Vznik c. k. minérského sboru v roce 1772
Zdeněk Holub
Naposledky upraveno: 30.08.2023
V roce 2023 vydalo nakladatelství Mare-Czech publikaci „C. k. ženijní zbraň, 1: c. k. minérský a c. k. sapérský sbor – stručná historie od založení až do roku 1851“ (mare-czech.cz).
Nabízí se tedy vhodná příležitost připomenout si přostřednictvím krátké ukázky z tohoto díla, že v loňském roce uplynulo 250 let od oficilálního vzniku c. k. minérského sboru, přesněji převedení minérů od dělostřelectva do podřízenosti generálního ženijního ředitelství.
Při rozpuštění sboru polního dělostřelectva a zavedení nového dělostřeleckého systému v roce 1772 bylo provedeno už dlouho považované za vhodné podřízení minérů stejně jako inženýrů a sapérů společnému velení a v důsledku toho byla tehdy v Petrovaradíně dislokovaná minérská brigáda (Mineur-Brigade) oddělena od dělostřelectva a podřízena pod názvem minérský sbor (Mineur-Korps) generálnímu ženijními ředitelství (General-Genie-Direction). V důsledku císařského rozhodnutí a nařízení Dvorní válečné rady (HKR) z 9. května 1772 „dříve generálnímu ředitelství dělostřelectva podřízený Mineur-Korps od nynějška bude s Ingenieur-Korps a Sappeur-Korps sloučen tak, že tyto tři sbory budou tvořit pouze jednotlivé části jednoho celku“.
Generálnímu vojenskému velitelství v Uhrách určený výnos HKR z 16. května 1772 zněl, pokud se týká minérské brigády, mimo jiné takto:
„V budoucnosti se tato brigáda bude nazývat minérský sbor sestávající ze čtyř kompanií, každá s jedním hejtmanem nebo kpt.-por., jedním npor., dvěma ppor., dvěma šikovateli, jedním zásobovatelem (Fourier), jedním mineurmeistrem, osmi desátníky, čtyřmi muži důstojnické obsluhy (Fourierschützen), jedním hudebníkem, 25 staršími minéry (Alt-Mineur) a 75 mladšími minéry (Jung-Mineur), to je celkem včetně štábu 491 mužů.“
Nařízení HKR Ženijnímu a fortifikačnímu úřadu (Genie- und Fortifications-Amt) z 16. května 1772 obsahovalo kromě už uvedených ještě další ustanovení vzhledem k řízení průběhu převzetí minérské brigády, z nichž lze uvést následující, která si zaslouží pozornost.
„O tom, zda mají minérům v budoucnosti kromě pistole být ponechány také pušky, jsou očekávána další dobrozdání Ženijního a fortifikačního úřadu.
Pro budoucnost jsou u Mineur-Korps přidány nové hodnosti, a sice sborový bubeník (Korps-Tambour) a pak nadminér (Ober-Mineur) a pro každou kompanii dva hudebníci, přitom je požadavek, aby ihned bylo 12 starších minérů (Alt-Mineur) povýšeno na nadminéry (Ober-Mineur).“
První skutečný mjr. Josef von Pabliczek (Pawliczek ?) převzal prozatímně velení minérského sboru od zpět k dělostřelectvu přeloženého a na GM povýšeného plk. Albrechta Heinricha Schrödera a druhý skutečný mjr. Ludwig Mikovényi von Brzesnobánya obdržel příkaz pomáhat mu zvláště ve vědomostním ohledu.
Avšak už prostřednictvím výnosu Hlavního ženijního úřadu (Haupt-Genie-Amt) ze dne 26. prosince 1772 určeného všem provinciálním a místím ženijním ředitelstvím ve všech zemích monarchie bylo dále stanoveno: „Tak je na učiněné návrhy ohledně úplné systemizace Mineur-Korps kromě jiného mjr. Ludwig Mikovényi von Brzesnobánya povýšen na skutečného pplk. a ihned jako velitel Mineur-Korps ustanoven a rovnou při této příležitosti je císařem stanovena uniforma pro Ingenieur-Korps, Mineur-Korps a Sappeur-Korps.“
Důstojníci měli tmavě štikošedou uniformu s generálskými knoflíky a karmínově červenou sametovou egalizací, slámově žlutou vestu a kalhoty. Na levém rameni nosil důstojník v té době obvyklé zlaté ramenní šňůry a při slavnostních příležitostech také polní pás ze zlatého černě protkávaného hedvábí. Štábní důstojníci se od nižších důstojníků lišili jen tím, že nosili klobouk lemovaný vykrajovanou zlatou portou, vestu lemovanou zlatou portou a stříbrné ostruhy. Všechny klobouky byly třírohé o malém průměru. Všichni důstojníci nosili vysoké boty, které byly o cca 5 cm převýšeny takzvanými kamašemi z bílého jemného plátna.
Mužstvo od šikovatele níže obdrželo štikošedý kabát s karmínově červenou soukennou egalizací, štikošedou vestu a bílé soukenné kalhoty armádního střihu. Boty nosilo stejné jako důstojníci s plátěnými kamašemi a korsický zlatě lemovaný klobouk o malém průměru opatřený péřovým chocholem.
Označení poddůstojníků spočívalo v portě na klobouku, šikovatelé a mineurmeistři měli jako zvláštní označení chochol vysoký 15-20 cm ze dvou černých a mezi nimi jednoho bílého volavčího péra kromě kloboukové rozety ze zlatého černě protkávaného hedvábí a dále rákosku s hlavicí ze slonoviny.
Samozřejmě trvalo nějakou dobu, než byl minérský sbor zformován podle nových poměrů a během přechodu k novému systému nastala ještě nejedna změna.
Související příspěvky:
 |
Zdeněk Holub: C. k. ženijní zbraň - dodatek: seznam důstojníků sjednoceného inženýrského sboru od roku 1771/1773 do roku 1851 Seznam důstojníků inženýrského sboru představuje samostatný dodatek dvoudílné publikace „C. k. ženijní zbraň, 1: c. k. minérský a c. k. sapérský sbor, 2: c. k. inženýrský sbor – stručná historie od založení až do roku 1851“, kterou v roce 2023 vydalo nakladatelství Mare-Czech. Slouží ke snazší orientaci v osobách uváděných v obou jejích částech a badatelům... |