Organizační vývoj finanční stráže od roku 1850 do prusko-rakouské války 1866
Jaroslav Beneš
Naposledy upraveno: 25.07.2022
Revoluční změny z konce 40. let 19. století se promítly i v organizaci finanční správy. V roce 1848 bylo zřízeno ve Vídni Ministerstvo financí a v roce 1850 byla, na místo dosavadních kamerálních důchodkových správ, v jednotlivých zemích zřízena Zemská finanční ředitelství (Finanzlandesdirektion). V českých zemích v Praze a Brně. Zemským finančním ředitelstvím byla nadále podřízena finanční stráž na území celé dané země.
V menších zemích monarchie, jako například ve Slezsku, byla zřízena Finanční ředitelství (Finanzdirektion) – v Opavě v roce 1864. Se zřízením Finančního ředitelství v Opavě došlo také k oddělení slezské finanční stráže od finanční stráže moravské. Moravskou finanční stráž řídilo i nadále brněnské Zemské finanční ředitelství. Moravská finanční stráž se tak stala vnitrozemským sborem, nespravovala již žádný úsek státní hranice.
Změny nastaly i u dosavadních okresních kamerálních správ, na jejichž místě byla v 50. letech 19. století zřizována okresní finanční ředitelství (Finanzbezirksdirection). V roce 1856 došlo ke zřízení Okresních finančních ředitelství v Čechách a na Moravě. Ve Slezsku byly oproti tomu zřízeny Finanční inspektoráty (Finanzinspektorat), neboť okresní finanční ředitelství vznikala v zemích, kde působila Zemská finanční ředitelství. V zemích s Finančním ředitelstvím vznikly Finanční inspektoráty.
Okresní finanční ředitelství, popř. finanční inspektoráty, se staly mimo jiné I. instancemi pro celní správu; celní úřady a finanční stráž jim byly podřízené. Druhou instancí celní správy se pak stala zemská finanční ředitelství a nejvyšší instancí bylo vídeňské ministerstvo financí.
U těchto nově zřízených úřadů i nadále působili dozorčí úředníci finanční stráže. Na zemských finančních ředitelstvích, popř. finančních ředitelstvích, pracovali vrchní inspektoři finanční (Finanzwache Oberinspektor) stráže a obdobně u okresních finančních ředitelství sloužili inspektoři finanční stráže (Finanzwache Inspektor).
U okresních finančních ředitelství byly zřízeny sekce finanční stráže, nižší organizační složkou sboru byly nadále komisařské okresy (komisariáty, Commissariat). Nejnižším a základním prvkem struktury finanční stráže zůstávala jednotlivá oddělení (Finanzwache Abteilung).
Rokem 1853 ovšem začala postupná reorganizace finanční stráže, která zasáhla jen část sboru, a to v pohraničním území s německými zeměmi. V následných desetiletích se v těchto oblastech několikráte měnila struktura sboru a vznikl tím rozdíl mezi stávající, výše popsanou, organizací finanční stráže ve vnitrozemí a novou strukturou sboru podél hranic s německými zeměmi. Tento rozdíl pak přes různé změny přetrval až do rozpadu habsburské monarchie.
Důvodem k reorganizaci byly snahy o změnu rakouské celní politiky, a především snaha o uzavření celní unie s německými státy, a to pod rakouským vedením. Pro uzavření celní unie Rakousko upravovalo i své vnitřní záležitosti. Od 1. října 1850 došlo ke zrušení vnitřní celní hranice mezi rakouskými a uherskými zeměmi a od 1. července 1851 se stalo oficiálně a definitivně celé území monarchie jedním celním územím Celní unii s německými státy se však Rakousku nakonec vytvořit nepodařilo.
Přípravou na vytvoření celní unie byla již zmíněná reorganizace finanční stráže podél německých hranic. Jako první, s platností od 1. listopadu 1853, byla provizorně změněna organizace finanční stráže ve Vorarlbersku a Lichtenštejnsku. Reorganizací následně prošla finanční stráž v Tyrolích a Vorarlbersku, Horním Rakousku a Salcbursku, Čechách, Moravě a Slezsku, západní Haliči a velkovévodství Krakovském. Reorganizace se dotkal i finanční stráže v Terstu a hlavního celního úřadu ve Vídni.
V roce 1858 byla reorganizace ukončena. V hraničních obvodech uvedených zemí došlo ke zřízení útvarů s názvem úřední okresy (Amtsbezirke). V jejich čele stál hraniční inspektor (Grenzinspektor), což byl úředník s velmi rozsáhlými pravomocemi. Hraniční inspektoři vedli v přikázaných obvodech samostatně správu cel a ochranu hranice. Co se týká celních poplatků, měli hraniční inspektoři ve svém okrsku tedy stejné pravomoci, jako okresní finanční ředitelství. Hraničním inspektorům byly podřízeny všechny celní a kontrolní úřady a také finanční stráž v přiděleném obvodě. Do kompetence hraničních inspektorů tedy patřila kontrola všech celních silnic, kontrola zboží, kontrola povozů i cestujících, dohled nad osobami cestující hraničním okrskem a překračující hranici (především šlo o vojenské zběhy, policejně hledané osoby a tuláky), kontrola průvodních dokumentů k osobám i zboží. Podřízení hraničního inspektora měli pravomoc v odůvodněných případech k osobním prohlídkám, při stíhání uprchlíků mohli vstupovat do domů a také mohli a měli stíhat a zadržovat pašeráky a zabavovat kontraband.
Funkce hraničního inspektora tak v sobě spojovala pravomoci vrchních komisařů finanční stráže a okresních finančních ředitelství. Hraniční inspektoři byli podřízeni přímo zemskému finančnímu úřadu.
Vlastní rozsah služebních povinností finanční stráže nebyl ale touto reorganizací nikterak postižen, rozšířen či upraven.
V Čechách jako první prošla reorganizací IX. sekce finanční stráže v Litoměřickém kraji. Od 31. října 1854 došlo oficiálně ke zřízení čtyř úředních okresů. Jejich sídla se nacházela v Podmoklech, Rumburku, Varnsdorfu a Teplicích.
Tato nová, zpočátku provizorní, organizace byla v roce 1858 prakticky uznána za definitivní. V tomto roce působilo podél hranic Čech s německými zeměmi celkem 17 hraničních inspektorů.
Současně byl v roce 1858 vydán Služební předpis pro finanční stráž ve Vorarlbersku a podél hranic Německa (Dienst-Vorschrift der in Vorarlberg und längs der grenze gegen Deutschland aufgestellten Finanzwache), který podrobně popisoval fungování finanční stráže v těchto oblastech. Příslušníci finanční stráže se i nadále dělili na mužstvo a úředníky. Mužstvo se skládalo z dozorců (Aufsehern), naddozorců (Oberaufsehern) a respicientů (Respicienten). Respicienti, představení mužstva, vykonávali službu částečně i jako jízdní.
Obvod každého okresního finančního ředitelství podél hranice s Německem tvořil jeden či více úředních obvodů hraničního inspektora. Obvody hraničních inspektorů se dále dělily na komisařské okresy finanční stráže (Commissärsbezirke), kterým velel komisař finanční stráže (Finanzwach-Commisär), jemuž již bezprostředně podléhalo mužstvo finanční stráže na jednotlivých odděleních.
Hraniční inspektoři a komisaři finanční stráže měli obvykle přiděleného, jako svého zástupce, jednoho jízdního respicienta, který se označoval jako „vrchní respicient“ (Ober-Respicient). Jednalo se ale pouze o onačení funkce, ne o samostatný hodnostní stupeň. Přidělený respicient mohl také sám, v bezprostřední podřízenosti hraničního inspektora, vést jeden malý obvod finanční stráže.
Výnosem ministerstva financí a spravedlnosti z 15. října 1853 bylo pro finanční stráž v hraničních okrscích také přesně kodifikováno použití zbraní. Zpřesnění podmínek a zákonitostí použití zbraně finanční stráží v hraničních okrscích pak přinesl již zmíněný služební předpis z roku 1858. V tomto předpise bylo snad také poprvé předepsáno zvolání před použitím zbraně „Stůj! Finanční stráž!“ (Halt! Finanzwache!). Toto zvolání muselo být proneseno v příslušné zemské řeči a stalo se pak již navždy jedním z charakteristických symbolů finanční stráže.
Struktura hraničních okrsků z roku 1858 se v následujících letech upravovala dle skutečných potřeb. Měnila se sídla hraničních inspektorů i rozsah jimi spravovaných okrsků. Ovšem princip organizační struktury zůstával. V roce 1860 došlo k další organizační změně, neboť struktura finanční stráže utvořená podél hranic s německými státy, začala platit i pro veškeré zbylé hranice celé monarchie, tedy s výjimkou vojenské hranice.
Závěr
Od roku 1860 platily u finanční stráže dvě organizační struktury. Podél všech hranic monarchie, s výjimkou vojenské hranice, nová organizace celní správy a finanční stráže se služebním předpisem z roku 1858. Na ostatním, vnitřním, území monarchie zůstala nadále v platnosti původní organizace sboru finanční stráže a platil zde služební předpis z roku 1843. Tedy základní jednotkou ve vnitrozemí zůstala oddělení, která podléhala komisariátům a nad nimi stály sekce finanční stráže a okresní finanční ředitelství.
Nejvyšší dozor nad celou finanční stráží, pohraniční i vnitrozemskou, prováděl stále vrchní inspektor finanční stráže při zemském finančním ředitelství a poslední instancí pak zůstávalo ministerstvo financí ve Vídni.
Struktura a organizace finanční stráže se výše uvedenými reorganizací zkomplikovala a přes to, že byla rozdílná pro službu v hraničním okrsku a mimo něj, zůstala finanční stráž jedním jednotným sborem.
Další zásadní organizační změny, a to nejen u sboru finanční stráže, přinesla Prusko-rakouská válka a dualismus.
Prameny a literatura:
Dienst-Vorschrift der in Vorarlberg und längs der grenze gegen Deutschland aufgestellten Finanzwache, 1858; viz online books.google.cz/books?id=qg2JUQ_xPZUC
Zemský Věstník vládní pro království České, ročník 1853, oddíl I., částka XLI:
- Vyhlášení, vydané od ministerium financí dne 15. října 1853, jímžto se podlé zmocnění Jeho Veličenstva, počínajíc od 1. listopadu 1853, ve Vorarlbersku a v knížetství Liechtensteinském strany cla sjednoceném uvádějí na zkoušku s některými změnami zřízení jednoty celní, co se týče organisace úřadů celních a stráže pomezní (č. 217) + Výtah ze zřízení a předpisu služebního stráže finanční ve Vorarlbersku na zkoušku postavené;
- Nařízení, vydané od ministerií práv a financí dne 15. října 1853, jímžto se podlé nejvyššího zmocnění od 26. května 1853 činí a prozatím v Vorarlberském okresu pomezním od 1. listopadu 1853 ve skutek uvádějí některá nařízení, kdy může c. k. stráž finanční užívati zbraně v těch okresích pomezních, kde se zřízení jednoty celní na zkoušku zavádějí;
- viz online books.google.cz/books?id=SHI1AQAAMAAJ&pg=PA674
Věstník vlády zemské pro království České, ročník 1858, oddělení I., částka XXXI:
- Vyhlášení, vydané od ministerium financí dne 30. října 1858, pro Tyrolsko a Vorarlbersko, Horní Rakousy, Salcbursko, Čechy, Moravu a Slezsko, západní Halič a velkovévodství Krakovské, o tom, že se prozatím uvádějí některá zvláštní zřízení v organisaci úřadů celních a stráže finanční v okresích finančních podlé hranic německé jednoty celní.
1. příloha: Přehled míst, v kterých postaveni budou inspektoři hraniční v okresích finančních podél hranic k německé jednotě celní.
2. příloha: Výpis ze zřízení a předpisu o službě stráže finanční, ve Vorarlbersku a podél hranice k Německu postavené
- viz online books.google.cz/books?id=vwBFAAAAcAAJ&pg=PA441
Související příspěvky:
|
|
Jaroslav Beneš: Vznik finanční stráže a první léta její existence (1843–1850) K vytvoření finanční stráže došlo císařským rozhodnutím ze dne 22. prosince 1842 a následně dekretem dvorské komory z 9. března 1843. Finanční stráž vznikla v německých provinciích říše (tedy i v Českých zemích), dále v Haliči a Lombardsku a Benátsku... Následně došlo k vytvoření finanční stráže i v dalších oblastech císařství. Od 1. května 1847 byla zřízena finanční stráž v Dalmácii, v roce 1850 v Sedmihradsku, v roce 1851 v Uhrách... |
