Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 1/4: pro sprostého vojáka
Naposledy upraveno: 25.08.2012
Zachovávání a Předpis služebný císařského královského sprostého Vojáka, Gefrajtra, Tambora, a Kaprála, s otázkami a odpovědmi
pro užitečnou a prospěšnou potřebu samotného cvičení z jazyku německého s možnou pilností přeloženo skrze A. S. F.;
Prešpurk, Písmem Šimona Petra Webera, 1808, s. 3-55:
Toto autorské dílo (tvůrčí zpracování díla jiného) je chráněno dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jeho rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz.
§. 1. Zachovávání pro sprostého Vojáka.
1. Otázka. Které jsou vojenské zřízení?
Odpověď. Článkové vojenští.
2. Jest jich povinen Voják zachovávati?
Jest.
3. Co ho k tej povinnosti zavazuje?
Obvzláště složená přísaha. [3/4]
4. Jest vyzdvižený cíl jeho bytí, aneb jeho stavu?
Veřejná bezpečnost jak z venku, tak vnitř.
5. Co se vyrozumívá pod tím slovem, bezpečnost z venku?
Naší Vlast proti cizím nepřátelům chrániti.
6. Co jest bezpečnost z vnitř?
Zachovávání pořádku a pokoje; následovně bezpečnost v našich zemích, aneb vlasti.
7. Která jest první ctnost jedného každého Vojáka?
Láska k Bohu a jeho Mocnářovi.
8. V čem pozustává druhá ctnost, která se jeho chování tejká, a k prospěchu jeho dobrému vede?
V ctnostném živobytí.
9. Které vlastnosti má voják v službě míti?
Šikovnost ve všem, poslušenství, věrnost, opatrnost, a stálost v vyplnění jeho povinnosti.
10. Které vlastnosti má voják obvzláštně před nepřítelem míti, co vojenské ctnosti na zjevo dávati?
Vlastnost srdnatosti, a udatnost před nepřítelem. [4/5]
11. Slovem, co má býti bojovník?
Ctihodný Muž.
12. Jest voják povinen všecko činiti, co Mocnářovi aneb naši vlasti fortel aneb užitek přináší?
Jest.
13. Jest povinnost vojáka, všecké křivdy, aneb škody oddalovati, které Mocnářovi, aneb vlasti hrozí?
Ovšem.
14. Jest také povinen jedného každého oznámiti, o kterém gruntovně ví, že s užitkem Mocnářovým, aneb vlasti patřícími věcmi zle myslí; aneb škodlivé myšlenky pro obecné dobré zrazuje?
Jest. NB. Tudy se jak vojenský tak civilní lidé, z nižšího i z vyššího stavu, jakožto špehouni, zrádcové, rebelanti, vyrozumují.
15. Smí voják na obecném zboží aneb statku škodu činiti, aneb takovou činiti dopustiti?
Nikoliko. NB. Zde se také rozumí, že každý statek aneb zboží, nechť jest jeho stráží svěřené, neb ne, zachovávan býti musí. [5/6]
16. Jest voják povinen všeho neštěstí se vystříhati, kteréby i proti jeho vůli na všeobecném statku aneb zboží se státi, aneb uškoditi mohlo?
Jest. NB. Zde se rozumí, každému nešťastnému pomáhati, do vody padnoucímu, vyvrácenému vozy, zasaté pole chrániti. – Škoda z kouření tabáku, aneb s světlem.
17. Co jest dokonalý Bojovník jeho stavu povinen?
Pravé přičinení.
18. Na co svou pozornost vynaložiti musí?
Na vojenské cvičení, na exercírku, a manövryrování, skrze co dokonalým vojákem učiněn bývá.
19. Jest čtení a psaní vojákovi užitečné?
Jest.
20. Proč?
Poněvadž skrze tu umělost v stavu bývá, Rozkazy (Befehle) psáti, Rapporty dělati, a jiné spisebné vyřízení rozuměti, které jemu k jeho budoucímu povyšení jistý předek dáti mohou. [6/7]
21. Když Rekruta k dohlížení a prvnímu učení aneb cvičení dostane, jak s ním zacházeti má?
S láskou a povolností.
22. Jak tu důvěrnost, kterou představení k němu mají, přijímati má?
Toto sobě musí za čest pokládati.
23. Co má Vojáka k jeho dobrému činění napomínati?
Ctižádostivost.
24. Co má příčina býti, jeho schopnost k kterejkolvek šikovnosti: Kunštu, Řemeslu k užitku službě vynaložiti; všecky příležitosti k chvále vyhledávati, a sobě rozsouzený právo na vážnost a odplatu zejskati?
Ctižádostivost.
25. Jak má rozkazy od svých Představených v službě přijímati?
Každý rozkaz jemu svatý býti má.
26. Jest on povinen každý rozkaz bez prodlení vyplniti?
Jest.
27. Které případnosti zde výmínku činějí, co vyplniti povinen není?
Rozkazy, které proti přísahanej věrnosti směřují, a k očitej škodě služby by byly. [7/8]
28. Co jest poddaný v této příležitosti povinen činiti?
Takového nevěrného představeného oznámiti; a kdyby k obávání bylo, žeby prchnouti aneb utécti (dezerterovati) chtěl, jeho pevně zadržeti.
29. Mimo těchto jmenovaných příležitostech, jestli každému představenému poslušenství povinen, také kdyby se jemu tento příkaz nespravedlivý, a těžký zdál?
Jest.
30. Co jest jemu po vyplnění takových rozkazů dovoleno, kdyby jeho zdvořilé představování přijaté nebylo?
Jeho stížnost v pořádku služby přednésti.
31. K komu má Voják své útočiště bráti, když by on o něco prositi, se hlásiti, přednésti, aneb se na něčom stěžovati měl?
K svému představenému kaprálovi, i také kaprálovi od dna.
32. Když někam jde, aneb od někud přijde, u toho se hlásiti má?
Rovně u svého kaprála od zuků, a u toho od dna. [8/9]
33. Když ale kaprál jeho žádost vyplniti nemůže, co činí?
Tak se jeho žádost po pořádku až k Hejtmanovi přednese.
34. Kdyby pak i Hejtman žádost odepříti měl, smí žádati, aby jeho přednešení až k Regiments-Komando došlo?
Smí.
35. Co má obvzláštně v té příležitosti rozvážiti?
Aby ne svevolně a bez dostatečného gruntu vyšší Představený obtěžoval; a musí sobě obdržené vyjadření, aneb jemu udělenou žádost dobře rozmysliti.
36. Bylby trestán, když bez gruntu žaluje, a svévolně svou žalobu dále přednáší?
Ovšem.
37. Kdyby více vojáků něco přednésti měli, jak se zachovávati mají?
Jen dva ve jménu jejich ostatních kamarádů smějí jejich obtížení podle pořádku přednésti.
38. V nevyhnutedlné případnosti, kdyby na chlebě, penězích, montůře &c. časný nedostatek byl, co jest dělati? [9/10]
Voják nemá mrzutost ukazovati, aneb na zjevo dáti, nýbrž se s tím přesvědčením spokojiti, že se tomu nedostatku spomuže, a to, co se nedostávalo, vynahraženo bude.
39. Proč v takových příhodech mrzutost ukazovati nesmí?
Poněvadž bojovník zavázan jest, s dobrém i také zlé pro svou vlast snášeti.
40. Co tahnutího vojáka od netahnutého sedláka rozeznati má?
Statečnost, svobodné, nenucené, a rozumné chování.
41. Jak se on má proti jakemukolvek vojsku našemu, aneb sjednocenou (Alliirt) mocí zachovávati?
Musí s ními v jednotě živ býti.
42. Jak se má s obyvatelmi země zachovávati?
Služebně a líbě.
43. Jak proti cizím?
Zdvořile, a proti nikomu patřící vážnost nezanedbávati.
44. Jest voják povinen důvěrnost k svým představeným míti?
Ovšem. [10/11]
45. Zač svoje představený držeti má?
Za svoje dobře myslicí učitele, vůdce, a vyšší.
46. Jest povinen jich z té příčiny vážiti a ctíti?
Jest.
47. Smí o nich zle mluviti, aneb jich pomlouvati (rezonýren)?
Nesmí; neboťby nevděčné bylo, proti těmto, kteří jemu zajistě dobře myslejí, na takový způsob se odměnovati.
48. Jest povinen jejich naučení a výstavky dobromyslně přijímati?
Jest.
49. Jest povinen jemu vložený Arest přijímati?
Jest, ze vší poddanosti
50. Kdy má do Arestu vzatý voják prosit poslati, a koho?
V 24 hodinách, dva kamarády.
51. Má se po propuštění za obdržený trest poděkovati?
Má.
52. Jak má sprostý každého vyššího od Kaprála zhůru jmenovati?
Oni; kterémužto slovu Pane – a jeho Karaktér předsaditi má. [11/12]
53. Jak každého Kadéta jmenuje?
Oni.
54. Koho musí obvzláštně znáti se naučit?
Komandyrujícího Generála, Generála od Divizie, a od Brigády, pak všecky Štábský a vrchní Oficíry od Regimentu, obvzláštně ale ty od Kompanie.
55. Jest voják jen v službě svému představenému patřící vážnost a uctivost proukazovati povinen?
Ne jen ve službě, nýbrž také u každej příležitosti, i také v nejsvěřenějšim obchodu má jemu patřící vážnost a uctivost dáti.
56. Jest jen v Regimentu tuto čest svému představenému prokazovati povinen?
Ne jen v Regimentu, nýbrž všem vyšším od všech Regimentů, Korps, Branché, patří tato čest a předek.
57. Když voják před domem aneb pod dveřmi se vynachází, a některého vyššího spatří, co činí?
Nesmí se skrýti, nýbrž svobodně vystoupiti, a s mužilou statečností se ukázati. [12/13]
58. Co činí voják, když vyššího potká?
Udělá Front proti němu, smekne klobouk aneb čepicí s levou rukou s statečností, anebo sáhne k helmu neb čáko.
59. Jak se zachovává, když v jednej ruce něco nese, a druhou svobodnou má?
Tak Front neudělá, nýbrž klobouk smekne, aneb sáhne s prázdnou rukou k širmu od helmu neb čáko, a statečně mimo jde.
60. Když ale v obouch rukouch něco nese?
Tak jen mimo jde, a vyššímu do tváře se dívá.
61. Jak se zachovává samotný voják, když s Gewehrem jde, a vyššího potká?
On Front udělá, a Gewehr přitáhne.
62. Komu patří Front dělání vůbec?
Jenom Oficírům, a těm, kteří oficírské znamení nosejí, a sice jen na krátké oddálení.
63. Smí voják, když v glídu stojí, někoho pozdravovati (salutiren)?
Nesmí. [13/14]
64. Jak se Šildvách pozdravuje?
Rovně na ten způsob, jenže se Front dělati nepatří.
65. Smí voják v službě aneb jinda opilý býti?
Nesmí.
66. Čeho se má opatrně varovati?
Hraní o peníze, před darebnými ženskými, a před pokaženém tovaryšství.
67. K čemu ho přivádějí tyto ohyzdnosti?
K zameškání jeho povinnosti; jsou příčina, že s svým vyměřeným nevychází, rabujou jemu čest a zdraví, přivádějí ho k jiným hřichům, a uvalujou ho do neštěstí.
68. Jest voják povinen s svým traktamentem vycházeti?
Jest.
69. Co z něho všecko zaopatřiti má?
Denní jídlo v menáží, prádlo, a všecky k čistotě patřící vydání.
70. Jest mu dovoleno něco vypučiti, aneb jinému pučiti?
Ani jedno, ani druhé dovoleno není. [14/15]
71. Smí něco z zveřených jemu menážních peněz skořistovati?
Nesmí.
72. Není zavázaný každou příležitost k promrhání vystřihati?
Jest.
73. Proč pak?
Poněvadž jeho dobré na tom záleží.
74. Komu jest voják zachovávání jeho zdraví dlužen?
Sám sobě, svému Mocnáři, a vlasti, která jemu platí.
75. Které jsou prostředky jeho zdraví hájiti?
Čistota a zdrženlivost.
76. Co patří k čistotě pro jeho osobu?
Každodenně, obvzláštně ráno má usta o oči s čerstvou vodou čistiti, vlasi časati, ruky a také častěji nohy míti, nechty obřezovati, bradu holiti, a každý týdeň jedenkrát nejméně prádlo měniti.
77. Jest v letě koupání užitečné?
Jest; jen musí zahřitý člověk, než do koupele jde, vychladnutý býti. [15/16]
78. Smí do každé vody jít se koupati?
Ne, jen do této, která jemu od jeho představených ustanovená jest.
79. Jest jemu dovoleno, se samému koupati, bez oznámení?
Není; nýbrž musí se toto u větší společnosti, a pod očima představených státi.
80. Jak musí voda a grunt býti, kde se koupati má?
Grunt musí písečný, pevný, bez bahna, a bez nebezpečných hlubin býti.
81. Smí také ten nejlepší plavec přes vyměřený cíl, aneb do neznámé vody se vážiti?
Nesmí.
82. Smí voják v letě s holou hlavou v parném slunci ležeti?
Nesmí, pro slunečné píchání.
83. Když voják silně zahřitý jest, je mu dovoleno náhle se ochladiti, aneb náhle žižeň hasiti?
Není. [16/17]
84. Kterak se má voják zachovávati, když by při velkých mrazech do teplé světnice jíti měl?
Má se předně v netopeném stavení zdržovati, a kdyby něco odmrznutého měl, tak skrze tření sněhem, aneb studenou vodou nové živobytí do odmrznutého dílu dáti musí.
85. A když pak do teplé světnice vstoupí, smí hned k teplé peci se blížiti?
Nesmí.
86. Co patří k všeobecnému zdraví v kasárnách a v kvartýřech?
Čistota obvzláštně.
87. V čem pozustává čistota v kasárnách, aneb kvartýřech?
Aby každodenně prach a pavučiny vymetané byly; k tomu konci musejí lůžka častěji od stěn odstavené býti, štrozoky každodenně obracené, plachty a deky častěji vyvětřené a vyklopané, stoly a lavice nejméně jednouc v týdni myté býti.
88. Mají-li světnice častěji vykouřené a občerstvené býti?
Mají, s jalovcem, aneb s octovou párou. [17/18]
89. Na který způsob shnilé pověří z světnice oddálené býti má?
Skrze otvírání dveř a oken, jak v letě tak v zimě, přes nějaký čas.
90. Jest dovoleno v světnicích práti, aneb mokré pradlo věšeti?
Jedno ani druhé trpěti se nesmí.
91. Čeho se musí voják z jídel varovati?
Od nezralého ovoce, smradlavého masa, zelklých ryb, nevypečeného, aneb teplého chleba. &c.
92. Smí se v měděných nádobách vařiti, když pocínované nejsou?
Nesmí.
93. Jest doveleno octovati kyselost, aneb nasolené věci v pocínovaných nádobách schovávati?
Není.
94. Má se voják s druhým smíšeti, který nějakou nakažlivou nemoc, aneb prašinu má?
Nemá.
95. Co jest v té případnosti k činění?
Takový musí odloučen býti. [18/19]
96. A když okolostojičnosti odloučení nedovolují, co jest dělati?
Druzí musejí s takovým se vší opatrností zacházeti, aby nakaženi nebyli.
97. Co jest voják povinen činiti, když onemocní?
Nemoc jeho hnedky oznámiti má.
98. Smí nějakou nemoc s bázlivostí před špitálem tajiti?
Nesmí.
99. Proč nesmí?
Aby nemoc hned při její povstání hojená býti mohla.
100. Co má on, tejkajíce se špitála, rozvážiti?
Že špitál to místo jest, které starostlivost Mocnářová k jeho uzdravení ustanovila, a s potřebnými lékařemi, lékařstvím, potravou, i také s možnou pohodlností a opatrností zaopatřeno jest.
101. Kdyby mu v špitále něco scházelo, jak se zachovává?
Má při denní dohlížce aneb vizityrování dostatečnou příležitost, stížnost svou přednésti. [19/20]
102. Jest voják povinen starost míti, aby jeho mundur, zbraň, a municie v nejlepším stavě zachovávan byl?
Jest.
103. Smí z toho něco ztratiti, zastaviti, a nebo prodati?
Nesmí; nýbrž musí všecko tím způsobem v pořádku držeti, aby v každé hodině a v okamžení ve dne i v noci takovou potřebovati, a vyrukovati mohl.
104. Co jest povinen činiti, když na jeho mondůře něco rozpárané aneb roztrhané jest, anebo něco zašpiněné má?
Roztrhané aneb rozpárané musí sám spraviti, a špínu vyčistiti.
105. Jak má býti voják vůbec oblečený?
Vždycky čistý, a podle předpisu.
106. Smí mundůr s ostrým kartáčem česati?
Nesmí.
107. Jak jest při tomto se zachovávati?
Oné kusy, které za potřebu mají, musejí s otrubamy a křídou čistěné býti.
108. Jak má voják jeho střevíce v dobrém stavě držeti? [20/21]
Musí je denně měniti, čistě držeti, a častěji s neslanou mastí mazati, nikdy ale s takovým materiálem, který kůži tvrdí, že se láme a kazí.
109. Jak má voják železné věci v čistotě držeti?
Tyto musejí vždycky od rezu svobodné, a s mělným hameršlakem pucované býti.
110. Jak se s mosazem zacházeti má?
Takový se s tryplem pucuje.
111. S čím se kotly a kastroly čistějí?
S popelem.
112. Smí se Patria vnitř s hameršlakem tříti?
Nesmí; nýbrž někdy s pimzenšteinem třená, a obnovená býti má.
113. Má ostatně Gewehr vnitř a z venku, a obvzláštně cindloch vždycky čistý, a od rezu svobodný býti?
Má.
114. Má se lauf také po dýlce pucovati?
Má.
115. Jest dovoleno lauf s ladštokem palirovati? [21/22]
Není dovoleno, poněvadž to tůze škodlivé jest.
116. Aby zámek od gewehru v jeho dílech chodící, a od rezu svobodný držán byl, jak se s ním zacházeti má?
Musí častěji s olejem (Baumölem) obvlahován býti, též také všecky šroubky v kvintách, i také šaft.
117. Co se činí, když olej vthál?
Všecko se pak zase čistě otře.
118. Smí šaft škrábán, aneb v kroužek řezán býti, aby gewehr rezonance dával?
Nesmí.
119. Smí voják gewehr sám pro sebe rozložiti, aneb švancšroub výjmouti?
Nesmí; toto se musí před očima představených státi.
120. Smí se voják při pucování na lauf posaditi, aneb kvaltem jemu uškoditi?
Nesmí.
121. Smějí se šroubky přeměniti?
Nikdy.
122. Má býti zadní zámkový šroubek silně přitáhnutý?
Nemá. [22/23]
123. Proč ne?
Aby se kohoutka netejkal.
124. Jaká škoda z toho povstává?
Kohoutek bylby povolný aneb kejvající, a stratilby svou prutkost v odbijání.
125. Jak široký má křemen býti?
Ne širší, jak batria jest.
126. S čím má býti křemen okutý, a jak daleko?
S olovem, a sice tak daleko, jak daleko v kohoutku drží.
127. Když jest křemen přišroubovaný, smí se batrie tejkati?
Nesmí.
128. Když se gewehr spouští, jak a kam má křemen přijíti?
Do polovice batrie neb panvice.
129. A proč?
Aby oheň shromážděně na cindkraut padl.
130. Co má voják, po každé potřebě gewehru, a ním dělati?
Má ho s suknem čistě utříti, a chybující hned oznámiti. [23/24]
131. Jest voják povinen vždycky některé dobře vkuté křemeně při sobě míti, i také šparak a kugelcíher?
Jest.
132. Když pokažené patrony se předělávati mají, jak se to státi má?
Podle míry s tenkým a tvrdým papírem, tak jak předtím byly.
133. Jest voják povinen, o vlastnostech, pozustavajících dílech jeho zbraně a rystunku, o jejich rozložení, skládání, o směření a moci každého dílu, uplnou vědomost míti?
Jest.
134. Má voják ve všech možných příležitostech, když k lepšímu služby jest, volným se ukazovati, kdyby mu taky příčiny poručení směřující neznámé byly?
Ovšem, volně a poslušně.
135. Jest tedy potřebně, aby on svůj předpis a zachovávání věděl, a rozuměl?
Jest.
136. Když voják do Ferheru, Kriegs aneb Standrecht komandyrován jest, jak se vynajíti má?
V ustanoveném čase, a dokonale oblečený, aneb adjustyrovaný. [24/25]
137. Jak se tam má chovati?
Musí všecko z skrovnou pozorlivostí slyšeti.
138. Proč?
Aby každý omyl, nesrozumění s čistou pravdou dáti mohl.
139. S čím má u Kriegsrechtu zaopatřen býti?
S pečetí.
140. Co představuje voják u Kriegsrechtu?
Spravedlivého a tajného spolusoudce, který všecko dobře slyšeti a rozuměti musí.
141. Skrze co potvrzuje, že spravedlivým tajným spolusoudcem býti chce?
Skrze přísahu, kterou napřed složiti musí.
142. Kdyby nad připadajícími věcmi více vyjadření potřeboval, k komu se obrátí?
K Prezesovi;* a sice s uctivostí a zdvořilostí, který jemu vyjádření skrze Auditora dáti nechá.
(* Prezes neb předsedící jest nejvyšší Oficír při vojenském právu; ty ostatní se přísedící neb spolusoudcove nazývají, na latinsky Assesores) [25/26]
143. Co se stává v Kriegsrechtu, když všecko přednešeno jest?
Všechny přísedící odstoupnou.
144. Proč?
Aby přednešený ortel podle vyzdvížených důkazů a vypovědí, všech okolostojičností s právem srovnávati, a s svým kamarádem tejkající se provinění rozvážiti mohl.
145. Jest povinnost, Prezesovi a Auditorovi jeho myšlení s rozuměnitedlnými, a žádným způsobem dvojnásobnými slovmi přednésti, je podepsati, a pečeť přitisknouti?
Jest.
146. Smí se skrze (Partheiligkeit) – to jest: na straně areštantové býti – zatvrzelostí, aneb nezralou lítostí se podvésti nechati, proti jeho lepší vědomosti a svědomí votum neb hlas dáti?
Nesmí.
147. Kdyby pak s svým kamarádem, s kterým jeden hlas má, nad Ano – aneb Ne – srovnávati se nemohl, s čím musí spokojen býti?
Že votum neb hlas staršího kamaráda se příjme. [26/27]
148. Kdyby pak od ortela Auditorového obadva odstoupiti důležité příčiny měli, co činějí?
Musejí k jejich hlasu také jejich příčiny přiložiti.
149. Kdyby ale jejich hlas tůze proti právu byl, a Prezes s Auditorem skrze opakující vyjádření a naučení votyrující přesvědčiti by nemohl, co následuje?
Votum se, jak dáno jest, s předloženými příčinami napíše.
150. K čemu se spolusoudce skrze složenou přísahu více zavazuje?
K tajnosti, až k publicirování ortele.
151. Odstoupne-li se při Štandrechtu?
Ne.
152. Co se stane, když provinění delikventovo, a ty nad tím předepsané zřízení a článkové předčtené jsou?
Auditor udělí votum informativum* Prezesovi tajně.
(* Votum informativum jest předsevzaté myšlení Auditora podle nejskrovnějšiho smysli našich zřízení, které myšlený trest proti provinění ustanovuje.) [27/28]
153. Co následuje, když Prezes svědomitým přesvědčením své předsevzetí vzal?
On udělí jeho myšlení v tajnosti svému nejbližšímu spolusoudcovi, ten pak druhému, a tak dále až k Auditorovi.
154. Co Auditor na to činí?
Ten toto myšlení Prezesovi nazpátek oddá.
155. Proč?
Aby zvěděl, jestli votum, jak patří, obešlo.
156. Co Prezes na to řekne?
Kdo mého myšlení jest, nechť stranovou zbraň (Seitengewehr) táhne.
157. Co činějí spolusoudcové, když jejich myšlení s Prezesovým se srovnává?
Oficíři a podoficíři dobydou stranovou zbraň, gefrajtři a sprostý táhnou pajnet.
158. Když ale jeden neb druhý spolusoudce toho myšlení není, co činí?
Takový netáhne stranovou zbraň.
159. Co má voják dělati, když ho trefí na Brief-ordonanc jeho kamaráda oblezovati? [28/29]
Má všecky rozkazy, zachovávání, a vyřízení sobě odevzdati nechat.
160. Smí na Rittě při odnášení služebných psaní někde svévolně se zadržeti, aneb se opozditi?
Nesmí, pod nejostřejším trestem.
161. Jest povinen tyto papíry od mokra chrániti?
Jest.
162. Smí něco stratiti?
Nesmí, pod nejostřejším trestem.
163. Jak má to učiniti, aby nic nestratil, aneb aby mu nic nezmoklo?
Má spisy v čistej tanystře aneb v patrontaši schované nésti.
164. Smí se meškat, spisy odevzdati?
Nesmí, pod velkým trestem.
165. Když sprostý místo Gefrajtrové na ordonanci zastává, co jeho povinnost jest?
Jeho lidi v střízlivosti a v pořádku držeti, a k jejich povinnosti je vzbuzovati.
166. Jest každý voják povinen, takovému místo zastávajícímu poslušnost prokazovati?
Jest. [29/30]
167. Proč?
Poněvadž gruntovní vojenská regula jest, že v službě každý mladší staršímu, tak jako představenému, poddaný býti musí.
168. U té příležitosti, kde zapotřebí jest, mladšího staršímu předsaditi, co jest onému dlužen?
Nejskrovnějši poslušenství.
169. Proč?
Poněvadž taková poslušnost ne jeho osobě, nýbrž službě se prokazuje.
170. Kde vojsko v osadech leží, která jest povinnost nižšího, když vyšší tam přichází?
Musí se k takovému bez prodlení udati, a se jemu představiti.
171. Co jest každý voják povinen činiti, který do osady přijde, kde vojsko leží, a se tam přes 24 hodin zdržuje?
Musí se na patřící způsob u vyššího hlásiti.
172. Když Komendant od osady něco věřícího od něho žádá, co činí?
Tak jemu bez odporu spísebně se prokáže.
173. Když vojáka na vartu trefí, zač tu jemu svěřenou vartu držeti má? [30/31]
Za svatost; a má se za oko a ochranu naší vlasti držeti.
174. Co musí obvzláštně věděti, a sobě pevně k srdci vzíti?
Že na jednom šildvachu častěji jistota celé Armády, Koru, Troppi, aneb osazení záleží.
175. Smí šildvach bez oblezování, svůj post neb místo opustiti?
Nesmí, pod nejostřejším trestem.
176. Kdyby šildvach oblezovati zapomenut byl, aneb kdyby ho nemoc připadla, jak se má zachovávati?
Volá nebo zrovna na vartu, nebo na nejbližšího šildvacha, který to jeho postu ohlásí.
177. Jest dovoleno na vartě spáti, nebo se opíti?
Není, pod nejostřejším trestem.
178. Smí se na šildvachu tabák kouřiti, jisti, neb píti?
Nesmí, musí předně oblezován býti.
179. Smí šildvach trpěti, aby k němu někdo blízko přistoupit?
Nesmí. [31/32]
180. Jest jemu dovoleno, od kohokolvěk, jen to nejmenší za dar přijati?
Není.
181. Co jest v tom pádu činiti?
Šildvach má dávajícímu oznámiti, aby ten dar na zem položil; a smí takový teprv po oblezování k sobě vzíti.
182. Smí se šildvach s někým do rozprávky dáti?
Nesmí.
183. Jak se zachovává v té případnosti?
Všecko na vartu odkáže.
184. Jak se proti představeným zachovává?
Takovým v krátce, a v zdvořilosti odpoví.
185. Smí Šildvach svůj Gewehr odložiti?
Nesmí.
186. Jest dovoleno, aby svůj Gewehr svojemu Obrštovi, neb komukolvěk dal?
Není, pod největším trestem.
187. Může se od někoho bez Gewehru oblezovati nechat?
Nemůže. [32/33]
188. Smí bez nabití, a bez Municie na svůj post táhnouti, aneb propr na Gewehru nechati?
Nesmí, krom kdyby něco jinšího rozkázano bylo.
189. Od koho má šildvach rozkazy přijímati?
Od žádného jiného, jen od varty komendanta.
190. Smí šildvach bez Ausführa oblezován býti?
Nesmí.
191. Kdyžby ale Gefrajter sám od varty komendant byl, jak se zachovává?
Musí svěřeného sprostého zaváděti nechat.
192. Jak odevzdání postu se státi má?
Velmi bedlivě, se všemi rozkazmi a napomenutím.
193. Smí se odevzdání při oblezování hlasitě státi?
Jen tak hlasitě, aby Ausführer a šildvach slyšel.
194. Jak se mají při odevzdání hlavy držeti?
Zrovna, a se k sobě nezhylovati. [33/34]
195. Jak se šildvach zachovává, když se oblezung blíží?
Musí se na to místo postaviti, na které zaveden byl, a Gewehr přitáhnouti.
196. Kdy smí nový šildvach, v tom jemu vyměřeném okrlšku se procházeti?
Když se oblezunk na devět kroku oddálil.
197. Jest regula vyměřený okrlšek zachovávati, v kterém se šildvach procházeti má?
Jest.
198. Smí přes vyměřený okrlšek vycházeti?
Nesmí.
199. Jak se šildvach v kostele na postu zachovává?
Stojí s Gewehrem beim Fuß.
200. Klekne k modlení, když kostelní ceremonie to s sebou přinášejí?
Klekne.
201. Co šildvach činí, když Trupy, Procesia, velebná Svátost, aneb nějaký vyšší mimo jde?
Má se na své místo udati, kde zaveden jest, a musí tam patřící čest dělati. [34/35]
202. Co se zde obvzláště pozoruje?
Aby šildvach při pasirování Trupy, velebnej Svátosti, aneb Vyššímu, kterému patří, prezentyroval.
203. Jak se zachovávají šildvachové, kteří bez Gewehru stojejí?
Udají se s statečností na to místo, kde zavedeni jsou.
204. Kdyby ale šildvach před Gewehrem stál, jak se zachovává?
Před velebnou Svátosti, před Prozesí, před Vojskem, a před každým vyšším od Staabs-oficírů zhůru, volá s tím slovem: Gewehr heraus! do Gewehru!
205. Když Vyšší kejvá, aneb s žádným kordem, neb šablou zaopatřen není, co jest šildvach v tom pádu povinen činiti?
Do Gewehru nevolá.
206. Co ale předce šildvach povinen jest činiti, když vyšší od Staabského oficíra zhůru kejvá, a s kordem neb šablou zaopatřen jest?
Takovému prezentýruje. [35/36]
207. Kdyby ale vyšší, kterému prezentyrování patří, žádnou stranovou zbraň neměl?
Tak Gewehr na tom místě, kde zaveden jest, přitáhne.
208. Jak dlouho má ctiproukazování trvati?
Jenom ve dne, a sice od Tagwachu až k Retretu neb cappenštreich.
209. Jsou šildvachové povinni před nepřítelem někomu čest proukazovati?
Nejsou a nesmějí.
210. Nač před nepřítelem pozornost vynaložiti mají?
Z kterej příčiny šildvach vystaven jest; na nepřítele a jeho jednání obvzláštně pozorlivý býti.
211. Jest šildvachům dovoleno, jinší Front, jak ten proti nepřítelovi, ukazovati?
Žádným způsobem; nýbrž mají Front tam podržeti, kde jejich vystavení a pozorování potřebné jest.
212. Když prší, aneb špatný čas jest, jest dovoleno, aby šildvach pod k tomu konci ustanovenou střechu, neb do boudky (Šilderhaus) vstoupil?
Jest. [36/37]
213. Co ale při tom k pozorování má?
Má svou pozornost duplovaně vynaložiti.
214. Jak se má v tom pádu zachovávati, když vyšší mimo jde?
Má s přikrytým Gewehrem (verdekt) vystoupiti.
215. Kde dva šildvachové stojejí, jak se jeden proti druhému chovati má?
Musí se jeden podle druhého říditi, (richten) a spolem nerozprávěti.
216. Co mají, když sem a tam chodějí, k pozorování?
Mají se tak zachovávati, aby jejich pozornosti nic neprošlo.
217. Smí šildvach v jejich okrlšku nečistotu, křik, šromot, vaděnice, bitky, střílení neb blenklování, hořící fajky, oheň, aneb nezaopatřené světlo trpěti?
Nesmí.
218. Kde se nejméně blenklování neb střelba, tabák kouření, oheň, aneb nezaopatřené světlo trpěti smí?
Na mostech, u sena, slámy, kanonu, dříví, magacínu a municie. [37/38]
219. Smí šildvach obvzláštně svevolné poškození trpěti?
Nesmí.
220. Co v tom pádu činiti má, když jeho odkázání nic platné není, a když nějaký zběh aneb něco jiného podezřelého se by ukazovalo?
Samotný lidí má aretyrovati, aneb podle okolostojičností na vartu volati.
221. Smí Šnarpost někoho k Fahnam, neb k tomu jemu svěřenému zboží, aneb k Gewehrum připustiti?
Nesmí.
222. Ani lidí od varty?
I ty ne.
223. Není žádná případnost, která žádá, aby lidí od varty se připustili?
Jest, když jich služba k tomu volá.
224. Na co šildvachové, kteří před celtem, neb světnicí, aneb před domem stojejí, pozorovati mají?
Na vcházející a vycházející.
225. Kdy jest potřeba, svou pozornost zduplovati?
Když onen přítomný neb doma není, skrze toho varta vystavená jest. [38/39]
226. Má šildvach právo, vcházející a vycházející o jejich činění neb pohledávání se tázati?
Má.
227. Kdyby šildvach gruntovní podezřelost proti vcházejícím neb vycházejícím měl, co má činiti?
Podezřelého má zastaviti, a při oblezování ohlásiti.
228. Když oheň, aneb jiná důležitá případnost se přihodí, co šildvach činí, kdyby skrze vzdálení varty na ní volati nemohl?
V tej případnosti má do hůry vystřeliti, a podle okolostojičností třikrát oheň dáti.
229. Když šildvach v prachovně (Pulver-Magacin) pozoruje, že se nějaký prach rozsejpá, neb jiné nebezpečenství k obávání by bylo, co činiti má?
Má to hned ohlásiti.
230. Mají šildvachové, kteří na valoch stojejí, dopouštěti, aby někdo přes hradby (Gegitter) neb palisády přelézal?
Nikdy.
231. Když šildvachové podezřelých lidí na valoch natrefují, obvzláštně takových, keříby [39/40] šance (Werke) znamenati chtěli, co mají činiti?
Takových zadržeti, a na vartu volati.
232. Na co mají v nočním času obvzláštně pozorlivi býti?
Na příkopy (Graben) a kryté cesty (bedekten Weeg).
233. Jak se tam zachovávati mají?
Na všecko volati, a zadržeti.
234. A jak se zachovává, když žádná odpověď nenásleduje, obvzláštně před nepřítelem?
Bez všeho na to oheň dáti.
235. Když šildvach v noci někoho na blížce cítí, jak volá?
Halt wer da! Vezme Gewehr před sebe, aby k natáhnutí hotov byl.
236. Jak se dále zachovává po tém slovu: Halt wer da?
Ptá se ho o jeho stav a činění, a zachovává se s největší opatrností, obvzláštně před nepřítelem.
237. Když šildvach podezřelost nachází, co dělá? [40/41]
Aretyruje zastaveného, a volá na vartu, aneb ho zadrží u sebe, až oblezován jest, aby ho pak odevzdati mohl.
238. Když ale šildvach odpověd neobdrží, co dělá?
Jde s natáhnutým kohoutkem proti takovému, napomíná ho, že když odpověď následovati nebude, takového zaretyruje, a kdyby utécti chtěl, že po něm střelí.
239. Když zastavený žádanou odpověď dá, co dělá?
Tak k němu volá: Passirt, a nechá ho svou cestou jíti.
240. Dá-li pak zastavený znak, že hluchý, němý, bez rozumu, aneb blázen jest, nebo kdyby snad se špásovati chtěl, co pak činiti povinen jest?
Takového zaretyrovati, a jak skoro možně jest, svej vartě odevzdati.
241. Kdyby pak se zastavený šildvachovi zprotivil, neb utěkal, skrze co největší podezřelost obvzláštně před nepřítelem na sebe táhne?
V tej případnosti bez rozmyšlení oheň na takového dá. [41/42]
242. Když se na zavolání Halt wer da! Vizitírující Oficír neb Rond ohlásí, co má šildvach činiti?
Volá Gewehr heraus!
243. Kdyby pak Patrul byla?
Tak volá: Unteroficír neb Gefrajter heraus!
244. Když ale vzdálení od Unteroficírského postu volání do Gewehru nemožné činí? Co dělá šildvach?
Zachovává se jak proti každému samotnému zastavenému.
245. Když šildvach skrze odpověď ujištěn jest, co činí?
Volá: Rond neb Patrůl vorbei!
246. Když sprostý za Anmeldra jíti má, jak se zachovává v šiřím?
S šulderovaným Gewehrem jde.
247. Když Anmelder spisebné Raporty při sobě má, kam jich dáti má?
Pod řemen od Patrontašu, které jemu od toho, komu melduje, odebrané budou.
248. Co jest v obouch případnostech k činění, když meldung odložil, aneb se mu odebral? [42/43]
Prezentýruje; očekává v tom štelunku poručení vyššího, vezme pak šuldert, a udělá wendung kam ho jeho cesta vede, a odejde.
249. Jak se Anmelder zachovává, když v celtě, v světnici, aneb kdekolvěk, kde se meldung ne pod šiřím, dělá?
Vstoupne s Gewehrem in die Balance, a beim Fuß majícím Gewehrem na místě melduje.
250. Když jest meldung skončený, co činí Anmelder?
Vezme Gewehr do Balance bez ctiprokazování, udělá halb rechts, halb links, aneb rechts um, s tím pozorováním, že se rukou na patrontasch nesáhne.
251. Když sprostý Unteroficírovi melduje, jak se zachovává?
Melduje s šulderovaným Gewehrem beim Fuß, ústně neb spísebně, a neprezentýruje.
252. Komu patří při Anmeldování prezentyrování?
Samotně Oficírům. [43/44]
253. Kdy Anmelder neprezentýruje?
Když Oficír, kterému se melduje, bez Seitengewehru jest.
254. V kterej případnosti mají šildvachové, Vedety a Patrůle, i také Komando a Posty větší pozornost a opatrnost míti, jak v Garnizoně?
Před nepřítelem.
255. Když na Forpost duplovaný šildvachové neb Vedety vystavený jsou, jak se mají zachovávati, když se stříleti (blenkeln) začíná?
Nesmějí nikdy oba dva najednou střeliti, nýbrž jak jeden má nabitý, tak ten který přichystán jest, střílí.
256. Proč?
Aby jeden druhého chránil.
257. Proukazujou se na Forpostech uctivosti?
Žádnému.
258. Smí na Forpostech šildvach v špatném povětří se někam pod střechu aneb jinam skrýti?
Žádným způsobem, pod největším trestem. [44/45]
259. Proč?
Poněvadž by zaměstknáván byl, všecko skrovně prohlédnouti, slyšeti, a pozorovati.
260. Kdy začínají ty šildvachové, kterým rozkázáno jest, volati, a jak dlouho volají?
Od Retretu až do Tagwachu.
261. Jak volají?
Wer da Patrůl vorbei!
262. Jak často se volá?
Každou čtvrt hodiny.
263. Mají šildvachové na Valoch taky volati?
Mají.
264. Jak takové volání následuje?
Po pořádku, od prvního až k poslednímu šildvachovi, jeden za druhým.
265. Co má nejbližší šildvach dělati, u kterého se to volání opouští?
Toto má hned skrze ostatní šildvachy až k vartě ohlásiti.
266. Proč?
Aby se příčina pohledávati mohla.
267. Jsou rozprávky neb domluvy s nepřítelem dovolené?
Nejsou. [45/46]
268. Kdyby nepřátelští Parlamentéři* přišli, co se s nimi v jistej zdálce státi má?
Takový zadrženi býti musejí, a na Unteroficírský Post se volati musí.
(*Parlamentár jest rozvážlivý, řeči zběhlý, obvzláštně uspolehnoucí Oficír, který od nepřítele k nám, a od nás k nepříteli s ústným vyřízením, nebo mnoho záležícími spisami odeslán bývá.)
269. Kdyby vzdálenost veliká byla, co jest dělati, kde dva Vedety stojejí?
Jeden z nich musí s ohlášením k hlavnímu Postu odjíti.
270. Kdeby ale jeden šildvach aneb Vedet stál, jak se zachovává?
Volá na nejbližšího šildvacha aneb Vedetu, aby zatím jeho Post zaopatřil.
271. Co dělá šildvach aneb Vedet, který na ten způsob svůj Post zanechá?
On přivede Parlamentéra tak daleko, a v takovej vzdálenosti, kde na Unteroficírský Post se dovolati může.
272. Co se stane, když varta Parlamentéra příjme?
Potom se zase hned na svůj Post postaví. [46/47]
273. Kdyby ale žádný šildvach aneb Vedet na blížce nebyl, jak se má zachovávati?
V tej příležitosti svůj Post opustiti nesmí, nýbrž šildvach neb Vedet Parlamentéra až k oblezování zadrží, kdyby to spíše možné nebylo, jejímu Unteroficírskému Postu znát dáti.
274. S kolik osob smí tovaryštvo Parlamentérovo býti?
Na nejvíce z třech osob, a sice: Parlamentér, Trompeter neb Tambor, a ještě jedna osoba.
275. Kdyby jich více přišlo, co jest dělati?
Takový musejí nazpátek odkázáni býti.
276. Jaká opatrnost jest potřebná, když nepřátelští Dezertéři přicházejí?
Když takový na koněch jdou, musejí slézti, a jejich zbraň složiti; Pěšák (Infanterist) ale jenom svou zbraň odloží.
277. Jsou šildvachové neb Vetety povinni, když něco nepřátelského pozorují, sto hned oznámiti?
Jsou, bez prodlení. [47/48]
278. Kdyby ale na šildvacha aneb Vedetu znenadání nepřítel přišel, co má dělati?
Má se pod ustavičným šromotem a střelbou na zad táhnouti.
279. Mají se šildvachové neb Vedety zrovna k jejich Postům na zad táhnouti.
Nikoli; nýbrž, když možné jest, stranou.
280. Proč?
Aby Post aneb Piket času více měl, se přichystati.
281. Když voják na Sauvgardě*) komandyrován jest, v čem se má dobře přítomným držeti?
On myslet musí, že k ochraně tému, jemu svěřenému Postu, vystaven jest.
(* Sauvgard jest Varta bezpečnosti neb ochrany, kterou nepřítel rešpektýruje; jináče taky: Salva Gvardia.)
282. Jaké chování se po něm žádá proti obyvatelům na Souvegardě?
Líbezné, služebné, nad neštěstím díl majícím.
283. Proč?
Aby sobě důvěrnost zejskal, že před vším kvaltováním chráněni jsou. [48/49]
284. Smí sobě Souvegard jen to nejmenší dovoliti, coby proti jeho povinnosti aneb pořádku změřovalo?
Nesmí.
285. Kdyby Souvegard rozkaz měl, svůj post před příchodem nepřítele neopouštěti, co činí?
Tak musí až k příchodu nepřítele obvzláštně pilnost vynaložiti, jeho povinnosti s stálostí vyplniti, nepřítele s opatrností očekávati, a ho s vojenskou statečností příjmouti.
286. Jak se zachovává představený od Souvegardy, kdyby také jen sprostý byl?
Jde přicházejícímu Avantgard komendantovi od nepřítele naproti.
287. Co u něho dělá?
Ohlásí jemu příčinu jeho vystavení, odevzdá list ujištění (Sicherheitsbrief) a vyprosí sobě jisté vyprovození k svému vojsku.
288. Má se Souvegard, co nejspíš možné jest, k svému vojsku navrátiti?
Má.
289. Jest někomu dovoleno, na maršu aneb komando bez dovolení se oddalovati?
Není. [49/50]
290. A když dovolení obdrží, jak se zachovávati má?
Gewehr svému vedlejšímu kamarádovi odevzdá.
291. Když v nočním času na blížce nepřítela se maršíruje, nebo se reterýruje, smí někdo spáti?
Nesmí.
292. Co jest povinen činiti?
Musí všecko vynaložiti, aby nedřímal.
293. Jest v takových příležitostech dovoleno tabák kouřiti, aneb oheň křesati?
Není, když se dovolení k tomu neudělí.
294. Když voják do nepřátelské příležitost přijde, nač sobě má obvzláštně spomenouti?
Na jeho čest, na jeho povolání, aby jakožto dokonalý bojovník svou povinnost vykonával?
295. Co zde musí z vší jeho síly činiti?
Aby nepřítela na srdnatosti převyšoval, jej ubil a přemohl, a vůbec svou povinnost konal.
296. Jest lehko plezirovaný povinen, po zavázání rány, hned zas do svého glidu jíti?
Jest. [50/51]
297. Smí voják pod jakou jinší příčinou, krom při obdrženej plezůře, svévolně se z bitky oddáliti?
Nesmí, pod ztraceném živobytí.
298. Co musí rozvážiti?
Musí sobě přítomně držeti, že takový bázlivý a zaopovrželý člověk, nechť z nedovolenej příčiny, aneb aby pajtův nabyl, se oddálil, na místě od svých představených poražen, anebo probodnut býti má.
299. Co má k očekávání, který lekavé a bázlivé řeči slyšet nechá, aneb se komandě zprotiví?
Takový na místě od svých představených probodnut býti má.
300. Na co jest voják povinen před nepřítelem svou plnou pozornost vynaložiti?
Na komando a rozkazy svých představených.
301. Jak má takové vyplniti?
Čerstvo, bez rozmejšlení, a na nejskrovnějši.
302. Jest jemu dovoleno, při šlisovaném bojování od svého Nebenmann a Formann se rozloučiti?
Není. [51/52]
303. Proč?
Poněvadž jen spojená síla jak v malém, tak v velkém, k vítězství vede.
304. Jak se zachovává, když v největší zmišenej, neb rukovej bitce se nachází?
V tej případnosti patří ucho na komando, na rozkaz Oficíruv, a na znamení bubna.
305. Smí rozkazy rozmejšleti, které obdrží?
Nesmí, musí hnedky poslechnouti.
306. Smí skrze přenáhlení, a skrze nerozváženou dychtivost se přemocti nechat; které jednání jeho kamarády do nebezpečenství uvádí?
Nesmí.
307. Proč?
Aby ne z nenadání prutko přichodící nepřítelské nápomocní vojsko jich jednoho po druhým bez svazku nepřemohlo.
308. Co musí voják mimo důvěrnosti k svým Oficírům proukazovati?
Jim se ve všech příležitostech přičiniti.
309. Musí jemu zachování jeho představených drahé býti, a k srdci jíti?
Musí. [52/53]
310. Jest povinen jich chrániti a obraňovati?
Jest.
311. Z kterej příčiny?
Aby jim možnost ulehčená byla, nepřátelské předsevzetí rozvážiti, a jejich vojsko hnouti, a říditi.
312. Nechá se jen nějaká příležitost mysliti, v kterej poddanýmu dovoleno jest, svého představeného opustiti?
Ne; této případnosti není.
313. Proč ne?
Poněvadž chvála celej Trupy, skrze takové jednání, k ohavnej hanebnosti přivádí.
314. Nečasto se stává, že nebo skrze vlastní vinnu, nebo skrze jakýkolvěk nepřívětivý případ, taky nejlepší Trupa do nepořádku přichází, jak se jest v takovej obvzláštní případnosti zachovati?
Právě toto jest to okamžení, kde udatnému, stálému Abtheilunku příležitost k vyznamenání kejvá, když v takovej rozsouditedlnej chvíli srdnatost nestratí, aneb se od zmatání zmámiti nedá. [53/54]
315. Co jest takový Abtheilung povinen činiti?
S pořádkem a stálostí napřed jíti.
316. Proč?
Aby toho s dychtivostí následujícího nepřítele, který na to nemyslí, skrze náhlé atakyrování přemohl.
317. Co za cíl se skrze to dosáhne?
Ty v nepořádku pozustávající Trupy dosáhnou skrze to čas k shromáždění, obdržujou to ztracené zasejc, a zasluhujou sobě obvzláštní pochvalu.
318. Když trupa z nenadání do nepořádku uvedená bývá, co každý činiti má?
Se na Fergatterung v okamžení shromážditi (ralliren).
319. Má voják to samo při Avand- neb Ariergardě, neb flankyrování dělati?
Má bez meškání pod nejtěžším trestem, danému znamení uposlechnouti.
320. Smí se s zajatým zle zacházeti?
Nesmí.
321. Proč ne?
Poněvadž to hanebně a nelidsky jest, na nebránějícím sobě svou zlost ochladiti. [54/55]
322. Když voják do zajetí se dostane, nač sobě vzpomenouti má?
Na složenou přísahu, která ho zavazuje svému Mocnářovi věrným zůstati.
323. Smí něco zraditi, co k sobě jest, aneb se k lepšímu nepřítelovému potřebovat nechati, anebo cizí služby přijímati?
Nesmí.
324. Na co se může takový uspolehnouti?
Že, jak skoro možné bude, o jeho potřeby (Verpflegung), mundůr a ranzionyrování se starati bude.
325. Co jest posledně všeobecní Regula v takových případnostech, kde představený z kterejkolvěk šarže se nedostává?
Že jeho místo skrze toho, který po něm v rangu neb šarži přijde, obsazené býti má.
326. A kdyby sprostý byl, má se to též státi?
Má, když před tím jinší ustanoven není, to aneb jiné místo doladiti. [55/56]
Související příspěvky:
Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 2/4: pro Gefrajtra, Tambora a Kaprála
Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 3/4 o Gewehru
Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 4/4: tiraillerování neb plenklování
Zachowáwánj a Předpis služebný cýsařského králowského sprostého Wogáka, Gefraytra, Tambora, a Kaprála s otázkamy a odpowědmy je překladem díla Verhaltungen aus dem Kompagnie-Reglement der K. K. Oesterreichischen Armee in Fragen und Antworten, für die Gemeinen, Gefreyten, Tambour, Korporalen und Feldwebel, které bylo vydáno ve stejném roce u stejného prešpurského vydavatele. Digitalizovaný německý originál z mnichovské Bayerische Staatsbibliothek lze nalézt na: www.europeana.eu popřípadě books.google.cz
Původní adresa příspěvku:
- primaplana.net/txt/edice/predpis-otazky-1808.html