Stejnokroje finanční stráže v letech 1850–1858
Jaroslav Beneš
Naposledy upraveno: 10.11.2022
V roce 1849 byl vydán nový stejnokrojový předpis pro císařské státní úředníky. Ministerstvo financí reagovalo v červenci 1850 výnosem, který stejnokroj státních úředníků zaváděl i úředníků finanční stráže, ovšem se specifickými úpravami.
Předpis pro stejnokroje státních úředníků z roku 1849 obsahoval i tento nákres celkového provedení nových stejnokrojů. Úředníci byly rozděleny do čtyř hodnostních tříd, nejvyšší byla první a nejnižší čtvrtá. Číslování figur na obrázku odpovídá těmto třídám.
Stejnokroje finanční stráže se střihově po roce 1850 podobaly úřednickým stejnokrojům, vycházely z nich. Měly však celou řadu specifických úprav. Nejvyšší úředníci sboru, tedy vrchní inspektoři, patřili ještě do třetí úřednické kategorie, všichni ostatní úředníci finanční stráže pak do nejnižší kategorie státních úředníků, tedy do čtvrté.
Úředníci finanční stráže tedy obdrželi dvouřadý uzavřený tmavozelený kabát se stojatým límcem, límec a výložky zůstávaly v barvě trávově zelené. Světle zelená (trávově zelená) barva vyložení stejnokrojů byla sice zavedena již ve služebním předpisu pro finanční stráž z roku 1843, ale ještě v roce 1850 bylo stále možné setkat se na stejnokrojích finančních strážců se žlutým vyložením bývalé pohraniční stráže. Knoflíky zůstaly hladké a v bílé barvě Hodnostní označení na límci bylo pro úředníky finanční stráže nově stanoveno takto:
- vrchní inspektor finanční stráže měl na límci a na manžetách rukávů zlatý 1,5 palce široký prýmek, portu (Goldborde) v provedení dle vzoru pro úředníky v 8 dietní třídě (3 úřednické kategorii) a na límci jednu rozetku (Rosette),
- inspektor finanční stráže měl na límci tři rozetky (9 dietní třída, 4 úřednická kategorie)
- vrchní komisař taktéž tři rozetky (také 9 dietní třída, 4 úřednická kategorie)
- komisař dvě rozetky (10 dietní třída, 4 úřednická kategorie).
Rozetky byly raženy ze stříbra či postříbřeného kovu bez rozdílu pro všechny hodnosti.
Kalhoty (pantalóny) se zhotovovaly z šedivého melírovaného sukna (russisch grau) se světlezelenou paspulkou a barvou a střihem se nijak nelišily od kalhot státních úředníků.
Klobouky úředníků finanční stráže také v zásadě odpovídaly kloboukům státních úředníků. Nejmarkantnějším rozdílem byla péřová ozdoba. Úředníci finanční stráže, jako strážního ozbrojeného sboru, nosili na kloboucích péřové chocholky (Federbusch) z černého kohoutího dolů visícího peří. Jinak se klobouky státních úředníků a úředníků finanční stráže lišily jen v detailech. Pro obyčejnou službu a na cesty se nadále používala stávající úřednická okrouhlá čepice.
V případě nepříznivého počasí a na cestách nosili úředníci i nadále tmavozelený kabát (Kaputrock) se světlezeleným límcem a manžetami, popřípadě plášť či plášť – paleto (Paletot) ze světlešedého sukna s aksamitovým límcem téže barvy. Knoflíky na tomto plášti měly být opět z bílého kovu, na obou koncích límce se našívaly malé výložky v egalizační barvě a plášť by opatřen i paspulkou v egalizační, tedy trávově zelené, barvě.
Poboční zbraní úředníků byla i nadále zakřivená šavle v kovové pochvě se stříbrným portepé protkaným bílým a červeným hedvábím.
U stejnokrojů mužstva finanční stráže došlo pouze ke změně knoflíků ze žlutých na bílé a ke změnám v hodnostním označení. Místo dosavadních prýmků byly také zavedeny stříbrné rozetky. Dozorce finanční stráže neměl žádnou rozetku, naddozorce dvě a respicient tři rozetky. Jinak zůstal popis stejnokroj mužstva bez větších změn. Docházelo pouze k úpravám střihů, dle aktuálních předpisů pro úředníky a dobové módy. Čáka mužstva finanční stráže dostávala například stále více válcovitý tvar.
Nové provedení stejnokroje se ale bylo u finanční stráže uváděno v život jen velmi pomalu. Přechod na nové provedení stejnokroje trval bez nadsázky léta.
Stejnokrojová kázeň a jednotnost provedení stejnokrojů především u mužstva finanční stráže se jevila dlouhodobě nejvyšším místům jako neuspokojivá. Ministerstvo financí považovalo dokonce za nutné v roce 1853 důrazně představeným finanční stráže připomenout jejich povinnost kontrolovat, jaké provedení stejnokrojových součástek mužstvo používá, a aby tyto součástky byly opatřovány co možná nejlevněji, ovšem při zachování postačující míry kvality. Současně byly představení stráže znovu upozorněni, aby dbali, co možná největší jednosti vzhledu mužstva. Ministerstvo současně nařizovalo, aby stejnokrojové kabátce a pláště mužstva byly provedeny výhradně dle střihu, který pro tyto stejnokrojové součástky používala armáda, přičemž bylo zdůrazněno, že jediná přípustná barva pláště je světlešedá, odchylky nesmí být přehlíženy. Současně bylo mužstvu zakázáno nosit krátký plášť, tzv. paleto (Paletot), který byl doposud tolerován. Tento plášť krátkého střihu se vrátil k finanční stráži až v roce 1858, s novým stejnokrojovým předpisem.
Plošné zavedení nového stejnokroje dle předpisu z roku 1850 trvalo skutečně velmi dlouho. Jednak se daleko do 50. let donášely staré stejnokrojové součástky, které již neodpovídaly aktuálním předpisům, jednak se u sboru objevovaly i části výstroje, které k němu nikdy nepatřily. Často šlo o součástky armádní výstroje. Ministerstvo financí proto muselo v říjnu 1856 znovu důrazně úředníkům i mužstvu finanční stráže připomenout povinnost nošení stejnokroje podle platných nařízení. Říjnový výnos obsahoval i pohrůžku sankcemi za nedodržování stejnokrojového předpisu. Současně v listopadu ministerstvo financí opět vidělo jako nutné připomenout, že jediná předpisová barva límcových výložek na pláštích finanční stráže (Paroli) je zelená a nošení šavle v kovové pochvě na opasníku je povoleno pouze úředníkům a jízdnímu mužstvu.
V roce 1856 došlo k úpravě výstroje těch příslušníků finanční stráže, kteří sloužili na čáře potravní daně uzavřených měst. Venkovní služba na strážnicích nebo v terénu měla být konána v plné předepsané výstroji a výzbroji, a to bez výjimky ve dne i v noci. Služba v kanceláři, nebo na úředním místě se vykonávala bez pušky, ovšem v řemení včetně patrontašky. Představený úřadu potravní daně měl pravomoc sám rozhodovat, zda jemu podřízené mužstvo při služebním doprovodu zboží muselo vykonávat službu v plné výstroji a výzbroji, nebo pouze s pobočnou zbraní a patrontaškou. Důrazně bylo ovšem upozorněno na paragraf služebního předpisu, který upravoval nošení okrouhlé soukenné čepice. Tato čepice, pohodlnější než čáka, byla často nošená i do služby, což bylo ovšem v té době ještě velmi přísně zakázáno.
Po vzoru četnictva se postupně od roku 1857 začaly v celé monarchii zavádět u pušek mužstva finanční stráže zelené popruhy z ovčí vlny místo dosavadních řemenů.
Aby dílčích stejnokrojových změn nebylo málo, přidala se k nim i další nová úprava v nošení šavlí a nábojových kartuší (Cartouche). Koncem 40. let 19. století bylo u mužstva finanční stráže zavedeno nošení šavle na závěsníku na opasku. To se ovšem příliš neprosadilo a nedošlo velké oblibě. Velmi často finanční strážníci bez ohledu na předpisy nosili dále bandalíry. Proto ministerstvo financí svými výnosy z července a října 1857 znovu zavedlo černé lakované (leštěné) řemeny přes rameno, tedy bandalíry, jak pro šavli, tak pro kartuši. Kartuše měly odpovídat kartuším zavedeným u c. k. četnictva. Představení sekcí finanční stráže měli zajistit, aby řemení v jejich obvodu bylo sjednoceno a vzhled finanční stráže v sekci působil jednotným dojmem. Se změnou řemení souviselo i doplnění kabátů o ramenní vycpávky proti sklouzávání řemenů (Achselwulste). Bandalíry pro šavli i kartuši byly zavedeny pro pěší mužstvo včetně respicientů. Ti ale směli mimo službu nosit šavli s koženou pochvou zavěšenou na řemeni kolem pasu. Ovšem tento typ řemení si museli opatřovat sami, zcela na vlastní náklady.
V průběhu 50. let 19. století docházelo u stejnokrojů finanční stráže v různých zemích monarchie k odchylkám od předepsaných vzorů. Současně i armáda v té době měnila provedení svých stejnokrojů. Proto se na konci desetiletí jevilo finanční správě jako potřebné, vydat pro finanční stráž nový souhrnný stejnokrojový předpis. K tomu došlo v roce 1858 a tento nový předpis bude tématem další kapitoly.
Prameny a literatura:
Chronologische Auszüge der von der kaiserl. Königl. Finanz Landes Direkzion Sekzion II. in Böhmen im Jahre 1850 an ihre untergeordneten Behörden und Aemter erlassenen Normalvorschriften, Praha, 1852; online dostupné na books.google.cz/books?id=Bb1oAAAAcAAJ
Sammlung der von der k. k. vereinten Cameral Gefällen Verwaltung für Oesterreich od der Enns und Salzburg in Laufe des Jahres 1841 an die unterstehenden Behörden, Aemter und Organe hinausgegebenen, Wien, 1852; online dostupné na books.google.cz/books?id=h1OwHSJfiMMC
MOSCHNER, Ignaz, Ernst: Hilfsbuch zum Dienstunterrichte für die k.k. Finanzwache, Krems, 1855; online dostupné na books.google.cz/books?id=uihpAAAAcAAJ
Verordnungshefte für den Gebrauch der österr. k. k. Finanz-Beamten und der k. k. Finanzwache, 1857, Erster Jahrgang, Gratz, 1857.
Dienst-Vorschrift der in Vorarlberg und längs der Grenze gegen Deutschland aufgestellten Finanzwache, Wien, 1858; online dostupné na books.google.cz/books?id=qg2JUQ_xPZUC
Jahrbuch für den Gebrauch der österr. K. k. finanz- und Rechnungs- Kontrols beamten, dann der k. k. Finanzwache 1858, Graz, 1859; ; online dostupné na books.google.cz/books?id=Alk58W5-NgsC
SCHAFFER, Franz, Josef: Hilfsbuch zum Dienst-Unterrichte für die k.k. Finanzwache, 1860, Salzburg; online dostupné na books.google.cz/books?id=X_W3XY3WAJoC
Verordnungsblatt für den Dienstbereich des österreichischen Finanzministeriums, Wien, 1854-1860.
Související příspěvky:
|
|
Jaroslav Beneš: První stejnokroje finanční stráže: období 1843-1850 Stejnokroj měl společně s výzbrojí dodávat sboru větší vážnost a zcela jasně demonstrovat vazbu na stát a potažmo panovníka. Při svém zřízení v roce 1843 převzala finanční stráže jak části stejnokroje bývalé pohraniční, tak i důchodkové stráže. I když služební předpis pro finanční stráž z roku 1843, tedy z roku jejího zřízení, předepisoval stejnokroj se zelenou egalizační barvou, proces stejnokrojového sjednocování obou dříve samostatných sborů trval léta... |
Jaroslav Beneš: Stejnokroje finanční stráže v letech 1850–1858
BENEŠ, Jaroslav - SUCHÁNEK, Jiří: Finanční stráž ve fotografii, stezkami ochránců hranice 1843-1949. Brno, Extra Publishing, 2022, 224 s.
Nová kniha přináší celkový přehled vývoje finanční stráže od jejího vzniku v roce 1843. Čtivým a poutavým způsobem je ozřejměn vývoj sboru v době habsburské monarchie a dále přes období první československé republiky až do smutných let válečných. Na závěr je pak popsán i poválečný epilog. Kniha je z velké části koncipována jako fotoalbum, kde k zajímavým a většinou doposud nepublikovaným fotografiím jsou připojeny poutavé příběhy, vzpomínky či vysvětlující texty. Kniha je určena jak pro nejširší veřejnost k seznámení se sborem finanční stráže, tak i pro odborníky, kteří v ní najdou řadu nových informací.
Kdo dnes například ví, že byly stanoveny kvóty na počty ženatých příslušníků finanční stráže v habsburské monarchii a proč tomu tak bylo? Nebo proč má dnes vězeňská služba výložkovou barvu fialovou a celníci či finanční strážníci mívali zelenou? A kdo to byli strnadi či špenátníci anebo i to, jak je důležité mít za deště pokropenou čepici?
To vše a mnoho a mnoho dalšího se dozvíte v této naší nové knize. Příjemnou zábavu.
Knihu lze objednat na
radostzpoznani.cz/financni-straz-ve-fotografii