Pamětní dny formací rakousko-uherské armády
Lubomír UHLÍŘ
Naposledy upraveno: 06.11.2014
Od roku 1790 vycházely téměř se železnou pravidelností schematismy c.(a)k. armády, poslední byl vydán v roce 1918. Rozsah v nich obsažených informací se během doby měnil, ale až na malé výjimky lze říci, že jejich typů spíše přibývalo.1) Na prahu I. světové války zde byly publikovány i pamětní dny jednotlivých pluků, praporů a divizionů. Bylo to ve schematismu na rok 1914,2) kde u patřičných pěších, jezdeckých a dělostřeleckých součástí najdeme i údaj Regiments (Bataillons, Divisions) Gedenktag. A nutno dodat, že to bylo poprvé a naposled. K vydání v roce 1915 kvůli válečným událostem nedošlo,3) pro následující tři roky schematismy sice vyšly, ale různé doplňkové údaje v nich byly omezeny na minimální míru.
Slavnost c. k. pěšího pluku č. 42 připomínající výročí bitvy u Wagramu v terezínské posádce.
Schematismus z roku 1914 bohužel neuvádí, kdy byly pamětní dny zavedeny, nicméně zde vidíme zajímavou ukázku péče o tradice v armádě bývalé monarchie - u pěších, jezdeckých a dělostřeleckých formací existovaly asi u dvou třetin jednotek. Tyto dny představují pestrou škálu událostí z rozmezí let 1619-1908. Téměř ve všech případech se jedná o výročí bitev, většinou z války roku 1866 nebo z koaličních válek 1792-1815. Ne vždy šlo o bitvy vítězné - viz například Wagram 1809 či Hradec Králové 1866, marně bychom tu ale hledali třeba Slavkov 1805. Z tohoto rámce vybočují pouze tři události - obsazení Hofburgu dne 5.6.1619 Dampierrovým kyrysnicko-arkebuzírským plukem (potomním dragounským plukem č. 8),4) jmenování arcivévody Františka Josefa majitelem kyrysnického (posléze dragounského) pluku č. 11 dne 4.8.18435) a formální anexe (od roku 1878 okupované) Bosny a Hercegoviny dne 7.10.1908 - poslední událost byla slavena tamními jednotkami (čtyřmi pěšími pluky a jedním mysliveckým praporem).
Odhlédneme-li od těchto tří událostí, připomínaly pamětní dny jednotek 57 různých válečných aktivit; některé z nich se vyskytují jen u jedné jednotky, jiné u několika. U několikadenních bitev byly vybírány konkrétní dny (například Lipsko 1813, kde 16. říjen byl pamětním dnem pěšího pluku č. 37 a dragounského pluku č. 5, zatímco 18. říjen dnem pěších pluků č. 19 a 40), ale jednodenní bitvy mohly být rozděleny podle jednotlivých míst či etap (například Hradec Králové 1866, k jehož výročí všeobecně se hlásil husarský pluk č. 15, pluky polních kanonů č. 7, 8, 9 a 36 a pluky polních houfnic č. 3, 13 a 14, zatímco speciálně k bojům u Máslojed prapor polních myslivců č. 20 a k boji o les Svíb prapory polních myslivců č. 8 a 30). Co se frekventovanosti výročí týče, ma prvním místě byla bitva u Custozy 1866 (37 jednotek), za ní následovala bitva u Aspern a Esslingen 1809 (20 jednotek) atd.
Poměrně málo jsou mezi pamětními dny zastoupena výročí z doby před koaličními válkami - pouze 6 událostí u celkem 11 jednotek. Zde poněkud překvapuje relativně malá frekventovanost bojových aktivit z éry prince Evžena Savojského. V období před rokem 1792 jednoznačně vede bitva u Kolína 1757, jejíž památku slavilo 6 pluků (nechyběl mezi nimi přirozeně dragounský pluk č. 14, tj. známý pluk „holobrádků“ z této bitvy). Koaliční války jako celek stojí na žebříčku četnosti na prvém místě s 18 událostmi, ale na druhém místě s celkovým počtem 46 jednotek. Období mezi napoleonskými válkami a válkou roku 1866 je zastoupeno celkem 12 událostmi, připomínanými u 26 jednotek. Válka roku 1866 je se svými 15 událostmi na druhém stupni žebříčku četnosti, zato ale suvereně vede počtem 89 jednotek. Odbobí 1878-1908 je pak zastoupeno 9 událostmi, slavenými u 16 jednotek.
Je zajímavé, že k válce roku 1866, pro Rakousko tak málo úspěšné, se váže téměř polovina pamětních dnů jednotlivých formací. Přitom počty jednotek, majících ve svých výročích boje s Prusy a s Italy byly téměř shodné (43 pro severní a 46 pro jižní bojiště). Události napoleonských válek (byť též většinou s neblahým průběhem, ale aspoň s pozitivním konečným výsledkem pro habsburskou monarchii) se připomínaly zhruba asi u čtvrtiny celkového počtu jednotek.
Kompletní přehled pamětních dnů je na připojených tabulkách.6) Označení jednotlivých formací odpovídá situaci z roku 1914 a v době vzpomínané události se tedy v mnoha případech jednalo o jednotku úplně jinou. Je celkém jasné, že například nedospělý František Josef nemohl být v roce 1843 jmenován majitelem dragounského pluku č. 11 (žádný takový pluk v tomto roce neexistoval), ale kyrysnického pluku č. 11 (který se stal dragounským dne 1.10.1867) atd. Další věc, s níž se u pamětních dnů setkáváme, je zdánlivý paradox, kdy se k některé události hlásily pluky, v té době ještě neexistující. Například pamětní dny pěších pluků č. 79 (založeného roku 1860) a č. 84, 93, 96 a 99 (založených roku 1883) se vztahovaly k bojům z války roku 1809. Protože ale při reorganizacích v letech 1860 a 1883 byly nové pluky vytvářeny pomocí součástí stávajících jednotek, jednalo se v těchto případech o přenos tradic - nově vytvářená formace přebírala bojové tradice všech svých předchůdců.7) Nejasně někdy působí odkazy na tradice u jízdy, s čímž jsme se setkali již v předchozím. Je to způsobeno tím, že právě u jízdy byly v minulosti velmi časté převody mezi jednotlivými kategoriemi, takže se v době vzpomínané události mohlo jednat o zcela jiný pluk. Tak například k událostem války roku 1805 se hlásil hulánský pluk č. 6, zatímco v té době existovaly pouze tři hulánské pluky (s čísly 1 až 3). Potomní hulánský pluk č. 6 (od roku 1851) byl ovšem v roce 1805 švališarským plukem č. 1. Podobné by se dalo říci o celé řadě dalších jezdeckých pluků. Ovšem lze tu nalézt i jisté nelogičnosti. Divně působí pamětní den u dragounského pluku č. 15 - výročí Custozy 1866. Pluk byl založen až v roce 1891, nejednalo se o žádný převod celé formace, takže v tomto případě je pamětní den poněkud přitažen za vlasy. Dosti komplikovaná byla situace u dělostřelectvu. Zde byly kupříkladu za napoleonských válek pouhé 4 pluky (5. pluk byl vytvořen v roce 1816), v roce 1866 pak 12 pluků polního dělostřelectva. Ovšem po roce 1885 prošlo dělostřelectvo mnoha organizačními proměnami. Při nich byly nejen vytvářeny nové formace, ale vznikaly a na druhé straně zanikaly i názvy.8) Bez podrobné znalosti proměn dělostřelectva je tedy většinou těžké se v dělostřeleckých pamětních dnech zorientovat. Ovšem i zde se jednalo o přenos tradic, protože dělostřelecké reorganizace byly vesměs realizovány převody částí stávajících jednotek.
Na závěr uvedeme oficiální označení a zkratky pěších, jezdeckých a dělostřeleckých formací v roce 1914 v tom tvaru, jak byly tehdy používány:9)
Infanterieregiment Nr. n (IR) - pěší pluk (102 pluků s čísly 1-102),
n. Regiment der Tiroler Kaiserjäger (TJR) - pluk tyrolských císařských myslivců (4 pluky s čísly 1-4),
Feldjägerbataillon Nr. n (FJB) - prapor polních myslivců (26 praporů s čísly 1-32 při absenci čísel 3, 14, 15, 18, 26 a 27),
Bosnisch-hercegovinisches Infanterieregiment Nr. n (bh.IR) - bosensko-hercegovský pěší pluk (4 pluky s čísly 1-4),
Bosnisch-hercegovinisches Feldjägerbataillon (bh.FJB) - bosensko-hercegovský prapor polních myslivců (jediný prapor bez čísla),
Dragonerregiment Nr. n (DR) - dragounský pluk (15 pluků s čísly 1-15),
Husarenregiment Nr. n (HR) - husarský pluk (16 pluků s čísly 1-16),
Ulanenregiment Nr. n (UR) - hulánský pluk (11 pluků s čísly 1-13 při absenci čísel 9 a 10),
Feldkanonenregiment Nr. n (FKR) - pluk polních kanonů (42 pluků s čísly 1-42),
Feldhaubitzregiment Nr. n (FHR) - pluk polních houfnic (14 pluků s čísly 1-14),
Reitende Artilleridivision Nr. n (rtAD) - jízdní dělostřelecký division (8 divisionů s čísly 1-11 při absenci čísel 3, 8 a 9),
Schwere Haubitzdivision Nr. n (sHD) - těžký houfnicový division (14 divisionů s čísly 1-14),
Gebirgsartillerieregiment Nr. n (GAR) - pluk horského dělostřelectva (10 pluků s čísly 1-14 při absenci čísel 1, 2, 5 a 9),
Selbständige Gebirgskanonendivision (GKD) - samostatný division horského dělostřelectva (jediný division bez čísla),
Festungsartillerieregiment Nr. n (FsAR) - pluk pevnostního dělostřelectva (6 pluků s čísly 1-6),
Festungsartilleriebataillon Nr. n (FsAB) - prapor pevnostního dělostřelectva (8 praporů s čísly 1-8).10)
CHRONOLOGICKÝ SEZNAM PAMĚTNÍCH DNŮ
Datum | Bitva (událost) | Formace udržující tradici |
5. 6.1619 | Einmarsch in die Hofburg | DR8 |
21. 6.1673 | Tokai | DR2 |
12. 8.1687 | Berg Hársány | DR13 |
17. 8.1717 | Belgrad | DR7 |
8. 6.1757 | Kolin | IR2, IR4, IR12, DR9, DR14, HR9 |
18. 6.1758 | Wisternitz | UR7 |
12. 9.1793 | Quesnoy | DR10 |
6.11.1796 | Bassano | IR32 |
14. 8.1799 | Novi | IR48 |
15. 8.1799 | Novi | HR5 |
29.10.1805 | Caldiero | UR6 |
31.10.1805 | Caldiero | IR26 |
16. 4.1809 | Sacile | IR61 |
22. 4.1809 | Eggmühl | HR3 |
23. 4.1809 | Regensburg | DR4 |
30. 4.1809 | Caldiero | IR62 |
13. 5.1809 | Schwarze Lackenau | IR49, IR84 |
16. 5.1809 | Malborgeth und Predil | IR79 |
17. 5.1809 | Malborgeth und Predil | IR96, FsAR1 |
18. 5.1809 | Malborgeth und Predil | FsAB4 |
21. 5.1809 | Aspern | IR25, IR44, IR60, HR8, UR2 |
21. 5.1809 | Eßlingen | FJB1, FJB2 |
22. 5.1809 | Aspern | IR3, IR15, IR18, IR21, IR31, IR51, IR55, IR93, IR99, HR6, UR3, FHR11 |
22. 5.1809 | Eßlingen | IR8 |
6. 7.1809 | Wagram | IR42, HR16 |
16.10.1813 | Leipzig (Lindau) | IR37, DR5 |
18.10.1813 | Leipzig | IR19, IR40 |
11. 3.1814 | Monzambano | FJB4 |
20. 3.1814 | Arcis sur Aube | HR2 |
21. 3.1814 | Lyon | HR4 |
25. 3.1814 | La Fere Champenoise | DR1 |
4. 8.1843 | Ernennung Sr. Majestät zum Inhaber | DR11 |
6. 5.1848 | St. Lucia | IR45 |
10. 6.1848 | Monte Berico | FJB10 |
23. 7.1848 | Custoza (Sona) | IR16 |
23. 7.1848 | Custoza (Sommacampagna) | IR56 |
24. 7.1848 | Custoza (Sommacampagna) | IR54 |
25. 7.1848 | Custoza (Sommacampagna) | FJB11 |
26. 7.1848 | Volta | HR7 |
23. 3.1849 | Novara | IR33, IR47, IR52, IR70 |
4. 6.1859 | Magenta | IR9, IR14, FJB13, FJB23, FHR1 |
8. 6.1859 | Melegnano | IR11 |
24. 6.1859 | Solferino | IR35, IR59, DR12, HR10 |
3. 2.1864 | Oberselk | IR30 |
3. 2.1864 | Königsberg | IR34 |
6. 2.1864 | Översee | IR27, FJB9 |
24. 6.1866 | Custoza | IR5, IR7, IR28, IR29, IR36, IR39, IR43, IR50, IR53, IR63, IR65, IR66, IR75, IR76, 1TJR, 2TJR, 3TJR, 4TJR, FJB7, FJB19, FJB21, DR15, HR1, UR12, UR13, FKR1, FKR10, FKR11, FKR12, FKR28, FHR4, FHR10, FHR12, rtAD4, rtAD10, sHD4, sHD9 |
26. 6.1866 | Hühnerwasser | FJB32 |
26. 6.1866 | Podol | IR72 |
27. 6.1866 | Oswiecim | IR57, UR1 |
27. 6.1866 | Trautenau | IR1, IR13, IR23, IR24, IR58, FJB12, FJB16, FJB28, FKR14, FHR5, rtAD5 |
27. 6.1866 | Wysokow | IR20, FJB6, FJB17, FJB25,DR6, FHR6 |
28. 6.1866 | Skalitz | IR77, IR92, FJB5, FKR32 |
28. 6.1866 | Musky-Berg | FJB29 |
29. 6.1866 | Königinhof | IR6 |
3. 7.1866 | Königgrätz | HR15, FKR7, FKR8, FKR9, FKR36, FHR3, FHR13, FHR14 |
3. 7.1866 | Königgrätz (Masloved) | FJB20 |
3. 7.1866 | Königgrätz (Swiebwald) | FJB8, FJB30 |
11. 7.1866 | Tischnowitz | UR5 |
14. 7.1866 | Biskupitz | IR64 |
19. 7.1866 | Lissa | FsAR4, FsAR5, FsAB3 |
20. 7.1866 | Lissa | FsAR2, FsAB1, FsAB2, FsAB5 |
21. 7.1866 | Bezzecca | GAR14 |
22. 7.1866 | Blumenau | IR10, IR69, FKR37 |
26. 7.1866 | Nogaredo-Versa | HR11 |
7. 8.1878 | Jajce | IR17 |
14. 8.1878 | Banjaluka | IR22 |
19. 8.1878 | Sarajevo | IR38, FJB31, FKR39 |
17. 9.1878 | Nova Brčka | IR68 |
19. 9.1878 | Bihac | FKR38 |
21. 9.1878 | Senkovic - Baudin - Odziak | IR41, IR78 |
27. 9.1878 | Livno | FsAR6 |
26. 2.1882 | Crvenj Klamac | IR71 |
7.10.1908 | Anexion Bosniens und der Hercegovina | bh.IR1, bh.IR2, bh.IR3, bh.IR4, bh.FJB |
KALENDÁŘ PAMĚTNÍCH DNŮ
Datum | Formace |
3. 2. | IR30, IR34 |
6. 2. | IR27, FJB9 |
26. 2. | IR71 |
11. 3. | FJB4 |
20. 3. | HR2 |
21. 3. | HR4 |
23. 3. | IR33, IR47, IR52, IR70 |
25. 3. | DR1 |
16. 4. | IR61 |
22. 4. | HR3 |
23. 4. | DR4 |
30. 4. | IR62 |
6. 5. | IR45 |
13. 5. | IR49, IR84 |
16. 5. | IR79 |
17. 5. | IR96, FsAR1 |
18. 5. | FsAB4 |
21. 5. | IR25, IR44, IR60, FJB1, FJB2, HR8, UR2 |
22. 5. | IR3, IR8, IR15, IR18, IR21, IR31, IR51, IR55, IR93, IR99, HR6, UR3, FHR11 |
4. 6. | IR9, IR14, FJB13, FJB23, FHR1 |
5. 6. | DR8 |
8. 6. | IR11 |
10. 6. | FJB10 |
18. 6. | IR2, IR4, IR12, DR9, DR14, HR9, UR7 |
21. 6. | DR2 |
24. 6. | IR5, IR7, IR28, IR29, IR35, IR36, IR39, IR43, IR50, IR53, IR59, IR63, IR65, IR66, IR75, IR76, 1TJR, 2TJR, 3TJR, 4TJR, FJB7, FJB19, FJB21, DR12, DR15, HR1, HR10, UR12, UR13, FKR1, FKR10, FKR11, FKR12, FKR28, FHR4, FHR10, FHR12, rtAD4, rtAD10, sHD4, sHD9 |
26. 6. | IR72, FJB32 |
27. 6. | IR1, IR13, IR20, IR23, IR24, IR57, IR58, FJB6, FJB12, FJB16, FJB17, FJB25, FJB28, DR6, UR1, FKR14, FHR5, FHR6, rtAD5 |
28. 6. | IR77, IR92, FJB5, FJB29, FKR32 |
29. 6. | IR6 |
3. 7. | FJB8, FJB20, FJB30, HR15, FKR7, FKR8, FKR9, FKR36, FHR3, FHR13, FHR14 |
6. 7. | IR42, HR16 |
11. 7. | UR5 |
14. 7. | IR64 |
19. 7. | FsAR4, FsAR5, FsAB3 |
20. 7. | FsAR2, FsAB1, FsAB2, FsAB5 |
21. 7. | GAR14 |
22. 7. | IR10, IR69, FKR37 |
23. 7. | IR16, IR56 |
24. 7. | IR54 |
25. 7. | FJB11 |
26. 7. | HR7, HR11 |
4. 8. | DR11 |
7. 8. | IR17 |
12. 8. | DR13 |
14. 8. | IR22, IR48 |
15. 8. | HR5 |
17. 8. | DR7 |
19. 8. | IR38, FJB31, FKR39 |
12. 9. | DR10 |
17. 9. | IR68 |
19. 9. | FKR38 |
21. 9. | IR41, IR78 |
27. 9. | FsAR6 |
7.10. | bh.IR1, bh.IR2, bh.IR3, bh.IR4, bh.FJB |
16.10. | IR37, DR5 |
18.10. | IR19, IR40 |
29.10. | UR6 |
31.10. | IR26 |
6.11. | IR32 |
FORMACE BEZ PAMĚTNÍCH DNŮ
Zkratka | Číslo |
IR | 46, 67, 73, 74, 80, 81, 82, 83, 85, 86, 87, 88, 89, 90, 91, 94, 95, 97, 98, 100, 101, 102 |
FJB | 22, 24 |
DR | 3 |
HR | 12, 13, 14 |
UR | 4, 8, 11 |
FKR | 2, 3, 4, 5, 6, 13, 15, 16, 17, 18, 19, 20, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 29, 30, 31, 33, 34, 35, 40, 41, 42 |
FHR | 2, 7, 8, 9 |
rtAD | 1, 2, 6, 7, 11 |
sHD | 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13, 14 |
GAR | 3, 4, 6, 7, 8, 10, 11, 12, 13 |
GKD | - |
FsAR | 3 |
FsAB | 6, 7, 8 |
ZASTOUPENÍ PAMĚTNÍCH DNŮ U JEDNOTLIVÝCH DRUHŮ VOJSK
Zkratka formace | Formace s pamětními dny | Formace bez pamětních dnů | Celkem |
IR | 80 | 22 | 102 |
TJR | 4 | - | 4 |
FJB | 24 | 2 | 26 |
bh.IR | 4 | - | 4 |
bh.FJB | 1 | - | 1 |
DR | 14 | 1 | 15 |
HR | 13 | 3 | 16 |
UR | 8 | 3 | 11 |
FKR | 14 | 28 | 42 |
FHR | 10 | 4 | 14 |
rtAD | 3 | 5 | 8 |
sHD | 2 | 12 | 14 |
GAR | 1 | 9 | 10 |
GKD | 1 | 1 | 1 |
FsAR | 5 | 1 | 6 |
FsAB | 5 | 3 | 8 |
Celkem | 188 | 94 | 282 |
REKAPITULACE PAMĚTNÍCH DNŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH ROKŮ V RÁMCI DRUHŮ ZBRANÍ
Rok | Počet událostí | Počet formací | |||
pěších | jezdeckých | dělostřeleckých | celkem | ||
1619 | 1 | - | 1 | - | 1 |
1673 | 1 | - | 1 | - | - |
1687 | 1 | - | 1 | - | - |
1717 | 1 | - | 1 | - | - |
1757 | 1 | 3 | 3 | - | 6 |
1758 | 1 | - | 1 | - | 1 |
1793 | 1 | - | 1 | - | 1 |
1796 | 1 | 1 | - | - | 1 |
1799 | 1 | 1 | 1 | - | 2 |
1805 | 1 | 1 | 1 | - | 2 |
1809 | 9 | 22 | 7 | 3 | 32 |
1813 | 1 | 3 | 1 | - | 4 |
1814 | 4 | 1 | 3 | - | 4 |
1843 | 1 | - | 1 | - | 1 |
1848 | 4 | 6 | 1 | - | 7 |
1849 | 1 | 4 | - | - | 4 |
1859 | 3 | 7 | 2 | 1 | 10 |
1864 | 3 | 4 | - | - | 4 |
1866 | 15 | 47 | 9 | 33 | 89 |
1878 | 7 | 7 | - | 3 | 10 |
1882 | 1 | 1 | - | - | 1 |
1908 | 1 | 5 | - | - | 5 |
Suma | 60 | 113 | 35 | 40 | 188 |
Poznámky:
1) Z opačných tendencí je možno vzpomenout barevné schematismy - poslední byl vydán v roce 1814.
2) Vyšel v únoru 1914, tedy relativně pozdě, protože schematismy byly většinou vydávány s předstihem v předcházejícím roce.
3) Ze stejných důvodů nebyly v minulosti vydány schematismy pro rok 1809 a 1849.
4) Tato aktivita, nikoliv bojová v pravém slova smyslu, měla ovšem značný politický dopad. Příjezd části pluku na nádvoří Hofburgu byl vlastně zastrašovacím krokem, který zabránil povstání dolnorakouských stavů proti císaři Ferdinandovi II., chystanému při Thurnově invazi do Rakous. S jistou mírou nadsázky by se tedy dalo říci, že Dampierrovi jezdci zachránili habsburskou dynastii.
5) Ve schematismu je použita poněkud matoucí formulace. „Jmenování Jeho Veličenstva majitelem“ ke dni 4.8.1843 je nutno chápat jako jmenování císaře, panujícího v roce 1914, nikoliv v roce 1843. Tehdy, jak obecně známo, byl císařem Ferdinand I. a arcivévoda František Josef byl jmenován majitelem pluku ve 12 letech (13. narozeniny měl až 18.8.1843). Šlo o jeden ze starých nešvarů - jmenování dětských majitelů (František Josef něco podobného později zopakoval s arcivévodou Rudolfem). Lze ovšem pochopit, proč u tohoto pluku bylo preferováno právě uvedené výročí. František Josef byl sice majitelem celé řady pluků, ale kyrysnický pluk č. 11 byl první, ve kterém mu bylo uděleno toto důstojenství. A vlastně také jediným, protože majitelství ostatních pluků na něj přešlo spolu s funkcí císaře, případně se sám majitelem ustanovil (jako například u čtyř pluků tyrolských myslivců).
6) Specifikace jednotlivých událostí odpovídá údajům ve schematismu. Byly pouze opraveny věcné chyby ze str. 460, kde u pěšího pluku č. 41 je chybně uveden místní název (Baudin, správně Bandin), ze str. 846, kde u pluku polních houfnic č. 12 je nesprávně uvedeno datum bitvy u Custozy (3. Juli 1866 - ve skutečnosti datum bitvy u Hradce Králové, správně tedy 24. Juni 1866) a ze str. 902 a 923, kde u pluku pevnostního dělostřelectva č. 1 resp. u praporu pevnostního dělostřelectva č. 4 je chybně uveden místní název (Malborghet, správně Malborgeth).
7) Pěší pluk č. 79 vznikl ze součástí pluků č. 22 a 26, pluk č. 84 ze součástí pluků č. 4, 14, 49 a 59, pluk č. 93 ze součástí pluků č. 13, 20, 56 a 57, pluk č. 96 ze součástí pluků č. 16, 53, 70 (založeného 1860 ze součástí pluků č. 1, 3 a 25) a 78 (založeného 1860 ze součástí pluků č. 17, 47 a 53) a pluk č. 99 ze součástí pluků č. 19, 44, 48 a 52.
8) Například termín pluk polního dělostřelectva (Feld-Artillerie-Regiment), oficiálně užívaný i v roce 1866, po roce 1885 zmizel z armádní nomenklatury, aby se zde znovu objevil až za I. světové války.
9) Tj. bez spojovníků (nesprávně označovaných jako pomlčky), s písmenem „k“ převážně nahrazujícím dosavadní „c“ apod. V této formě se ve schematismech užívaly od roku 1903 (schematismus na rok 1903 z prosince 1902 užíval starší, schematismus na rok 1904 z prosince 1903 již novější verzi pravopisu). Uvedené tvary ovšem představují pouze typová označení. Úplný název formace obsahoval zkratku „c. a k.“ (jednalo se zásadně o jednotky společné armády), dále specifikaci pluku, praporu atd., pak následovalo jméno majitele (historický název apod.), pokud ovšem existoval, nakonec číslo formace (ale u tyrolských císařských myslivců bylo číslo na začátku názvu). Například: K.u.k. Infanterieregiment Kaiser Nr. 1.
10) Pro ilustraci připomeneme ještě situaci na konci války v pěších, jezdeckých a dělostřeleckých formacích podle schematismu z roku 1918. U pěších trup byly rozdíly celkem nepatrné - u pěchoty chyběl pouze pluk č. 36, zrušený v roce 1915 (nově zřízené pluky č. 103-139 již tento schematismus nepodchytil), u císařských myslivců byla situace stejná, u polních myslivců byly zaplněny předválečné mezery zřízením nových praporů, u bosenské pěchoty byla situace jako v roce 1914, pouze u bosenských myslivců existovalo 8 praporů. U jízdy pak nebyly rozdíly vůbec žádné. Odlišně ovšem vypadalo dělostřelectvo. Polní dělostřelectvo mělo pluky polního dělostřelectva (Feldartillerieregiment, zkratka FAR, s čísly 1-36 s absencí čísel 1, 13, 18, 20, 21, 22, 23 a 26, dále s čísly o stovku většími tj. 101-136 s absencí ekvivalentů předchozích čísel zvětšených o sto a konečně s čísly 1K-10K s absencí čísla 5K), dále těžké pluky polního dělostřelectva (Schweres Feldartillerieregiment, zkratka sFAR, s čísly 1-36 s absencí těch samých čísel jako u FAR a dále s čísly 50 a 58) a konečně pluky horského dělostřelectva (Gebirgsartillerieregiment, zkratka GAR, s čísly 1-28 s absencí čísla 8). Pevnostní dělostřelectvo mělo pluky pevnostního dělostřelectva (Festungsartillerieregiment, zkratka FsAR, s čísly 1-7) a prapory pevnostního dělostřelectva (Festungsartilleriebataillon, zkratka FsAB s čísly 1-15 s absencí čísel 8, 10, 11, 12 a 13).
Prameny a literatura
ALLMAYER-BECK, J. Ch., LESSING, E. Das Heer unter dem Doppeladler. Habsburgs Armee 1718-1848. München 1981.
ALLMAYER-BECK, J., Ch., LESSING, E. Die kaiserlichen Kriegsvölker. Von Maximilian I. bis Prinz Eugen 1479-1718. München 1978.
ALLMAYER-BECK, J. Ch., LESSING, E. Die K.(u.)K.-Armee 1848-1914. München-Gütersloh-Wien 1980.
ALTEN, G. Handbuch für Heer und Flotte I.-IX. Wien-Stuttgart-Berlin-Leipzig 1909-1912.
ANGER, G. Illustrirte Geschichte der k.k. Armee. Dargestellt in allgemeiner und specieller culturhistorischer Bedeutung von der Begründung und Entwicklung an bis heute I.-III. Wien 1886-1887.
Anhang zum Schematismus für das k. und k. Heer 1891. Enthält die Militär-Territorial-Commanden und die Rangliste der angestellten Generale und Oberste nach dem Stande vom 1. November 1891. Wien 1891.
DANGL, V., SEGEŠ, V. Vojenské dejiny Slovenska II. (1711-1914). Bratislava 1996.
DANZER, A. Unter den Fahnen. Die Völker Österreich-Ungarns in Waffen. Prag-Wien-Leipzig 1889.
Das Heer Maria Theresias. Faksimile-Ausgabe der Albertina-Handschrift „Dessign des Uniformes des Troupes I.I. et R.R. de l’année 1762“. Wien 1973.
Der Militärschematismus. In: Österreichische Militärische Zeitschrift Nr. 22-23/1881.
DUPUY, R. E., DUPUY, T. N. Historie vojenství II. (Historie vojenství od roku 1700 do války v Perském zálivu). Praha 1997.
GRÄFFER Kurze Geschichte der k.k. Regimenter. Wien 1801.
HORSETZKY, A. Kriegsgeschichtliche Übersicht der wichtigsten Feldzüge seit 1792. Wien (1913).
HUBER, O. Geschichte der Kavallerie. In: Österreichische Militärische Zeitschrift Nr. 19/1879.
JUNG, P., PAVLOVIČ, D. Rakousko-uherská armáda za první světové války. Brno 2007.
KÄHLIG, E., JEDINA, R. Österreich-Ungarn. Die Heere und Flotten der Gegenwart IV. Berlin (1898-1902).
Kais. königl. Militär-Schematismus für 1869-1870, I. Theil. Wien 1870.
Kais. königl. Militär-Schematismus für 1869-1870, II. Theil. Wien 1870.
Kais. königl. Militär-Schematismus für 1871-1889. Wien 1871-1888.
LUCAS, J. S. Austro-Hungarian Infantry 1914-1918. London 1973.
MARTÍNEK, F. Z historie dragounů. Praha 1937.
Militär-Schematismus des Österreichischen Kaiserthumes. Wien 1821-1848.
Militär-Schematismus des Österreichischen Kaiserthumes. Wien 1850-1859.
Militär-Schematismus des Österreichischen Kaiserthumes für 1860-1861. Wien 1861.
Militär-Schematismus des Österreichischen Kaiserthumes für 1861-1862. Wien 1862.
Militär-Schematismus des Österreichischen Kaiserthumes für 1863-1868. Wien 1863-1867.
Militär-Schematismus des Österreichischen Kaiserthums. Wien 1815-1820.
MÜLLER, F. Die kaiserl. königl. österreichische Armee seit Errichtung der stehenden Kriegsheere bis auf die neueste Zeit Nebst einer Beigabe: Notizen über die bewaffneten Bürger-Corps der größeren Städte der Monarchie I.-II. Prag 1845.
Oesterreichischer Militär-Almanach für das Jahr 1791-1803 (Nro. II.-XIV.). Wien s.a.
Oestreichischer Miliz-Almanach für das Jahr 1790 (Nro. I.). Nürnberg-Wien s.a.
P. Über die Benennung der k.k. Regimenter. In: Österreichische Militärische Zeitschrift Nr. 3/1860
Pod císařským praporem. Historie habsburské armády 1526-1918. Praha 2003.
PURSCHKA, F. Rückblike auf die Entwicklung des k.u.k. österreichischen Heeres. Lemberg 1892.
Ranglisten des kaiserlich und königlichen Heeres 1916. Wien 1916.
Ranglisten des kaiserlichen und königlichen Heeres 1917-1918. Wien 1917-1918.
SEATON, A., OTTENFELD, R. Die österreichisch-ungarische Armee in der Zeit der Napoleonischen Kriege. Bonn 1979.
Sechzig Jahre Wehrmacht 1848-1908. Wien 1908.
Schematismus der kais. königl. Armée auf das Jahr 1808 (Militär-Almanach Nro. XIX.). Wien s.a.
Schematismus der kais. königl. Armée für das Jahr 1804 (Militär-Almanach Nro. XV.). Wien s.a.
Schematismus der kais. königl. Armée für das Jahr 1806-1807 (Militär-Almanach Nro. XVII.-XVIII.). Wien s.a.
Schematismus der kaiserl. königl. Armée für das Jahr 1805 (Militär-Almanach Nro. XVI.). Wien s.a.
Schematismus der Oesterreichisch-Kaiserlichen Armée für das Jahr 1810-1814 (Militär-Almanach Nro. XX.-XXIV.). Wien s.a.
Schematismus für das k.u.k. Heer und für die k.u.k. Kriegsmarine für 1914. Wien 1914.
Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und für die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für 1890-1891. Wien 1889-1891.
Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und für die kaiserliche und königliche Kriegs-Marine für 1892-1903. Wien 1892-1902.
Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer und für die kaiserliche und königliche Kriegsmarine für 1904-1913. Wien 1903-1912.
TEUBER, O., OTTENFELD, R. Die österreichische Armee von 1700 bis 1867. Wien 1895.
THÜRHEIM, A. Die Reiter-Regimenter der k.k. österreichischen Armee I.-III. Wien 1862-1866.
THÜRHEIM, A. Gedenkblätter aus der Kriegsgeschichte der k. k. Oesterreichischen Armee I.-II. Wien-Teschen 1880.
TUPÝ, O., SÁČEK, K., UHLÍŘ, L. Rakouská armáda v roce 1805. In: Třetí koaliční válka. Její kořeny - její pozadí. Třebíč 2004.
UHLÍŘ, L. Číslování c.(a)k. rakouských jízdních pluků v letech 1769-1918 (rukopis). s.l. 2008.
UHLÍŘ, L. Číslování pluků rakouské armády v letech 1769-1815. In: Bulletin ČSNS č. 11-13/2000.
UHLÍŘ, L. K číslování pluků v rakouské armádě (rukopis). s.l. 1997.
UHLÍŘ, L. Numbering of cavalry regiments 1769-1815. https://www.kaunitz-rietberg.novy-jicin.cz.
UHLÍŘ, L. Numbering of the Austrian Army Regiments 1769-1815. https://www.kaunitz-rietberg.novy-jicin.cz.
UHLÍŘ, L. Proměny rakouské armády za koaličních válek a jejich odraz ve vojenských schematismech. In: Evropa 1805. Sborník prací V. mezinárodního napoleonského kongresu konaném v budově veřejného ochránce práv Brno 26.-28. září 2005. Brno 2006.
UHLÍŘ, L. Rakouské a rakousko-uherské armádní schematismy jako pomocník genealoga. In: Genealogické a heraldické informace 1998. Ročenka Moravské genealogické a heraldické společnosti. Brno 1999.
UHLÍŘ, L. Schematismus rakouské armády z roku 1866. In: Bellum 1866 č. 1-2/2005, 1/2006.
UHLÍŘ, L. Schematismy rakouské armády z let 1805 a 1806. In: Bitva u Slavkova a válka roku 1805. Třebíč 2005.
UHLÍŘ, L. Udržování tradic napoleonských válek v rakousko-uherské armádě. In: Bulletin ČSNS č. 17/2001-18/2002.
UHLÍŘ, L. Udržování tradic války roku 1866 v rakousko-uherské armádě. In: Bellum 1866 č. 1/2001.
UHLÍŘ, L., SÁČEK, K. Označování pěších pluků v letech 1792-1815. In: Historia Militaris 1792-1815 č. 1-2/2003.
UHLÍŘ, L., SÁČEK, K. Rozlišování součástí rakouské armády 1792-1815. In: DVD Austerlitz 2005. Brno 2006.
UHLÍŘ, L., TUPÝ, O., SÁČEK, K. Dodatky ke studii Rakouská armáda v roce 1805 (In: Třetí koaliční válka 1805, Akcent, Třebíč 2004). In: Bitva u Slavkova a válka roku 1805. Třebíč 2005.
Vojenské dějiny Československa II. (1526-1918). Praha 1986.
WALDSCHÜTZ, O. Einführung in das Heerwesen 1.-4. Wien 1910-1914.
Wörterbuch zur deutschen Militärgeschichte I.-II. Berlin 1985.
WREDE, A., SEMEK, A. Geschichte der k. und k. Wehrmacht I.-V. Wien 1898-1905. Původní adresa příspěvku
ZITTERHOFER Die Heeres- und Truppengeschichten Österreich-Ungarns. In: Österreichische Militärische Zeitschrift Nr. 2/1907.
Přetištěno:
UHLÍŘ, Lubomír: Udržování tradic napoleonských válek v rakousko-uherské armádě Část I-II. Bulletin Československé napoleonské společnosti 5, 2001, č. 17, s. 101–104; 6, 2002, č. 18, s. 17-23.
Původní adresa příspěvku:
- primaplana.net/txt/kontext/plukovni-tradice.html