobrým způsobem.

Slabí jedinci, takoví, kteří již nemohou déle snášet neustálé pochody a jiné útrapy, které se objevují v poli a v táborech, bývají přeřazeni ke garnizónním plukům, výstrojní komisi, zaopatřovacímu štábu, k vozatajstvu atd., zde dostávají celou nebo téměř celou svou gáži, jak to lze vidět na výplatních seznamech garnizónních pluků, a vykonávají zde práci přiměřenou jejich silám.

Prostí [vojíni] dostávají u garnizónních pluků 5 krejcarů denně a 1 chlebovou porci. Důstojníci, poddůstojníci a prostí [vojíni], kteří již vůbec nemohou sloužit, přicházejí do invalidoven, nebo chtějí-li raději bydlet někde jinde, dostávají roční penzi.

 

Platy invalidů v invalidovnách

	ročně	denní chleb. porce	posluha
Plukovník	1200 zl.	7 ––	28 ––
Major	800 ––	5 ––	15 ––
Setník	600 ––	4 ––	15 ––
Nadporučík	200 ––	2 ––	5 ––
Podporučík nebo praporčík	200 ––	2 ––	4 ––
Strážmistr, šikovatel denně	10 kr.	1 chleb. porce	1 posluha
Prostý [vojín] –– ––	4 ––	1 –– ––	1 ––
Dřevo, světlo, postel, léky atd. jsou zdarma.

Invalidé v rakouském státě, kteří si nepřejí být přijati do invalidovny, obdrží výše uvedený plat v penězích a bytě, dříví a světlu, ale ne chlebu a posluze.

Z toho je vidět, že v Rakousku je o vojáka ve stáří řádně [a] dobře postaráno.

Neznám počet invalidoven, ale vím, že v rakouském státě je v invalidovnách pečováno spolehlivě o více než 4000 mužů.

V Praze jsem byl v jedné invalidovně, kde vše bylo zařízeno velmi dobře.

Invalidé jsou rozděleni po pokojích, které se nazývají komory, jednomu důstojníkovi je přidělen jistý počet pokojů. Invalidé zde žijí podle mých postřehů lépe, než v invalidovně v Berlíně, kde každý má měsíčně 1¹/₂ říšského tolaru a denně 1¹/₂ libry chleba.

 

Postup

V rakouské armádě všichni postupují až na majora v [rámci] pluku, u nás, jak známo, na titulárního kapitána. Také u císařské armády musí být postup v plucích různější, než u nás.

V císařských službách je u každé setniny 2¹/₂ subalterního důstojníka, u nás má každá setnina jen 2; proto musí být, [i] když by jinak vše bylo stejné, šel by u nás postup o ¹/₅ rychleji, než v císařských službách.

V císařských službách lze rovněž vidět mnoho starých subalterních důstojníků, a také si myslím, že máme skutečně rychlejší postup než císařští důstojníci.

Jednotlivé případy zde nic nedokazují, ostatně mohl bych jich lehce několik uvést.

Platy vysokých důstojníků (z generálního reglementu.)
ve válce	roční gáže		denně
		zlatých	koň. porcí	chleb. porcí
Polní maršál		12000	54	45
Polní zbrojmistr (generál jezdectva)		9000	44	30
Polní podmaršál		7500	24	25
Generálmajor		6000	18	20
V tabulkových penězích.
Polní maršál, který velí armádě		18000
Polní maršál, který nevelí armádě		12000
Polní zbrojmistr nebo generál jezdectva		10000
Polní podmaršál (generálporučík),
když velí sboru		8000
Generálmajor, který velí sboru		6000
Mají-li tito generálové pluky, odpadávají od
tohoto jejich gáže majitelů

 

Původní adresa příspěvku:
 - primaplana.net/txt/edice/platy-vystroj-rakouskeho-vojska.html