Organizační změny u c. k. řadové pěchoty roku 1805 a 1806 na příkladu pěšího pluku č. 29
Robert Hanuš
Naposledy upraveno: 11.05.2021
Dne 14.6.1805 byla císařským dekretem Františka II. uvedena v platnost změna v organizaci pěších pluků. Před ní tvořilo řadový pěší pluk 20 kompanií (setnin): dvě granátnické a 18 fyzilírských – po šesti ve třech praporech. (V případě uvedení do válečného stavu bylo plánováno vytvoření nového praporu o čtyřech kompaniích, celkem tedy 24 kompanií.) Dle uvedeného červnového nařízení mělo pěší pluk v mírovém stavu tvořit nadále 20 kompanií, nově však rozdělených po čtveřicích do pěti praporů - jednoho granátnického a čtyř fyzilírských. V případě uvedení do válečného stavu měl vzniknout jeden nový záložní neboli rezervní prapor (Reserve-Bataillon), oficiálně označovaný jako VI., čímž se počet kompanií zvyšoval na 24. Tato nová struktura sice trvala pouze několik měsíců, projevila se ale v organizaci pěších pluků v průběhu celého tažení roku 1805. Po jeho ukončení byly v roce 1806 postupně provedeny další organizační změny, jejichž výsledným mírovým stavem bylo 18 kompanií: dvě granátnické, po šesti fyzilírských ve dvou praporech (batalionech) a zbývající čtyři fyzilírské v jednom praporu. (Touto organizační strukturou došlo k návratu ke stavu před rokem 1792.)
Nyní se můžeme podrobněji zaměřit na to, jak se tyto nové předpisy projevily ve změnách u jednoho konkrétního pluku. Tímto plukem je řadový pěší pluk Lindenau číslo 29. Proč zrovna tento? Protože je autorovi tohoto článku osobně nejbližší a zajímavý je i svým doplňovacím územím, na jehož části probíhala bitva u Slavkova. Abychom pochopili, jak v rámci tohoto pluku reorganizace probíhala, je nutné se nejdříve podívat na výchozí stav a sledovat změny určitých vybraných „parametrů“, které dle názoru autora byly nejsignifikantnější pro prováděnou reformu (a nebyly pouze nahodilou změnou, ke které by stejně asi došlo). Jako sledované faktory byly takto vybrány:
- osoby na postech velitelů, tedy sestupně od majitele pluku až po velitele jednotlivých kompanií;
- počty a řazení kompanií v jednotlivých praporech;
- a přesuny základního mužstva v rámci pluku.
Jako podklady pro tento výzkum byly použity archiválie Kriegsarchivu ve Vídni, přesněji řečeno Standestabellen výše zmíněného pěšího pluku z let 1805-1806 pro měsíce, o kterých bude v článku pojednáno. Pokud se bude psát v článku o provedených změnách v určitém měsíci, znamená to, že všechny změny byly zaznamenány ve Standestabellen určitého měsíce, ačkoliv proběhly ve skutečnosti i na konci měsíce předchozího, ale zaznamenány byly až v měsíci následujícím.
Následující text je rozčleněn do těchto podkapitol:
1. Stav pro měsíc červenec 1805: před změnami
2. Stav pro měsíc srpen 1805: první změna - nová organizace v mírovém stavu
3. Stav pro měsíc září 1805: nová organizace - válečný stav
4. Stav pro měsíc březen 1806: počátek snižování stavů - zrušení záložního praporu a divizionu
5. Stav pro měsíc duben 1806: ukončení snižování stavů – zrušení granátnických kompanií
1. Stav pro měsíc červenec 1805: před změnami
1.1 Struktura pluku
Štáb a „Supernumerairs“ (nadpočetní důstojníci)
Majitel (Oberst-Inhaber) [Carl] von Lindenau
Plukovník (Oberst) Georg Croll von Herzberg
Podplukovník (Oberstlieutenant) Anton von Hammer
1. major (1. Major) – Johann von Seethal
2. major (2. Major) – Josef von Lauppert
U pluku byl i podplukovník Johann von Kutschera vedený v rámci tzv. Supernumerarien, tedy nadpočetných důstojníků.
Přehled kompanií označených podle velitele
Strukturu pluku tvořilo kromě štábu 20 kompanií, kterým velelo 15 setníků (Hauptmann) u dvou granátnických a 13 běžných fyzilírských kompanií čili setnin (ordinäre Compagnie) a 5 kapitánporučíků (Capitänlieutenant) fakticky velících u pěti štábních fyzilírských kompanií (Stabs-Compagnie) na místě nominálních velitelů (plukovníka majitele, plukovníka, podplukovníka a dvou majorů).
- 1. granátnická: setník Bukůvka
- 2. granátnická: setník Lonqueville
- tělesná: kapitánporučík Butteracz (psán též Butoracz, Butoraz, Buderacz)
- plukovníkova: kapitánporučík Lingauer
- podplukovníkova: kapitánporučík Hauer
- 1. majora: kapitánporučík Ischtwan (psán též Istwann)
- 2. majora: kapitánporučík Kral
- běžná: setník Mohr
- běžná: setník Seyffert
- běžná: setník Ottenfeld
- běžná: setník Janda
- běžná: setník Mauerer
- běžná: setník Call
- běžná: setník Littomiský
- běžná: setník Ott
- běžná: setník Baheau
- běžná: setník Bechinie (psán též Bechynie)
- běžná: setník Piccoli (psán též Picolli)
- běžná: setník Adelshaim
- běžná: setník Knevenhuller
1.2 Systemizace kompanií v rámci jednotlivých praporů
Granátnický divizion
1. kompanie: setník Bukůvka
2. kompanie: setník Lonqueville
1. prapor - tělesný (Leib-Bataillon)
Nominální velitel: plukovník majitel von Lindenau
výkonný velitel: 1. major Johann von Seethal
6 kompanií:
Tělesná kompanie (Leib-Compagnie)
- nominální velitel plukovník majitel von Lindenau
- výkonným velitelem kapitánporučík Butteracz
Kompanie 1. majora (1. Majors-Compagnie)
- nominální velitel 1. major Johann von Seethal
- výkonný velitel kapitánporučík Ischtwan
+ 4 běžné kompanie, dle Standestabellen z tohoto měsíce není zřejmé, které to byly
2. prapor - plukovníkův (Oberst-Bataillon)
Nominální velitel: výkonný plukovník Georg Croll von Herzberg
Výkonný velitel: 2. major Josef von Lauppert
6 kompanií:
Plukovníkova kompanie (Oberst-Compagnie)
- nominální velitel výkonný plukovník Georg Croll von Herzberg
- výkonný velitel kapitánporučík Lingauer
Kompanie 2. majora (2. Majors-Compagnie)
- nominální velitel 2. major Josef von Lauppert
- výkonný velitel kapitánporučík Kral
+ 4 běžné kompanie, dle Standestabellen z tohoto měsíce není zřejmé, které to byly
3. prapor - podplukovníkův (Oberstlieutenant-Bataillon)
Nominální velitel: podplukovník Anton von Hammer
Výkonným velitel: nejstarší setník - jméno nebylo zjištěno
6 kompanií:
Podplukovníkova kompanie (Oberstlieutenant-Compagnie)
- nominální velitel podplukovník Anton von Hammer
- výkonný velitel kapitánporučík Hauer
+ 5 běžných kompanií, dle Standestabellen z tohoto měsíce není zřejmé, které to byly
2. Stav pro měsíc srpen 1805: první změna - nová organizace v mírovém stavu
K zásadním změnám, které proběhly v tomto měsíci, došlo zhruba od 31.7. do 15.8.1805. Jejich základem byla reorganizace pluku, kdy ze tří fyzilírských praporů po šesti kompaniích vznikly čtyři fyzilírské prapory po čtyřech kompaniích a současně byly vytvořeny dvě nové granátnické kompanie, které s dvěma dosavadními vytvořily granátnický prapor.
Dvě nové granátnické kompanie dostaly čísla 2 a 3, přičemž původní druhá granátnická kompanie obdržela nově číslo 4. Mužstvo nově vzniklých granátnických kompanií bylo sestaveno z fyzilírů běžných kompanií: z mužstva 1. praporu byla vytvořena především 2. granátnická kompanie, z mužstva 2. praporu především 3. granátnická kompanie, ze 3. praporu bylo mužstvo odveleno také ke 2. granátnické (avšak v nižších počtech); v rámci 4. praporu poskytly dvě kompanie své mužstvo pro 2. granátnickou a jedna kompanie pro 3. granátnickou - ale zhruba ve stejných počtech.
V rámci fyzilírských kompanií byly dvě rozpuštěny: podplukovníkova (velitel Hauer) a běžná setníka Bechinie. Jejich mužstvo bylo rozděleno stejnoměrně všem kompaniím až na kompanie 4. praporu, které byly doplněny pouze mužstvem rozpuštěné kompanie podplukovníkovy. Proč byly k rozpuštění vybrány zrovna tyto dvě, není zřejmé. U štábní to zřejmě souvisí s vytvořením čtyř fyzilírských praporů, kdy pátá štábní kompanie v danou chvíli již nebyla třeba. Ovšem odpověď na otázku, proč zrovna tato konkrétní kompanie byla zrušena ze štábních a tato z běžných již asi nedostaneme. Jak již bylo výše uvedeno, došlo také k novému rozdělení 16 fyzilírských kompanií po čtyřech do čtyř praporů. Vznikla tak situace, kdy ještě dva z těchto praporů neměly jmenovány své velitele, pokud budeme brát v úvahu koncepci, že granátnickému batalionu měl velet 1. major, 1. praporu podplukovník, 2. praporu 2. major, 3. praporu 3. major a 4. praporu 4. major.
V důsledku této reorganizace také přestaly být prapory označovány jako tělesný (Leib-Bataillon), plukovníkův (Oberst-Bataillon) a podplukovníkův (Oberstlieutenant-Bataillon), stejně jako štábní kompanie přišly o své původní názvy: tělesná, plukovníkova, podplukovníkova, 1. a 2. majora. Nicméně pravděpodobně jako přežitek a pozůstatek původní koncepce štábních kompanií se u 3. praporu objevilo anachronické označení kompanie 3. majora (3. Majors) a u 4. praporu kompanie 4. majora (4. Majors) - ačkoliv 3. a 4. major u pluku fakticky ještě nebyl. Současně tyto kompanie nesly názvy i svých faktických velitelů. Je to příkladná ukázka postupného přerodu v myšlení při označování setnin, ve které ještě doznívá zanikající tradice, která se mísí s novým stylem označování, který již v následujícím měsíci převážil. Pokud někdy v budoucnu bude označována některá ze setnin původním „štábním označením“ (jak tomu bude u 1. praporu, kde setnina nesla název 4. majora), tak to bude jen z důvodu, že její faktický velitel byl dříve opravdu čtvrtým majorem.
2.1 Struktura pluku
Štáb a Supernumerairs
Majitel von Lindenau
Plukovník Georg Croll von Herzberg
Podplukovník Anton von Hammer
1. major – Johann von Seethal
2. major – Josef von Lauppert
Strukturu pluku tvořilo kromě štábu nadále 20 kompanií, kterým velelo 15 setníků a 5 kapitánporučíků u běžných a granátnických kompanií, 1 kapitánporučík byl zařazen nově ke kompanii setníka Calla; podplukovník Johann von Kutschera byl nadále u pluku veden jako nadpočetný.
2.2 Systemizace kompanií v rámci jednotlivých praporů
Granátnický prapor
1. granátnická kompanie: setník Bukůvka (minimální změny);
2. granátnická kompanie: setník Ottenfeld (převelen od své běžné kompanie),
při vzniku kompanie převeleny tyto počty mužstva od běžných kompanií: 10 mužů od kompanie 4. majora, 33 mužů od Buteraz (dříve uváděn jako Butteracz – velitel tělesné kompanie), 15 mužů od Knevenhuller, 12 mužů od Piccoli, 14 mužů od Ott, 12 mužů od Ischtwan (dříve 1. majora), 5 mužů od Bechinie, 6 mužů od Baheau, 4 z podplukovníkovy kompanie, 1 od Hauer, 3 od Mohr, 3 od Littomiský, 1 od Mauerer, 2 od Adelshaim, 1 od Kral (dříve 2. majora), 1 od Lingauer (dříve plukovníkova);
3. granátnická kompanie: setník Seyffert (převelen od své běžné kompanie)
při vzniku sem byly převeleny tyto počty mužstva od běžných kompanií: 26 mužů od Lingauer (dříve plukovníkova), 19 mužů od Call, 20 mužů od Hauer (dříve podplukovníkova), 10 mužů od kompanie 4. majora, 18 mužů od Bechinie, 16 mužů od Kral (dříve 2. majora), 11 mužů od Knevenhuller, 2 od Buteraz (dříve uváděn jako Butteracz), 1 od Littomiský;
4. granátnická kompanie: setník Janda (převelen od své běžné kompanie) předchozí velitel setník Lonqueville převelen ke kompanii 3. majora
ke 4 granátnické kompanii bylo převeleno 6 mužů od Bechinie.
1. prapor
kompanie: kapitánporučík Buteraz dříve uváděn jako Butteracz (dříve tělesná kompanie)
k této kompanii bylo převeleno 30 mužů z podplukovníkovy kompanie (Lingauer), 14 mužů od Bechinie;
odveleno 33 mužů ke 2. granátnické kompanii;
kompanie: setník Knevenhuller
k této kompanii bylo převeleno 12 mužů z podplukovníkovy kompanie (Lingauer), 10 mužů od Bechinie;
odveleno 14 mužů ke 2. granátnické kompanii a 11 mužů ke 3. granátnické kompanii;
kompanie: setník Ott
k této kompanii bylo převeleno 7 mužů z podplukovníkovy kompanie (Lingauer), 10 mužů od Bechinie;
odveleno 14 mužů ke 2. granátnické kompanii;
kompanie: kapitánporučík Ischtwan (dříve kompanie 1. majora)
k této kompanii bylo převeleno 7 mužů od z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 6 mužů od Bechinie;
odveleno 12 mužů ke 2. granátnické kompanii.
2. prapor
kompanie: kapitánporučík Kral (dříve kompanie 2. majora)
k této kompanii bylo převeleno 10 mužů z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 8 mužů od Bechinie;
odveleno 16 mužů ke 3. granátnické kompanii;
kompanie: setník Bechinie (převeden od své zrušené kompanie), předtím velel této kompanii setník Janda, který nově převzal velení 4. granátnické kompanie
k této kompanii byl opřeveleno 16 mužů od Bechinie;
odveleno 18 mužů ke 3. granátnické kompanii a 6 mužů ke 4. granátnické kompanii;
kompanie: setník Call
k této kompanii byl dne 21.8.1805 převelen kapitánporučík Johann Kunz od IR Kaunitz č. 20
k této kompanii bylo převeleno 11 mužů z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 10 mužů od Bechinie;
odveleno 19 mužů ke 3. granátnické kompanii;
kompanie: kapitánporučík Lingauer (dříve plukovníkova kompanie)
k této kompanii byli převeleni 2 muži z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 27 mužů od Bechinie;
odveleno 24 mužů ke 3. granátnické kompanii.
3. prapor
kompanie 3. majora: setník Lonqueville (převelen od 4. granátnické kompanie, dříve 2.), předtím velel této kompanii setník Mohr, který nově převzal velení kompanie 4. majora
k této kompanii byli převeleni 2 muži z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 4 muži od Bechinie;
odveleni 3 muži ke 2. granátnické kompanii
kompanie: setník Littomiský
k této kompanii bylo převeleno 7 mužů z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 7 mužů od Bechinie;
odveleno 2 muži ke 2. granátnické kompanii a stejný počet ke 3. granátnické kompanii
kompanie: setník Mauerer
k této kompanii byli převeleni 2 muži z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 3 muži od Bechinie;
kompanie: setník Baheau
k této kompanii byl převelen 1 muž z podplukovníkovy kompanie (Hauer), 7 mužů od Bechinie;
odveleno 6 mužů ke 2. granátnické kompanii
4. prapor
kompanie setník Piccoli
k této kompanii bylo převeleno 11 mužů z podplukovníkovy kompanie (Hauer);
odveleno 12 mužů ke 2. granátnické kompanii;
kompanie 4. majora: setník Mohr (převelen od kompanie v této době označované 3. majora), předtím velel této kompanii setník Ottenfeld, který nově převzal velení 2. granátnické kompanie
k této kompanii bylo převeleno 10 mužů z podplukovníkovy kompanie (Hauer);
odveleno 10 mužů ke 2. granátnické kompanii;
kompanie: kapitánporučík Hauer (převelen od zrušené podplukovníkovy kompanie), předtím velel této kompanii setník Seyffert, který nově převzal velení 3. granátnické kompanie
k této kompanii bylo převeleno 12 mužů z podplukovníkovy kompanie (Hauer);
odveleno 18 mužů ke 3. granátnické kompanii;
- kompanie: setník Adelshaim - minimální změny.
3. Stav pro měsíc září 1805: nová organizace - válečný stav
V září 1805 proběhly další změny, které souvisely s uvedením pluku do válečného stavu. Byly zahájeny 31.8.1805 a spočívaly ve vytvoření úplně nového fyzilírského praporu, který byl označován jako VI., popř. záložní neboli rezervní (Reserve-Bataillon).
Také tento prapor tvořily čtyři kompanie:
- Ott: muži vyčlenění z 1. praporu
- Taiber: muži ze 2. praporu
- Kobera: muži ze 3. praporu, avšak ne výlučně, z tohoto praporu byly doplněny i další kompanie VI. praporu
- Littomiský: muži ze 4. praporu, avšak ne výlučně - obdobně jako muži ze 3. praporu
3.1 Struktura pluku
Štáb a Supernumerairs
Majitel von Lindenau
Výkonný plukovník – Anton von Hammer (povýšen z podplukovníka), neboť plukovník Georg Croll von Herzberg (odchází do generálního štábu)
Podplukovník Johann von Seethal (povýšen z 1. majora)
1. major – Josef von Lauppert (povýšen z 2. majora)
2. major – Kajetán Lonqueville (převelen od kompanie 3. majora a povýšen: nejdříve na 3. majora a po odvelení výkonného plukovníka na 2. majora)
3. major – Johann Bayer (převelen od IR 12 jako setník, poté povýšen)
4. major – Johann Palitschek (převelen od IR 27 jako setník, poté povýšen)
5. major - Martin Ertl (major aktivován z penze – 31.10.1805 zase do ní vrací; hodnost 5. majora již nebyla obnovena)
Strukturu pluku v tuto dobu tvořilo kromě štábu, 24 kompanií, kterým velelo 19 setníků (v srpnu byl počet 15 velících setníků, pak byl ale setník Bukůvka odvelen a 5 kapitánporučíků bylo povýšeno na setníky) a 5 nových kapitánporučíků povýšených z hodnosti nadporučíka: Riebes, Claus, Wildenbrun, Weeber a Peletti; 1 kapitánporučík byl stále zařazen u kompanie Call, podplukovník Johann von Kutschera vedený u pluku jako nadpočetný odchází ke generálnímu štábu.
3.2 Systemizace kompanií v rámci jednotlivých praporů
Granátnický prapor
1. granátnická kompanie: setník Mauerer (převelen od své kompanie ve 3. praporu, která poté nese název Weeber); dříve této granátnické kompanii velel setník Bukůvka (převelen k IR 27) – jinak minimální změny;
2. granátnická kompanie: setník Ottenfeld - minimální změny;
3. granátnická kompanie: setník Seyffert - minimální změny;
4. granátnická kompanie: setník Janda - minimální změny.
1. prapor
kompanie: setník Buteraz (povýšen)
13 mužů odveleno k Ott;
kompanie: setník Knevenhuller
13 mužů odveleno k Ott;
kompanie: kapitánporučík Riebes (byl u kompanie v hodnosti nadporučíka a povýšen); předtím velel této kompanii setník Ott (převelen k nové kompanii)
8 mužů odveleno k Ott;
kompanie: setník Ischtwan (povýšen z kapitánporučíka)
11 mužů odveleno k Ott.
2. prapor
kompanie: setník Kral (povýšen z kapitánporučíka na: setník)
7 mužů odveleno k Taiber;
kompanie: setník Bechinie
9 mužů odveleno k Taiber;
kompanie: setník Call
15 mužů odveleno k Taiber;
kompanie: setník Lingauer (povýšen z kapitánporučíka)
13 mužů odveleno k Taiber.
3. prapor
kompanie: kapitánporučík Claus (byl u kompanie v hodnosti nadporučíka a povýšen), tato kompanie předtím byla označována jako 3. majora a velel jí setník Lonqueville (který byl povýšen a převelen do plukovního štábu jako velitel praporu)
18 mužů odveleno ke Kobera, 1 k Taiber;
kompanie: kapitánporučík Wildenbrun (byl u kompanie v hodnosti nadporučíka a povýšen) dříve této kompanii velel setník Littomiský (odvelen ke své nové kompanii)
1 muž odvelen k Littomiský, 4 k Ott, 2 k Taiber, 9 ke Kobera;
kompanie: kapitánporučík Weeber (byl u kompanie v hodnosti nadporučíka a povýšen) dříve této kompanii velel setník Mauerer (odvelen k 1. granátnické kompanii)
17 mužů odveleno ke Kobera;
kompanie: setník Baheau
8 mužů odveleno k Taiber, 1 k Ott, 10 mužů ke Kobera.
4. prapor
kompanie: setník Piccoli
3 muži odveleni k Taiber, 6 k Ott, 6 mužů k Littomiský;
kompanie: kapitánporučík Peletti (byl u kompanie v hodnosti nadporučíka a povýšen) tato kompanie předtím byla označována jako 4. majora a velel jí setník Mohr (odvelen k pionýrskému sboru)
1 muž odvelen k Taiber, 3 ke Kobera, 15 mužů k Littomiský;
kompanie: setník Hauer (povýšen)
1 muž odvelen k Ott, 16 mužů k Littomiský;
kompanie: setník Adelshaim
2 muži odveleni k Ott, 15 mužů k Littomiský, 1 ke Kobera;
6. (záložní) prapor
kompanie: setník Ott (převelen z kompanie 1. praporu, kde po něm převzal velení kapitánporučík Riebes)
13 mužů sem bylo převeleno od Buteraz, 13 mužů od Knevenhuller, 8 mužů od Riebes, 11 mužů od Ischtwan, 2 muži od Wildenbrunn, 6 mužů od Piccoli, po jednom od Baheau, Hauer a Lingauer;
kompanie: setník Taiber (aktivován z penze)
7 mužů převeleno od Kral, 9 mužů od Bechinie, 15 mužů od Call, 13 mužů od Lingauer, 1 od Wildenbrunn, 8 mužů od Baheau, 3 muži od Piccoli;
kompanie: setník Kobera (aktivován z penze)
převeleno po jednom muži od Knevenhuller, Ischtwan a Call, 18 mužů od Claus, 9 mužů od Wildenbrun, 1 od Adelshaim, 17 od Weeber, 10 mužů od Baheau, 3 muži od Peletti;
kompanie: setník Littomiský (převelen z kompanie 1. praporu, kde po něm převzal velení kapitánporučík Wildenbrun)
převeleno po jednom muži od Knevenhuller, Riebes, Lingauer, Call, Baheau, Buttoraz, 5 mužů Piccoli, 15 mužů od Peletti, 16 mužů od Hauer, 15 mužů od Adelshaim.
Tento stav vydržel s drobnými změnami do března 1806, kdy poté začal návrat do stavu se třemi prapory a jedním granátnickým divizionem. U záložního (VI.) praporu, který byl nasazen v bitvě u Slavkova, došlo v mezidobí ještě k následujícím změnám:
- setník Ott byl v listopadu 1805 převelen jako velitel k nově vytvořenému záložnímu divizionu (Reserve-Division), jeho místo převzal kapitánporučík Kunst dne 1.1.1806 od kompanie Call, kam převelen již v srpnu 1805, jako velitel má hodnost setník
- setník Taiber (aktivovaný z penze, do ní odešel zpět k 31.10.1805, 1.11.1805 na jeho místo přichází setník Franz Coreth převelený od arciérské tělesné gardy - deutsche Arcièren-Leibgarde); k této kompanii byl převelen také kapitánporučík Beauregard k 1.1.1806 od pluku Reuss-Greitz (tedy IR 55).
- setník Kobera (aktivovaný z penze, do ní odešel zpět k 31.10.1805, 1.11.1805 na jeho místo přichází setník Wilhelm Truzettel převelený od arciérské tělesné gardy (deutsche Arcièren-Leibgarde), kam se ale vrací k 31.12.1805)
- Současně bylo od října 1805 všech pět nových velících kapitánporučíků: Riebes, Claus, Wildenbrun, Weeber a Peletti označováno za setníky.
4. Stav pro měsíc březen 1806: počátek snižování stavů – rozpuštění záložního praporu a divizionu
Změny v tomto měsíci probíhaly k 1.3. a 11.3. a spočívaly ve zrušení záložních kompanií - konkrétně celého VI. záložního praporu a také záložního divizionu. Pluk poté tvořilo znovu pouze 20 kompanií. Logicky tím narostl počet nadbytečných velitelů. Nastala situace, že dva i tři velitelé, kteří dříve veleli samostatně, byli převeleni k jedné kompanii, což jistě vyvolávalo napětí, zejména pokud měli stejnou či vyšší hodnost. Z pěti kapitánporučíků, kteří byli v říjnu 1805 povýšeni na setníky, bylo velení odebráno toliko Weeberovi, který se „vrátil“ na hodnost kapitánporučíka.
4.1 Struktura pluku
Štáb a Supernumerairs
Majitel von Lindenau
Výkonný plukovník - Anton von Hammer
Podplukovník Johann von Seethal
1. major – Josef von Lauppert
2. major – Kajetán Lonqueville
Johann Bayer (3. major – odchází do penze)
Johann Palitschek (4. major – odchází ke kompanii zařazené v rámci 1. praporu)
Strukturu pluku tvořilo kromě štábu 20 kompanií – 16 fyzilírských (o dvě méně, než v červenci 1805) a 4 granátnické, kterým velelo 20 setníků, zároveň již nevelel žádný z kapitánporučíků, kteří zbyli u pluku pouze tři (setníkům Kunstovi a Weberovi byla snížena hodnost a poté byli přiděleni k jiným komapaniím, kapitánporučík Beauregard byl pouze převelen).
4.2 Systemizace kompanií v rámci jednotlivých praporů
granátnický prapor – beze změn
1. granátníci: setník Mauerer;
2. granátníci: setník Ottenfeld;
3. granátníci: setník Seyffert;
4. granátníci: setník Janda.
1. prapor
kompanie 4. majora: setník Buteraz + ke kompanii převelen také major Jan Palitschek (z plukovního štábu)
dále převeleno 33 mužů od Kunst, 1 od Coreth, 1 od Baeuregard, 17 mužů od Littomiský, 67 mužů ze záložního divizionu, 1 od Call;
kompanie: setník Knevenhuller
převeleno 32 mužů od Kunst, 4 od Coreth, 11 mužů od Littomiský, 63 mužů ze záložního divisionu, 1 od Call, 1 od Baeuregard;
kompanie setník Riebes
převeleno 8 mužů od Kunst, 11 od Coreth, 6 mužů od Littomiský, 69 mužů ze záložního divisionu, 1 od Baeuregard;
kompanie: setník Ischtwan
převeleno 7 mužů od Kunst, 26 od Coreth, 1 od Baeuregard, 5 mužů od Littomiský, 60 mužů ze záložního divisionu.
2. prapor
kompanie: setník Kral (převelen od své kompanie setník Kunst)
převeleni 4 muži od Kunst, 13 od Coreth, 1 od Baeuregard, 11 mužů od Littomiský, 49 mužů ze záložního divisionu;
kompanie: setník Bechinie
převelen 1 muž od Kunst, 12 od Coreth, 12 od Baeuregard, 7 mužů od Littomiský, 60 mužů ze záložního divisionu;
kompanie: setník Call
převelen 1 muž od Kunst, 11 od Coreth, 24 od Baeuregard, 5 mužů od Littomiský, 62 mužů ze záložního divisionu, 2 od kompanie 4. majora, 1 od Bechinie;
kompanie: setník Lingauer
převeleni 2 muži od Kunst, 4 od Coreth, 30 od Baeuregard, 4 mužů od Littomiský, 36 mužů ze záložního divisionu.
3. prapor
kompanie: setník Claus
převeleni 3 muži od Kunst, 5 od Coreth, 9 od Baeuregard, 25 mužů od Littomiský, 33 mužů ze záložního divisionu, 1 od Lingauer;
kompanie: setník Wildenbrun
převeleni 2 muži od Kunst, 7 od Coreth, 4 od Baeuregard, 17 mužů od Littomiský, 29 mužů ze záložního divisionu;
kompanie 3. majora: setníka Weebera (odvelen k Hauer) nahradil jako velitel setník Littomiský od své kompanie (ze zrušeného 6. záložního praporu) + dále převelen setník Ott od reservního divizionu
převeleni 4 muži od Kunst, 5 od Coreth, 2 od Baeuregard, 24 mužů od Littomiský, 34 mužů ze záložního divisionu, 1 od Lingauer, 1 od Adelshaim, 1 od 1. granátnické, 1 od 2. granátnické kompanie;
kompanie: setník Baheau (byl sem převelen také kapitánporučík Beauregard od své kompanie ze zrušeného 6. záložního praporu)
převeleni 3 muži od Kunst, 3 od Coreth, 7 od Baeuregard, 27 mužů od Littomiský, 37 mužů ze záložního divisionu, 1 od Piccoli, 1 od Hauer;
4. prapor
kompanie: setník Piccoli
převeleno 28 mužů od Kunst, 2 od Coreth, 2 od Baeuregard, 14 mužů od Littomiský, 41 mužů ze záložního divisionu;
kompanie: setník Peletti
převeleno 23 mužů od Kunst, 18 od Coreth, 1 od Baeuregard, 5 mužů od Littomiský, 32 mužů ze záložního divisionu;
kompanie: setník Hauer (byl sem převelen také setník Weeber od své kompanie ve 3. praporu – nyní již opět jako kapitánporučík)
převeleno 5 mužů od Kunst, 22 od Coreth, 21 od Baeuregard, 9 mužů od Littomiský, 35 mužů ze záložního divisionu;
kompanie: setník Adelshaim
převeleno 15 mužů od Kunst, 2 od Coreth, 39 od Baeuregard, 8 mužů od Littomiský, 35 mužů ze záložního divisionu.
6. (záložní) prapor - rozpuštěný
kompanie: kapitánporučík Kunst (odvelen ke kompanii Kral)
odveleno 33 mužů ke kompanii 4. majora, 32 ke Knevenhuller, 8 mužů k Riebes, 7 k Ischtwan, 4 ke Kral, 1 k Bechinie, 1 ke Call, 2 k Lingauer, 3 ke Claus, 2 k Wildenbrun, 4 ke kompanii 3. majora, 3 k Baheau, 28 k Piccoli, 23 k Peletti, 5 k Hauer, 15 k Adelshaim;
kompanie: vacat Coreth (zemřel po 2.12.1805)
odvelen 1 muž ke kompanii 4. majora, 4 ke Knevenhuller, 11 mužů k Riebes, 26 k Ischtwan, 13 ke Kral, 12 k Bechinie, 11 k Call, 4 k Lingauer, 4 ke Claus, 7 k Wildenbrun, 5 ke kompanii 3. majora, 3 k Baheau, 2 k Piccoli, 18 k Peletti, 22 k Hauer, 2 k Adelshaim;
kompanie: kapitánporučík Beauregard (odvelen ke kompanii Baheau)
odvelen 1 muž ke kompanii 4. majora, 1 k Riebes, 1 k Ischtwan, 1 ke Kral, 12 k Bechinie, 24 ke Call, 30 k Lingauer, 9 ke Claus, 4 k Wildenbrun, 2 ke kompanii 3. majora, 7 k Baheau, 1 k Piccoli, 2 k Peletti, 21 k Hauer, 39 k Adelshaim;
kompanie: setník Littomiský (odvelen ke kompanii 3. majora zařazené v rámci 3. praporu)
odešli 1 ke Štábu, 17 mužů ke kompanii 4. majora, 11 k Knevenhuller, 6 mužů k Riebes, 5 k Ischtwan, 11 k Kral, 7 k Bechinie, 5 k Call, 4 k Lingauer, 25 k Claus, 17 k Wildenbrun, 24 ke kompanii 3. Majora, 27 k Baheau, 14 k Piccoli, 5 k Peletti, 9 k Hauer, 8 k Adelshaim;
Záložní divizion – zrušený: velitel setník Ott k (odvelen ke kompanii 3. majora zařazené v rámci 3. praporu)
5. Stav pro měsíc duben 1806: ukončení snižování stavů – zrušení granátnických kompanií
Změny v tomto měsíci probíhaly k 31.3. a 1.4. a spočívaly ve zrušení dvou granátnických kompanií nesoucích čísla 2 a 3, přičemž 4. kompanie byla zpět přečíslována na druhou (tedy návrat ke stavu z července 1805). Pluk tedy tvořilo již jen 18 kompanií – 16 fyzilírských a 2 granátnické. Přechod zpět k předchozímu systému tří praporů proběhl tak, že 1. a 2. prapor byly rozšířeny po dvou kompaniích 3. praporu. Nedotčený 4. prapor byl přečíslován na 3. prapor se 4 kompaniemi. Současně dřívější štábní kompanie nebyly znovu pojmenovány podle stavu z července 1805, ale všechny od této doby u tohoto pluku již nesou názvy svých velitelů (tedy na tělesná – nyní Maurer, plukovníkova – nyní Lingauer, podplukovníkova - rozpuštěna, 1. majora – nyní Butteracz a 2. majora – nyní Kral).
Strukturu pluku tvořilo kromě štábu, 18 setníků, kteří veleli 16 fyzilírským a 2 granátnickým kompaniím, dále 2 kapitánporučíci, zařazení v rámci dvou kompaní (třetí – zmíněný v předešlém měsíci byl penzionován), a major Jan Palitschek vedeny jako nadpočetný.
5.1 Struktura pluku
Štáb a Supernumerairs
Majitel von Lindenau
Výkonný plukovník - Anton von Hammer
Podplukovník Johann von Seethal
1. major – Josef von Lauppert
2. major – Kajetán Lonqueville
5.2 Systemizace kompanií v rámci jednotlivých praporů
Granátnický divizion
1. granátnická kompanie: setník Seyffert (převelen od 3. granátnické kompanie) a setník Mauerer (odvelen ke kompanii 4. majora)
převeleno 39 mužů od 3. granátnické kompanie, 1 od 2. granátnické kompanie,
odvelen 1 ke Knevenhuller, 1 k Maurer, 1 k Janda, 1 k Butteracz, 4 k Riebes, 1 k Wildenbrun, 4 ke Kral, 5 k Littomiský, 3 ke Claus;
zrušená 2. granátnická kompanie: setník Ottenfeld (odvelen ke 2. granátnické kompanii, předtím označované jako 4. granátnická)
odveleno 25 mužů ke 2. granátnické kompanii (předtím označované jako 4. granátnická), 4 ke kompanii 4. majora, 9 ke Knevenhuller, 8 ke kompanii 3. majora, 5 k Baheau, 7 k Ischtwan, 5 k Riebes, 15 k Wildenbrun, 3 ke Kral, 5 k Littomiský, 10 k Lingauer, 14 ke Claus;
zrušená 3. granátnická kompanie: setník Seyffert (odvelen k 1. granátnické kompanii)
odveleno 39 mužů k 1. granátnické kompanii, 9 ke kompanii 4. majora, 3 ke Knevenhuller, 1 ke kompanii 3. majora, 5 k Baheau, 4 k Buteraz, 13 k Riebes, 2 k Wildenbrun, 7 ke Kral, 12 k Bechinie, 7 k Littomiský, 5 k Lingauer, 6 k Claus, 1 k Hauer;
2. granátnická kompanie (předtím označovaná jako 4. granátnická): setník Ottenfeld (převelen od 2. granátnické kompanie); setník Janda (odvelen ke kompanii 3. majora)
převeleno 24 mužů od 2. granátnické kompanie;
odvelen 1 ke kompanii 3. majora, 2 k Baheau, 2 k Butteracz, 4 k Wildenbrun, 5 k Lingauer, 3 ke Claus.
1. prapor
kompanie: setník Maurer (převelen od 1. granátnické), předtím kompanie 4. majora, které velel Buteraz – ten byl převelen ke kompanii Ischtwan (major Jan Palitschek uváděn jako nadpočetný)
převelen 1 muž od 1. granátnické kompanie, 4 od 2. granátnické kompanie, 9 od 3. granátnické kompanie, 3 od Knevenhuller;
kompanie: setník Knevenhuller
převelen 1 muž od 1. granátnické kompanie, 9 od 2. granátnické kompanie, 3 od 3. granátnické kompanie, 1 Baheau, 1 Bechinie;
kompanie: setník Janda (převelen od 4. granátnické kompanie) předtím kompanie 3. Majora; setník Littomiský odvelen ke kompanii Call (u kompanie byl i setník Ott, který ovšem zemřel 25.3.1806) – tato kompanie byla dříve zařazena u 3. praporu
převelen 1 muž od 1. granátnické kompanie, 8 od 2. granátnické kompanie, 1 od 3. granátnické kompanie, 1 od 4. granátnické kompanie, 1 Kral;
kompanie: setník Baheau – tato kompanie byla dříve zařazena u 3. praporu
převeleno 5 mužů od 2. granátnické kompanie, 4 od 3. granátnické kompanie, 2 od 4. granátnické kompanie, 1 Kral, 1 Bechinie, 1 Ischtwan;
kompanie: setník Ischtwan (zemřel) - nově setník Butteracz (převelen od kompanie 4. majora)
převelen 1 muž od 1. granátnické kompanie, 7 od 2. granátnické kompanie, 4 od 3. granátnické kompanie, 2 od 4. granátnické kompanie, 1 kompanie 4. majora, 1 Piccoli;
kompanie: setník Riebes
převeleni 4 muži od 1. granátnické kompanie, 5 od 2. granátnické kompanie, 13 od 3. granátnické kompanie.
2. prapor
kompanie: setník Wildenbrun – kompanie dříve zařazena u 3. praporu
převelen 1 muž od 1. granátnické kompanie, 14 od 2. granátnické kompanie, 2 od 3. granátnické kompanie, 4 od 4. granátnické kompanie, 1 Adelshaim, 1 Bechinie;
kompanie: setník Kral
převeleni 4 muži od 1. granátnické kompanie, 3 od 2. granátnické kompanie, 7 od 3. granátnické kompanie, 1 Adelshaim;
kompanie: setník Bechinie
převeleno 12 mužů od 3. granátnické kompanie, 1 kompanie 4. majora, 1 kompanie 3.majora, 1 Kral, 1 Riebes;
kompanie: setník Call (odvelen) nyní setník Littomiský (převelen od kompanie 3. majora)
převeleno 5 mužů od 1. granátnické kompanie, 5 od 2. granátnické kompanie, 7 od 3. granátnické kompanie, 1 kompanie 4. majora, 1 Wildenbrun;
kompanie: setník Lingauer
převeleno 10 mužů od 2. granátnické kompanie, 5 od 3. granátnické kompanie, 5 od 4. granátnické kompanie, 1 Baheau;
kompanie: setník Claus – kompanie dříve zařazena u 3. praporu
převeleni 3 muži od 1. granátnické kompanie, 14 od 2. granátnické kompanie, 6 od 3. granátnické kompanie, 3 od 4. granátnické kompanie, 1 kompanie 3. majora, 1 Peletti.
3. prapor (předtím 4. prapor)
kompanie: setník Piccoli
převelen 1 muž od Call;
kompanie: setník Peletti
převeleno 7 mužů od 7 různých kompanií;
kompanie: setník Hauer (k této kompanii převelený kapitánporučík Weeber odešel do penze)
převelen 1 muž od 3. granátnické kompanie, 3 od 4. granátnické kompanie, 1 Bechinie, 1 Ischtwan;
kompanie: setník Adelshaim
převeleno 8 mužů od 8 různých kompanií.
Na závěr pár drobných zajímavostí z tohoto turbulentního období:
- pouze 4 kompanie po celou dobu nezměnily své majitele a tedy i jméno (Knevenhuller, Baheau, Piccoli a Adelshaim);
- 4 nadporučíci: Riebes, Claus, Wildenbrun a Peleti dosáhli po dvojím povýšení hodnosti setníka;
- 4 kapitánporučíci: Butteracz, Lingauer, Hauer a Kral byli povýšeni na setníky;
- velení jednotek nejvíce střídal setník Littomiský - a to u čtyř různých kompanií;
- jediný nadporučík Weeber udělal v hodnostech pomyslnou sinusoidu, když to přes kapitánporučíka dotáhl až na setníka a pak kariéru před odchodem do penze končil s hodností kapitánporučíka a bez velení – o něco menší sinusoidu v hodnostech zaznamenal i kapitánporučík Kunst;
- tři setníci: Ischtwan, Ott a Coreth umírají
- v září 1805 byla provedena s IR 27 jakási výměna setníků (možná jen shoda náhod) – přibyl Johann Palitschek a byl odvelen setník Bukůvka od granátnické kompanie
Výše popsané organizační změny a návrat k předchozímu stavu u tohoto konkrétního pluku nemůžeme automaticky, bez porovnání s jinými pluky, zevšeobecnit v pravidlo, že tak tomu bylo i u jiných pěších pluků. Zajímavé bude v budoucnu srovnání obdobných studií, do jaké míry se postupy shodovaly a v čem byly odlišné.
Související příspěvky:
 |
Robert Hanuš: Přehled početních stavů c. k. řadové pěchoty na příkladu pěšího pluku č. 29 - úvod a díl I.: léta relativního klidu 1800-1804
Z celkového početního stavu 4.654 vojáků bylo v prosinci 1801 na dovolené 9 důstojníků a na dočasné dovolené 1.060 mužů. Tabulkově toho roku přibylo k pluku 484 mužů, z toho bylo mimo jiné: 28 jich bylo přeloženo od jiných jednotek, 10 mužů z haličské hranice, 15 mužů bylo postaveno panstvími (včetně haličských), 24 bylo zpět navrátivších se dezertérů... |