Proměny rakouské armády za koaličních válek a jejich odraz ve vojenských schematismech

22.08.2010 12:17

Lubomír UHLÍŘ

Naposledy změněno: 26.11.2011

 

V období koaličních válek bylo v c. k. (resp. c. a c. k.) armádě provedeno mnoho změn, které jsou více nebo méně detailně podchyceny v dobových vojenských schematismech.

Schematismy rakouské armády vycházely v l. 1790-1918 jako ročenky, i když pravidelnost tohoto algoritmu byla několikrát narušena. Obsahovaly jmenné seznamy generálů (později i admirálů), důstojníků, důstojnických čekatelů a osob jím postavených na roveň, u všech s uvedením jejich aktuálních hodností. Údaje byly uspořádány podle druhů zbraní a služeb, v jejich rámci podle jednotlivých formací - pluků, praporů, úřadů, škol apod.

Původně tomu bylo poněkud jinak. Schematismy z l. 1790-1791 obsahují vedle generality vesměs pouze přehledy majitelů pluků resp. obdobných funkcionářů. Seznamy důstojníků se ve schematismech vyskytují od r. 1792, kdy byly poprvé uvedeny přehledy vyšších důstojníků, což se praktikovalo do r. 1802. Ve svazku pro r. 1803 jsou vedle nich uvedeni i setníci, rytmistři, kapitán-poručíci a nebojoví členové plukovních štábů. Všechny důstojníky obsahuje schematismus z r. 1804, v němž jsou vedle výše uvedených i poručíci (u pěchoty i praporčíci). Stejně jsou uspořádány následující ročníky. Kadeti jsou poprvé uvedeni ve schematismu pro r. 1811.

Schematismy poskytují celkem dobrý přehled organizační struktury armády ve své době. Protože jsou v nich zpravidla u každé součásti uvedeny i základní adjustační údaje, jsou vhodným vodítkem v oblasti uniformologie. Řadu informací zde nacházejí i faleristé - u zařazených osob bývaly uváděny rovněž přehledy jejich vyznamenání. Mohli bychom jmenovat ještě další odvětví, pro něž mohou být schematismy přínosným zdrojem informací.

Samotné schematismy neposkytují úplný obraz armády ze dvou hlavních důvodů. Prvním je různé obsahové složení jednotlivých ročníků, resp. jejich typových skupin. Druhým důvodem jsou nepravidelnosti v jejich vydávání, způsobené válečnou či srovnatelnou situací. Některé ročníky nebyly vydány vůbec, později se vyskytovaly schematismy pro dva roky. Tak se stávalo, že se do nich určité informace vůbec nedostaly, ať se jednalo o změny běžné, či mimořádné jako třeba vytváření provizorních formací za válek. Rovněž je nutno počítat s celkem pravidelným zpožďováním informací - změny se většinou neobjevují ve schematismu pro rok, v němž byly učiněny, ale až v následujícím ročníku, někdy je prodleva i delší.

Po dobu 129ti let vydávání se u schematismů měnily formáty svazků, takže publikace z různých období jsou rozeznatelné podle vnějšího vzhledu. V l. 1790-1814 se jednalo o poměrně malé knížky velikosti cca 8,5x14,5 cm. V r. 1815 se rozměry svazků zvětšily na cca 10x16 cm.

Schematismy byly vydávány pod proměnlivými názvy, - v l. 1790-1803 pro ně byl užíván termín Almanach, v l. 1804-1808 a 1810-1814 Almanach a Schematismus, v l. 1815-1848 a 1850-1914 Schematismus a v l. 1916-1918 Ranglisten.

V l. 1790-1814 byly ročníky označovány římskými čísly a obsahovaly dva titulní listy. První titulní list s číslem ročníku nesl označení Militaer(Militär)-Almanach, pouze v r. 1790 Miliz-Almanach. Na druhém titulním listu s údajem roku, pro který byl schematismus vydán, nacházíme do r. 1803 označení Almanach, od r. 1804 Schematismus. Schematismus pro rok 1809 nebyl vydán. Od r. 1815 označení ročníku mizí.

Schematismy z l. 1790-1814 byly vydávány v nebarevném a barevném provedení. V druhém případě byla ručně kolorována políčka pro adjustaci a egalisaci u jednotlivých pluků či jiných formací a dále druhý titulní list. Schematismy v originální vazbě s deskami bez nápisů a ozdob jsou odlišitelné na první pohled - barevné byly zelené, nebarevné modré.

Ve schematismech se odrážely změny na úrovni organizačně-administrativních celků (pluků, samostatných praporů atp.). Většinou z nich nelze vyčíst změny jejich vnitřní struktury, jako např. počty praporů v rámci pluku. Nyní k jednotlivým armádním součástem.

Údaje o nejvyšších vojenských orgánech jsou uváděny celkem pravidelně ve většině schematismů. Přehled generality nacházíme ve všech svazcích. Dvorní válečnou radu uvádějí schematismy z l. 1801-1848. Ministerstvo války a námořnictva, existující od r. 1801, je podchyceno pouze ve schematismech 1802-1805 a 1810-1814. Teritoriální velitelství, tj. generální velitelství v c. k. zemích, jsou uváděna od r. 1801. Štáb generálního ubytovatele (od r. 1865 generální štáb), se vyskytuje ve schematismech od r. 1792 a lodní úřady od r. 1790. Generální a křídelní pobočníci jsou uváděni ve schematismech od r. 1794. Důstojníci, zařazení u říšského verbování, jsou podchyceni v l. 1801-1806. Posádkoví důstojníci (Platz-Officiere) jsou uváděni od r. 1802.

Pravidelně jsou uváděny tyto součásti císařských gard: arcierní garda (existující od r. 1763), uherská šlechtická garda (existující v l. 1760-1850 a 1867-1918) a trabantská garda (existující od r. 1767). Hofburská stráž (existující od r. 1802 a v r. 1884 přejmenovaná) je uváděna od r. 1803. Ve schematismech 1790-1791 se rovněž vyskytuje haličská šlechtická garda (existující v l. 1782-1791). Královskou uherskou korunní stráž (existující v l. 1751-1784, 1790-1849 a 1861-1918) uvádí pouze schematismus pro r. 1791 a pak až svazky od r. 1815. Ve schematismech není vůbec podchycena Česká šlechtická garda (existující v l. 1813-1814). U císařských gard byli zpočátku uveřejňováni pouze gardoví kapitáni, ale již od r. 1792 kompletní důstojnické stavy, u důstojnických gard a trabantské gardy i důstojníci s gardovými poddůstojnickými hodnostmi.

Pěchota původně sestávala ze dvou kategorií, pěších pluků (od r. 1798 označovaných jako řadové pěší pluky) a hraničářských pěších pluků. Do prvně uvedené kategorie byly zahrnovány i garnizonní pluky. Při číslování pěších pluků r. 1769, provedeném v sekvenci podle současného důstojenství majitelů pluků, došlo ke smísení těchto kategorií, které byly rozděleny teprve v r. 1798, když hraničářské pluky obdržely vlastní čísla. V průběhu napoleonských válek existovaly ještě další pěchotní kategorie - myslivci a lehká pěchota.

Potomní řadová pěchota (bez garnizonních pluků) od r. 1763 sestávala z 57 pluků, jímž byla v r. 1769 přidělena čísla 1-4 a 7-59. Pěší pluky s těmito čísly figurují i ve schematismu 1790. První změna nastala v r. 1795, kdy byl zrušen pluk č. 48, ve schematismech se jeho absence objevuje až v r. 1796. V r. 1798 nově založené čtyři pluky (č. 48, 60, 61 a 62) se ve schematismech vyskytují až v r. 1799. Podobně v r. 1799 založený pluk č. 63 je uváděn až v r. 1800. Zrušení osmi pluků (č. 13, 23, 38, 43, 45, 46, 50 a 55) v r. 1809 je podchyceno až ve schematismu 1810. Praktická likvidace pluků z r. 1809 se protahovala, např. pluk č. 23 byl zrušen až v r. 1811, což ve schematismech uváděno není. Obnovení čtyř pluků v r. 1814 (č. 13, 23, 38 a 43) zachycuje až schematismus 1815. Podobně i poslední změna, uskutečněná v r. 1816 - obnovení pluku č. 45, se vyskytuje až ve schematismu pro r. 1817.

Informace ke každému pěšímu pluku jsou uvedeny jeho číslem a jménem současného majitele, případně i jménem druhého majitele, jménem přiděleným na věčné časy nebo názvem, odvozeným od důstojenství majitele, pokud tyto atributy přicházely v úvahu. Pomocí uvedených údajů lze sestavit oficiální názvy pluků. U každého pluku je rovněž uváděn zemský přídomek, který ovšem nebyl součástí názvu. Roky založení, vyjma nově vzniklé pluky, ve schematismech nejsou - musely by se zpětně dohledávat ve schematismu 1790. U každého pluku je uvedeno sídlo jeho štábu.

Granátníci, vyskytující se v rakouské armádě již v poslední třetině 17. stol. a všeobecně zavádění počátkem 18. stol., tvořili součást pěších pluků do r. 1769, kdy z nich začaly být formovány kombinované granátnické prapory. Ty existovaly i od počátku koaličních válek do r. 1797, dále v l. 1799-1801, v r. 1809 a od r. 1810. Informace o nich ve schematismech jsou dosti torzovité, uváděny jsou v l. 1791, 1793-1797, 1800-1801 a 1812-1815.

Garnizonní pluky jsou ve schematismech řazeny mezi řadovou pěchotu. V r. 1790 je uváděn 1. garnizonní pluk s číslem 5, 2. pluk s číslem 6 a 3. pluk s číslem 77, od r. 1791 je 3. garnizonní pluk prezentován bez čísla. V r. 1798 byl zrušen 3. garnizonní pluk, ve schematismech se však nachází až do r. 1801 včetně. Zrušení 1. a 2. pluku v r. 1808 je podchyceno již v soudobém schematismu a zároveň jsou tu uvedeny samostatné garnizonní prapory, zformované z těchto pluků.

Informace ke garnizonním plukům jsou uspořádány obdobným způsobem jako u řadové pěchoty, neexistují zde však majitelé pluků - jejich pravomoci vykonávala Dvorní válečná rada. U garnizonních pluků nejsou uváděny zemské přídomky, pouze sídla štábů pluků.

Hraničářské pěší pluky jsou ve schematismech zpočátku uváděny s čísly z r. 1769, navazujícími na řadovou pěchotu, tj. 60-76. Přidělení samostatných čísel 1-17 v r. 1798 podchycuje až schematismus 1799. Ztráta šesti pluků (č. 1-4 a 10-11) v r. 1809 jejich převodem do francouzské armády se objevuje ve schematismu 1810 a jejich návrat do rámce rakouské armády v r. 1813 zaznamenává až schematismus 1814. Kombinované hraničářské prapory, existující v l. 1792-1801, jsou podchyceny ve schematismech 1794-1796 (pouze výčty setnin, nikoliv struktura praporů). Hraničářský čajkistický prapor, počítaný k technickým vojskům, je obsažen ve všech schematismech z l. 1790-1815.

Informace k hraničářským plukům jsou uspořádány podobně jako u řadové pěchoty. V období koaličních válek hraničářské pluky neměly žádné majitele. Byly označovány podle teritoriální příslušnosti ke generalátům Vojenské hranice, což je ve schematismech uváděno spolu se sídlem štábu pluku.

Myslivci se v rakouské armádě vyskytovali již za válek o rakouské následnictví, ale před napoleonskými válkami vždy jako dobrovolnické formace ve válečné době. V průběhu koaličních válek, začaly být vytvářeny stabilní myslivecké formace. V r. 1801 byl postaven myslivecký pluk, podchycený až ve schematismu 1802. Byl řazen mezi řadové pěší pluky, v l. 1802-1803 je uváděn bez čísla, v l. 1804-1806 s číslem 64 a v l. 1807-1808 opět bez čísla. Jeho zrušení v r. 1808 se objevuje až ve schematismu 1810, kde je uvedeno 9 mysliveckých divizionů, které z něj byly vytvořeny v r. 1808. Schematismy z l. 1813-1814 uvádějí 12 divizionů, ale jejich doplnění na myslivecké prapory, provedené již v r. 1813, podchycuje až schematismus 1815. Tyrolský myslivecký pluk, založený r. 1816, uvádí již schematismus pro tento rok.

Lehká pěchota se v c. k. armádě objevuje poprvé za napoleonských válek. V r. 1798 bylo nařízeno postavit 15 praporů lehké pěchoty, bylo ale vytvořeno pouze 14 praporů (prapor č. 8 nebyl postaven), které jsou uvedeny až ve schematismu 1799. V l. 1799-1800 k nim přibyly další dva prapory, ve schematismech nepodchycené. Všechny lehké pěší prapory byly zrušeny již v r. 1801 a v tomto roce se rovněž vyskytují naposledy ve schematismech. Další 4 lehké prapory byly převzaty r. 1814 z armády bývalého Napoleonova Italského království, ve schematismech se nacházejí v l. 1815-1816. V r. 1816 byly použity k vytvoření obnoveného řadového pěšího pluku č. 45 a formace lehké pěchoty nadále stavěny nebyly.

Štábní pěchota, zřizovaná pro válečné potřeby, existovala v l. 1790-1801, 1805-1806, 1809-1810 a 1812-1816. Vyskytuje se pouze ve schematismech z l. 1794-1801.

Jezdecké pluky jsou ve schematismu 1790 uváděny v pořadí tehdejších čísel s promísením jednotlivých jízdních kategorií. Pro 33 jízdních pluků byla použita čísla 1-44, z nichž bylo 11 neobsazeno. Jednalo se o čísla z r. 1789, která většinou odpovídala číslům z r. 1769. Ale již schematismus 1791 uvádí jízdní pluky seřazené podle jednotlivých kategorií, v jejichž rámci je číslování torzovité. V r. 1791 založený hulánský pluk se objevuje až ve schematismu 1792 a je uváděn bez čísla. Dále byl v r. 1791 změněn pluk č. 31 z dragounského na švališarský, což se objevuje až ve schematismu 1792.

Na počátku koaličních válek existovaly, vyjma štábní jednotky, tyto jízdní pluky: 2 karabinýrské, 9 kyrysnických, 6 dragounských, 7 švališarských, 9 husarských (z toho 1 hraničářský husarský) a 1 hulánský. Ve schematismu 1795 je podchycena změna čísla u 2. karabinýrského pluku - z č. 6 na č. 15, tj. jediné přečíslování u jízdy z l. 1789-1798.

Při reorganizaci jízdy v r. 1798 došlo k těmto změnám:
1) Mezi kyrysníky byly převedeny oba karabinýrské pluky a dále francouzský emigrantský pluk Royal-Allemand, takže existovalo 12 kyrysnických pluků.
2) Dragouni a švališaři byli spojeni do jediné kategorie, označované jako dragouni (původně ale lehcí dragouni). Do této kategorie byl zařazen i bývalý pluk štábních dragounů (krátce předtím změněný na švališarský) a dále byl jeden pluk nově vytvořen, takže existovalo 15 dragounských pluků.
3) Nově vytvořeny byly 3 husarské pluky (2 regulární a 1 hraničářský), takže existovalo 12 husarských pluků (10 regulárních a 2 hraničářské).
4) Z dosavadního hulánského dobrovolnického sboru Motschlitz byl vytvořen regulární pluk, takže existovaly 2 hulánské pluky.
5) Byl založen pluk jízdních myslivců.

Pluky v rámci jednotlivých kategorií měly nyní samostatná čísla. Pluky hraničářských husarů byly zahrnuty mezi husarské pluky, ale byly na konci jejich sekvence. Číslo 1 obdržel i pluk jízdních myslivců, přestože byl ve své kategorii jediný. Veškeré tyto změny jsou podchyceny až ve schematismu 1799. V r. 1800 byl založen další husarský pluk (palatinští husaři), jemuž nebylo přiděleno žádné číslo. Ve schematismech se vyskytuje od r. 1801.

V r. 1801 byly provedeny následující redukce jezdectva:
1) Byly zrušeny kyrysnické pluky č. 4, 5 a 11, kyrysnický pluk č. 6 byl zařazen mezi dragouny. Zůstávalo 8 kyrysnických pluků.
2) Byly zrušeny dragounské pluky č. 2, 5, 6 a 9. Zbývající pluky byly rozděleny na 6 dragounských (včetně bývalého kyrysnického pluku č. 6) a 6 švališarských pluků.
3) Byl zrušen hraničářský husarský pluk č. 12.
4) Byl zrušen pluk jízdních myslivců č. 1.

Oproti tomu byl v r. 1801 založen hulánský pluk č. 3. Zrušení hraničářského husarského pluku č. 12 a založení hulánského pluku č. 3 podchycuje již schematismus 1801, ostatní změny schematismus 1802.

V r. 1802 byly jezdecké pluky přečíslovány, v rámci každé kategorie byla souvislá sekvence čísel. Přečíslování, týkající se jen některých pluků, se vyskytuje až ve schematismu 1803.

Další změny pocházejí až ze sklonku napoleonských válek. V r. 1813 byl vytvořen hulánský pluk č. 4 a v r. 1814 švališarský pluk č. 7, převzatý z armády bývalého Napoleonova Italského království. Tyto změny jsou podchyceny ve schematismu 1814 resp. 1815.

Formace štábních dragounů existovaly v l. 1790-1801, 1805-1806, 1809-1810 a 1812-1816, ve schematismech jsou podchyceny v l. 1792-1797 a 1800-1801.

Součásti polního dělostřelectva jsou uváděny ve všech schematismech od r. 1790. Jedná se o bombardýrský sbor, založený v r. 1786, tři pluky polního dělostřelectva, existující od r. 1772 a dělostřelecký polní zbrojní úřad, zreorganizovaný v r. 1772. 4. dělostřelecký pluk, zřízený v r. 1802, je poprvé uváděn ve schematismu pro týž rok. 5. dělostřelecký pluk, založený v r. 1816, je avizován již v témže roce, ale podchycen až ve schematismu 1817. Prapor dělostřeleckých fysilírů, existující v l. 1790-1802, je ve schematismech podchycen v l. 1792-1801. Jeho následovník - sbor dělostřeleckých pomocníků, existující v l. 1808-1816, se vyskytuje ve schematismech 1808 a 1810-1816. Garnizonní dělostřelectvo, od r. 1772 organizované do distriktů, je ve schematismech uváděno od r. 1790.

Technická vojska byla původně součástí dělostřelectva, později byla osamostatněna. Minérský sbor byl založen v r. 1716, v r. 1760 byl vytvořen sapérský sbor a inženýrský sbor jakožto řídící součást. V r. 1772 byly tyto sbory spojeny. Další součástí byl pontonýrský sbor, vytvořený v r. 1767, v míru spadající organizačně pod Nejvyšší lodní úřad, za války pod Štáb generálního ubytovatele. K technickým vojskům náležel rovněž hraničářský čajkistický prapor (založený v r. 1763), který původně obsluhoval říční flotilu na Dunaji, Tise a Sávě, později zajišťoval i pontonýrské záležitosti. Pionýři byli vytvářeni v l. 1758-1801 účelově po dobu války. Na počátku 1. koaliční války byl zřízen pionýrský sbor se 2 prapory, který existoval do konce 2. koaliční války. V r. 1805 existoval další sbor se 3 prapory, který byl v r. 1806 byl rozpuštěn, ale v témže roce obnoven v síle divizionu, posléze praporu. V r. 1812 čítal 2 prapory, od r. 1813 pak 3 prapory. Technická vojska, vyjma pionýrů, jsou uváděna ve všech schematismech od r. 1790, pionýři v l. 1790-1791, 1793-1801, 1808 a 1810-1815.

Vozatajstvo bylo původně, vyjma dělostřeleckého a později pontonýrského, vytvářeno účelově pro válečné potřeby. Stabilní vozatajstvo i v době míru existovalo od r. 1771. Ve schematismech je podchyceno od r. 1790, v l. 1803-1807 též jeho speciální součást - vozatajské remontnictvo.

Vlastní remontnictvo se skládalo z vojenských hřebčinců a remontních komisí, obstarávajících doplňování koní z civilního sektoru. Ve schematismech je uváděno od r. 1798.

Zdravotní služba ve schematismech systematicky podchycena není. Seznamy všech lékařů obsahují až schematismy z l. 1793, 1795, 1798 a 1800. Od r. 1803, kdy začali být uváděni nebojoví členové plukovních štábů, se mezi nimi vyskytují plukovní lékaři resp. nadlékaři, přidělení u pluků a dalších formací. Seznamy lékařů ve vyšších funkcích (v hodnostech vrchního lékaře a štábních lékařů) jsou zařazeny ve schematismech z l. 1808 a 1815.

Za koaličních válek existovaly čtyři vojenské invalidovny se dvěma pobočkami. V r. 1796 byl zformován Mantovský prapor invalidů, který participoval na obraně Mantovy a byl zrušen v r. 1797. Invalidovny jsou uváděny ve schematismech od r. 1790, mantovský prapor pouze v r. 1798.

Duchovní správa je prezentována podobným způsobem jako zdravotní služba. Plukovní kaplani jsou uváděni v rámci svých kmenových formací od r. 1803. Celkové seznamy vojenského duchovenstva včetně Apoštolského polního vikariátu (existujícího od r. 1773) se ve schematismech vyskytují pouze v r. 1795.

Podobně je ve schematismech zpracována i justiční služba. Zde jsou plukovní auditoři uváděni v rámci plukovních štábů od r. 1803. Celkový přehled vojenské justice přináší pouze schematismus 1802.

Zemské milice jsou ve schematismech podchyceny pouze částečně. Čtyři pluky tyrolské zemské milice, existující v l. 1802-1806, jsou uváděny v l. 1803-1805. Terstská zemská milice, existující v l. 1382-1809 a 1813-1868, ve schematismech není uváděna vůbec. Zeměbrana, zřízená v neuherských zemích v r. 1808, není ve schematismech rovněž podchycena a uherská insurekce, stavěná za válek, pouze ve schematismu 1801.

Dobrovolnické formace, kterých během koaličních válek existovalo velké množství, jsou ve schematismech uváděny neúplně v l. 1793-1801 a 1813-1815.

Za koaličních válek se v rakouské armádě objevují naposledy námezdné jednotky (Mieth-Truppen), pronajaté cizími panovníky do císařských služeb. Jednalo se o würzburské, bamberské a anhalt-zerbstské jednotky. Všechny formace byly převzaty r. 1790, v r. 1797 byly buď navráceny zpět nebo zařazeny do c. k. armády. Jsou podchyceny ve schematismech 1793-1797.

Z vojenských škol se ve schematismech vyskytují pouze některé, většinou určené pro vzdělávání odborníků na vyšších úrovních. Prezentováno je 7 ústavů: Inženýrská akademie ve Vídni (uváděná od r. 1793), Vojenská akademie ve Vídeňském Novém Městě (uváděná od r. 1793), Medicínsko-chirurgická Josefova akademie ve Vídni (uváděná od r. 1793), Vojenský zvěrolékařský institut ve Vídni (uváděný v l. 1793-1814), Vojenský jezdecký institut ve Vídeňském Novém Městě (uváděný v l. 1811-1813 a 1815), kadetní setnina v Olomouci (uváděná od r. 1813) a Institut pro výchovu dcer důstojníků v Hernalsu u Vídně (uváděný v r. 1815). Přitom je pomíjena celá řada ostatních školních zařízení.

Vyjma období 1809-1814 disponovalo Rakousko během koaličních válek válečným loďstvem. Ve schematismech je válečné námořnictvo podchyceno nesoustavně v l. 1803-1805, v r. 1808 a od r. 1815. Jsou uváděny seznamy námořních důstojníků a jednotlivé součásti námořnictva: námořní ženijní sbor (obstarávající stavbu lodí), námořní dělostřelectvo a námořní pěchota.

Ve schematismech jsou podchyceny pouze bezpečnostní složky, náležející zcela nebo částečně k armádě.

Dezertérské kordony (pozdější vojenské hraniční kordony), vytvářené v neuherských zemích od r. 1765, se ve schematismech objevují v l. 1790-1791, 1793-1794, 1796-1799, 1802-1808 a 1810-1815. Jsou uváděny pouze dislokace oddílů kordonu v jednotlivých korunních zemích a sídla velitelů oddílů. Původně se tu nevyskytují jména důstojníků, až od r. 1808 jsou uváděni vyšší důstojníci (velitelé oddílů), od r. 1812 všichni důstojníci.

Státní uniformovaná policejní stráž, zreorganizovaná v r. 1776, byla od r. 1791 označována jako Vojenský policejní strážní sbor. Přestože v té době tato složka fungovala ve více městech, schematismy uvádějí pouze torzovitě vídeňský sbor (v r. 1790 a dále od r. 1799).

Četnictvo, převzaté v r. 1815 z armády bývalého Napoleonova Italského království, se ve schematismech objevuje poprvé až v r. 1816.

Minimum údajů se ve schematismech nachází k ozbrojeným měšťanským sborům, jichž existovalo značné množství. Pouze schematismus 1790 obsahuje informace o vídeňském sboru, skládajícím se tehdy z pěchoty a dělostřelectva. V pasáži měšťanské milice jsou podrobné údaje o jeho součástech, včetně početních stavů.

 

Označení schematismů z let 1790 – 1815

Rok

1. titulní list

2. titulní list

1790

Miliz-Almanach Nro. I.

Oestreichischer Miliz-Almanach für das Jahr 1790

1791

Militaer-Almanach Nro. II.

Oesterreichischer Militär-Almanach für das Jahr 1791

1792

Militär-Almanach Nro. III.

Oesterreichischer Militär-Almanach für das Jahr 1792

1793

Militaer-Almanach Nro. IV.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1793

1794

Militaer-Almanach Nro. V.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1794

1795

Militaer-Almanach Nro. VI

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1795

1796

Militaer-Almanach Nro. VII.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1796

1797

Militaer-Almanach Nro. VIII.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1797

1798

Militaer-Almanach Nro. IX.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1798

1799

Militaer-Almanach Nro. X.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1799

1800

Militaer-Almanach Nro. XI.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1800

1801

Militaer-Almanach Nro. XII.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1801

1802

Militär-Almanach Nro. XIII.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1802

1803

Militär-Almanach Nro. XIV.

Oesterreichischer Militaer-Almanach für das Jahr 1803

1804

Militär-Almanach Nro. XV.

Schematismus der kais. königl Armée für das Jahr 1804

1805

Militär-Almanach Nro. XVI.

Schematismus der kaiserl. königl. Armée für das Jahr 1805

1806

Militär-Almanach Nro. XVII.

Schematismus der kais. königl. Armée für das Jahr 1806

1807

Militär-Almanach Nro. XVIII.

Schematismus der kais. königl. Armée für das Jahr 1807

1808

Militär-Almanach Nro. XIX.

Schematismus der kais. königl Armée auf das Jahr 1808

1809

NEEXISTUJE

1810

Militär-Almanach Nro. XX.

Schematismus der Oesterreichisch-Kaiserlichen Armée für das Jahr 1810

1811

Militär-Almanach Nro. XXI.

Schematismus der Oesterreichisch- Kaiserlichen Armée für das Jahr 1811

1812

Militär-Almanach Nro. XXII.

Schematismus der Oesterreichisch- Kaiserlichen Armée für das Jahr 1812

1813

Militär-Almanach Nro. XXIII

Schematismus der Oesterreichisch-Kaiserlichen Armée für das Jahr 1813

1814

Militär-Almanach Nro. XXIV.

Schematismus der Oesterreichisch- Kaiserlichen Armee für das Jahr 1814

1815

-

Militär-Schematismus des österreichischen Kaiserthums

 

Přetištěno:

Evropa 1805. Sborník prací V. mezinárodního napoleonského kongresu Brno, 26. – 28. září 2005. Brno, Československá napoleonská společnost, 2006 s. 667-686 (více viz zde) - ve sborníku je navíc odkazový poznámkový aparát a seznam literatury.

 

Původní adresa příspěvku:
 - primaplana.net/txt/studie/uhlir-schematismy-1790-1815.html

 

Zpět