Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 2/4: pro Gefrajtra, Tambora a Kaprála

04.01.2011 16:55

Naposledy upraveno: 25.08.2012

Zachovávání a Předpis služebný císařského královského sprostého Vojáka, Gefrajtra, Tambora, a Kaprála, s otázkami a odpovědmi

pro užitečnou a prospěšnou potřebu samotného cvičení z jazyku německého s možnou pilností přeloženo skrze A. S. F.;
Prešpurk, Písmem Šimona Petra Webera, 1808, s. 56-89:

 

Toto autorské dílo (tvůrčí zpracování díla jiného) je chráněno dle autorského zákona č. 121/2000 Sb. V případě zájmu o jeho rozšiřování mimo zákonem daných výjimek a omezení práva autorského nás kontaktujte na e-mailu info@primaplana.cz.

 

§. 2. Pro Gefrajtra

 

1. Otázka. Kdo jest první představený sprostého?
Odpověd. Gefrajter.

2. V čem pozustává jeho povinnost v cuku, neb kaprálšaftu?
V držení pořádku.

3. Jest povinen kaprálovi ve všem k ruce býti?
Jest.

4. Jest jeho věc, kaprálové místo a službu zastávati, když onen přítomný není?
Jest, s vší pilností.

5. Aby službu kaprálovou zastávati mohl, co především věděti musí?
Předevšem povinnosti sprostého, pak kaprála. [56/57]

6. Který jest nejjistější prostředek, poddaného k nejskrovnějšimu vyplnění jeho povinností přiváděti?
Příklad, svůj předpis a svou povinnost na nejskrovnějši vyplňovati, které s svým poddaným společně má.

7. Které vlastnosti má Gefrajter míti?
Obvzláštně dobré, a nehanitedlné zachovávání, šikovnost v čtení a psaní, a dokonalou vědomost všech služebných povinností.

8. Co Gefrajtra obvzláštně vyznačívá?
Umělost šikovného učitele (Abrichter) v exercírce.

9. Když takové vlastnosti má, co má k očekávání?
Povýšení.

10. Jak daleko se zachovávání sprostého, též Gefrajtra tejkají?
Podle okolostojičností, jak daleko tyto jeho povinnosti obsahují.

11. Jsou též všecky vyšší šarže zavázany, zachovávání, které sprostému předepsané jsou, držeti?
Jsou, jak daleko se jich tejkají.

12. Co musí každý představený věděti?
Povinnosti jeho poddaných. [57/58]

13. Proč?
Aby ten díl, který se ho tejká, ne jen sám vyplniti mohl, nýbrž taky jeho poddaný k vyplnění jejich povinností přidržovati v stavu byl.

14. Jak jmenuje Gefrajtr sprostého?
Vy.

15. Jak sprostý Gefrajtra jmenuje?
On.

16. Jak Gefrajtr každého vyššího jmenuje?
Oni, s předsazením toho slova: Pane, a jeho karaktéru.

17. Jak se má Gefrajtr zachovávati, když na Ordonanc se vystaví?
Jak sprostý, který na takovém místě za Gefrajtra stojí.

18. Smí Gefrajtr z těch menážních peněz, které v rukouch má, něco k svému užitku udati?
Nesmí, pod těžkým trestem.

19. V čem pozustává – tejkajíce se jeho hospodářství – jeho obvzláštní povinnost?
Aby všecko k lepšímu menáži vynaložil. [58/59]

20. Na co má obvzláštně pozorlivý býti, tejkajíce se jídla?
Aby každodenně maso a cugemis v dobrej pozustalosti se nakoupilo a vařilo.

21. Smí se na tom zhlídnouti, kdyby více, ale nezdravou potravu, koupiti mohl?
Nesmí.

22. Má on starost míti, aby ty lidi, kteří v službě stojejí, jejich jídlo obdrželi?
Má.

23. Jak se má při cvičení (Abrichten) rekrutův zachovávati?
Podle slovného smyslu (Reglementu).

24. Co více, mimo cvičení svého poddaného, viděti má?
Musí svou starost a pozorlivost vynaložiti, aby jejich činění a obchod vyzvěděl.

25. Proč?
Aby k dokonalej vědomosti jejich zlých a dobrých náklonností došel. [59/60]

26. V čem pozustávají obvzláštní služby Gefrajtrové?
V zavádění šildvachu, ohlašování (Anmelden), v provázení velebnej Svátosti, v vedení areštantů, a patrolirování.

27. Jak Gefrajtr Gewehr nosí ve všech těch příležitostech?
V pravej ruce (im rechten Arm).

28. Když Gefrajter při zavádění šildvachů oblezující lidi spořádá, jak se zachovává?
On postaví toho, který na první post přijde, na pravé křídlo (Flügel), a tak jeden vedle druhého do jednoho řadu (Glied).

29. Co má před odjitím k pozorování?
Musí se přesvědčiti, že všecko pospolu, dobře oblečené (adjustirt) a střízlivé jest.

30. Co potom činí?
Rechts um, a odmašíruje.

31. Když ale první zavádění (Ausführung) jest, kdo s ním jde?
Gefrajter od starej varty, který též všecko komandyruje. [60/61]

32. Jak se starý gefrajter vedle nového postaví, jak dlouho tvář (Front) proti lidem mají?
Na levou stranu od něho, aby když Rechts um udělá, na pravou stranu přišel.

33. Jak mají Gefrajtři k novému Postu přimaršírovati?
Ablósung se na levej straně k šildvachovi postaví.

34. Co Gefrajtři pro jejich osobu činějí?
Jak se šildvachové postavějí, udělají Rechts um.

35. Co tedy k pozorování mají?
Aby šildvachovi všecky vyřízení a rozkazy, jak se patří, odevzdány byli?

36. Smí Gefrajter dopustiti, aby, mimo představených, někdo poslouchal, co sobě šildvachové odevzdávají?
Nesmí.

37. Co se stane po odevzdání?
Gefrajter nechá prezentyrovati, a pak šuldert vzíti.

38. Má to prezentyrování skrze nový i starý šildvach, jakož i ty, kteří na druhé posty patřejí, se státi?
Má. [61/62]

39. Jak se zachovává oblezovaný šildvach, když šuldert vzal, který na šnarpostě stojí?
Udělá Rechts um, a stoupne na zad k Gewehrům, položí neb postaví jej na své místo.

40. Jak se ten šildvach zachovává, který na šnarpostu nestojí, a již po odevzdání šuldert vzal?
Stoupne okolo těch druhých po zadku na levé křídlo (Flügel).

41. Co dělají Gefrajtři, když se to všecko stalo?
Rechts um, a odmaršírují.

42. Jak se šildvachové zachovávají, kde dva šildvachové spolu stojejí?
Nechají nové šildvachy mezi starý se postaviti, a kdeby dosti placu nebylo, proti sobě tak blízko, aby jeden od druhého všecko slyšeti, a odevzdati mohl.

43. Kde se Gefrajter postaví?
On zůstane v prostředku mezi oboumi státi.

44. Na co musí Gefrajter při každým šildvachu obvzláštně hleděti? [62/63]
Jestli všecko v pořádku, a nic podezřelého, aneb jiné znamení k dezercii se nezjevuje.

45. Když pak všecky posty oblezovaný jsou, jak se Gefrajter s svými lidmi zachovává?
Jde s nimi na svou vartu, nechá Gewehr postaviti, neb položiti, a dá komendantovi od varty Raport.

46. Kde Gefrajter sám komendant varty jest, jak se ten, tejkajíce se Raportu a Meldunku, zachovává?
On nechá všecko, co kolvěk se přihodí, tému postu meldovati, kde mu poručeno jest.

47. Má při vystavování šildvachu ta opatrnost pozorovaná býti, aby svěřený s nesvěřenými lidmi se smíšeli?
Má.

48. Co tedy jeho starost býti musí?
Aby nesvěřeni, co možného jest, pod oči přišli, a bez potřeby ne tam, kde příležitost k dezercii lehká jest, postaveny byli.

49. Jest Gefrajter povinen se starati, aby při opakujícím oblezování nesvěření ne vždycky na jeden post přišli? [63/64]
Jest; on musí, co možného jest, jejich posty proměniti, a na to mysliti, aby častěji znenadání vizityrováni byli.

50. Jak se Gefrajter vůbec při Anmeldování zachovává?
Podle předpisu sprostého.

51. Když Gefrajter velebnou Svátost sprovoditi má, jak se to stane?
To se ještě s třemi mužmi stane, kteří Gewehr šuldert mají, a z nich dva po straně, a jeden po zadu, Gefrajter ale napřed jde, a tak velebnou Svátost sprovádí.

52. Co činí sprovodějící, když před dům nemocného přijdou?
Očekávají kněze, jej zas spátkem sprovozují, a když požehnání dává, tak k modlení kleknou.

53. Když Gefrajter areštanty eskortyruje, jak se vésti mají?
Vezme areštanty do prostředku, nechá jednoho muže, na kterého se uspolehnouti može, napřed jíti, on ale šlisuje eškortu. [64/65]

54. V kterých místech musí Gefrajter svou pozornost zduplovati, když areštanty vede?
V takových místech, kdeby areštant lechčejic prchnouti mohl.

55. Jaká pozornost jest v noci potřebná, když arestant v stavení jest?
Musí šildvacha do světnice postaviti, světlo hořet nechati, všecky východy zaopatřiti, areštanty vizityrovati, a jim žádné nebezpečnhé náčiny v rukouch nechati.

56. Kdyžby ale areštant po svej potřebě na stranu jíti chtěl, co musí činiti?
Šildvach s ním jíti musí.

57. Má podle okolostojičností též celá varta v noci pozor dávati, a dohlížeti?
Ovšem.

58. Proukazuje se někomu jaká čest, když se areštanti vedou?
Ne, žádnému.

59. Když Gefrajter Patrůlu vede, na co nejvíc pozorovati má?
Aby šildvachy bděli, a nespali, a aby nic podezřelého mezi nimi neprošlo. [65/66]

60. Co činí uliční patrůla (Gassen Patrůl), když ponejprv po Retretě vychází?
Odkáže všechno domů, co v službě není, a od Feldvebla dolů, na ulici neb v hospodách natrefí.

61. Co má druhá uliční Patrůla činiti?
Taková má podle okolostojičností výše jmenovaný zadržeti, a na Hauptwach (hlavní vartu) vésti.

62. Jak má rvačky a nepořádek srovnávati?
S statečností.

63. Má Patrůla sama k rvačkám a nepořádkům příčinu dáti, a pijatykám přítomná býti?
Nesmí, pod těžkým trestem.

64. Smí arestyrovaného za peníze aneb z prosby propustiti?
Nesmí, pod těžkým trestem.

65. Co odpovídá patrolirující Gefrajter, když Halt wer da! Na něj se volá?
Odpoví: Patrůl.

66. A když jemu šildvach Patrůl vorbei odpoví, co dělá?
Tak svou cestou dále jde. [66/67]

67. Když skrze šnarpost zastaven jest, jak se zachovává?
Zůstane státi, a šnarpost volá Unteroficír neb Gefrajter heraus!

68. Jak dlouho se tu zdržuje?
Až jemu Unteroficír aneb Gefrajter naproti přijde, který s natáhnutým kohoutkem a vysoko držícím Gewehrem volá: avancirt, a Lozunk od něho žádá, s tím slovem: Lozunk her.

69. Jest patrulirující Gefrajter povinen, onému Lozunk dáti?
Jest.

70. Smí on s svou Patrůlou před odevzdáním Lozunku odjíti?
Nesmí, nýbrž nejprve odpraven býti musí.

71. Když dvě Patrůle se potkají, jak se odpravují?
Na výše jmenovaný způsob, jen s tím rozdílem, že tej Patrůly, která nejprve volá, Lozunk se dá.

72. Jak se s Rondem, tejkajíce se odpravování, zachovává, když takovou Patrůla potká? [67/68]
Patrůla jí Lozunk dáti musí.

73. Co jest Rond Patrůly povinen činiti, pro lepší bezpečnost?
Má ji znameno dáti s polním křikem, kterýž v zapísknutí, rukami udeření, a tak dále pozustávati může.

74. Kdyby pak cizí Patrůlu potkal, která pod jinším rozkazem stojí, o kterej se nadati může, že ji ten polní křik (Feldgeschrei) známý není, co se musí pro větší jistotu státi?
V tej případnosti musí se od tej cizí Patrůly Lozunk žádati.

75. Jak se Patrůla před nepřítelem zachovávati má?
Má její pozornost nanejvýš vynaložiti.

76. Jakou pozornost vynaložiti musí?
Každé křiby, každé přikryté položení neb místo, všecky stranové cesty a chodníky, kdekolvěkby se něco skrýti mohlo, aneb (Hinterhalt) by byl, napodobně všecky pahrbky, kopce, a doliny od Terainu přehledati, přešetřiti, a v tajnosti vyzvěděti musí. [68/69]

77. Jak se má Patrůl v noci ještě více zachovávati, aby všecko pozorovati a slyšeti mohla?
Nechá jednoho na zem lehnouti, aby poslouchati a slyšeti mohl, jestliby hřmot od koní neb podkov, aneb od vozův slyšel.

78. Kdyby pak Patrůla dolinu (Defile) les, dědiny neb osady projíti měla, jak se zachovává?
Má podle její síly nejprve skrze některé muže napřed, a po stranách prohledávat (rekognosciren) nechati.

79. Proč jest ta pozornost potřebná?
Aby do žádného Hinterhaltu, to jest: na skované nepřátelské vojsko nepadla.

80. Jak skoro Gefrajter něco nepřátelského, neb něco jiného znamenitého by cítil, co jest povinen činiti?
To má hned na místě skrze věrného muže svému představenému ohlásit nechati.

81. Jest zapotřebí, aby Gefrajter při navrácení od toho postu, od kterého vyslaný jest, zastaven byl?
Ovšem, pro bezpečnost. [69/70]

82. Když Patrůla v nebezpečenství jest, od nepřítela obejitá býti, co ji k činění zůstane?
Má jinší cestu k navracování vyhledávati.

83. Kdyby Patrůla roztrhnutá, aneb k našej straně hnaná neb tlačená byla, co má dělati?
Má hledět časně známost dáti, a skrze střelbu aneb blenklování, pozornost všech vystanovených vart alarmirovati, to jest; skrze hřmot vědomost dáti, že se nepřítel blíží. [70/71]

 

§. 3. Pro Tambora.

 

1. Otázka. Co musejí Tamboři za lidi býti?
Zmužilí a smělí lidi.

2. Co za vlastnosti musejí míti?
Smělost, udatnost, tak jak jinší dokonalý vojáci.

3. Co jest jejich povinnost?
Smělost vojákův na ty strany skrze znamení bubna přidávati, kdeby se nepřítelovi největší škoda učiniti mohla.

4. Co musejí za zachovalost míti, a v čem musí pozustávati?
Obvzláštně dobrou zachovalost, která v střízlivosti, a vyřízenosti záleží.

5. Jaké mají míti zdraví?
Velmi dobré, a k tomu silní býti musejí. [71/72]

6. Proč?
Aby obtížnosti jejich stavu s zdravým tělem tím lehčeji snášeti mohli, a tak aby se ve všech příležitostech dokonale na ně spolehnouti mohlo.

7. Podle jeho vlastností, které ve svém ustanovení míti musí, jak se s ním má zacházeti?
Jakožto s vyznačeným člověkem.

8. Jest on povinen na zachovávání svého bubna potřebnou starost vynaložiti?
Jest.

9. V čem se má obvzláštně cvičiti?
V předepsaném bubnování, podle učení Regiments-Tambora.

10. Jak se má Tambor zachovávati, když k provázení Parlamentera se vyšle, aneb s vyřízením k nepřítelovi se odešle?
Jeho chování musí rozumné býti.

11. Smí se do rozprávky, aneb na pitku u nepřítela dáti?
Nesmí, neboť on musí tajným býti.

12. Na co má samotně mysleti?
Na skrovné vyplnění svého vyřízení. [72/73]

13. Když něco prositi, se hlásiti, sobě stěžovati má, aneb když někam jde, odněkud přijde, areštem obložen, neb propuštěn jest; obvzláštně ve všech jinších vojenských způsobech a ctiproukazování představených, jak se zachovávati má?
Docela podle předpisu sprostého. [73/74]

 

§. 4. Pro Kaprála.

 

1. Otázka. Koho se zachovávající předpis Kaprálův ještě více tejče?
Vice-Kaprála, jak taky místozastávajícího (Stellvertretter).

2. Jaké chování musí ten Kaprál míti, který celému kaprálšaftu představen jest?
Dobré, a bez hany.

3. Co mu patří věděti a znáti?
Čísti a psáti, jakožto taky dostatečnou znalost služby, pak znalost rozličných zřízení, a exercírku.

4. Co jest jeho první a obvzláštní povinnost?
Jeho poddaný v pořádku držeti.

5. Co se k tomu žádá, aby svoje poddaný v pořádku udržeti mohl?
Aby sobě vzhlídnost a lásku skrze moudré jednání ve všech případnostech zejskal. [74/75]

6. Proč se od Kaprála takové vlastnosti žádají?
Poněvadž se nezřídka stává, že on, nedostávajíce se Oficíra, celý cuk pod jeho poručení obdrží.

7. Co jest povinen činiti, když se Feldvebel nedostává, byť by on nejstarším Kaprálem nebyl?
Jeho místo zastati.

8. Co mu tedy potřebno věděti?
Povinnosti Feldveblové – všecko obsahující.

9. Jak se má zachovávati, když s nějakým Abtheilunkem detaširován bývá?
Tak, aby jeho chování očekávajícé spokojení, došlo, které s právem od Muže, výš jmenovaných vlastností, žádati se může.

10. Jest dosti, když Rekruty cvičiti, obdržené rozkazy rozumí, a vydávati umí?
Není, on též musí dohlížeti, jestli všecko podle předpisu se vykonává.

11. Na co má hleděti, když Gefrajtři aneb vyvolení sprostí Rekruty cvičejí? [75/76]
Aby jim žádné chybné aneb omylné cvičení přednášené nebyli.

12. Má Kaprál svým poddaným v pořádku a čistotě na příklad býti?
Má.

13. Jak se v tom pádu proti svým poddaným zachovává?
On musí na to držeti, aby takový vždy čistě a pořádně oblečený neb adjustyrovaný byli, jejich zbraň a všecky povinnosti vyplňovali.

14. Jest dosti, když chyby poddaným v začátku v dobrotě zakazuje?
Není; on jest taky s ostrostí povinen, když dobrota platná není.

15. Jest Kaprál povinen, poddaným ten způsob ukazovati, a též prostředky na ruku dáti, jak jejich chyb se chrániti mají?
Jest.

16. Smí prošlé chyby poddaným předhazovati, aneb nepřízeň proti ním ukazovati, jich s tím slovem: Ty! neb s nadávajícím jménem, anebo s ubližujícími řečmi, nepatřícím okřiknoutím, a jiném těm podobném nectném jednáním podkati?
Nesmí. [76/77]

17. Smí bez rozkazu poddaného s hůlkou bíti?
Nesmí; on se musí docela od bití zdržovati.

18. Když voják trest zaslouží, jak se Kaprál zachovává?
On ho má zaretyrovati, a jeho provinění dále oznámiti.

19. Kdy jest Kaprálovi dovoleno samotně Muže bíti?
Před nepřítelem, když detaširován jest, může toho Muže, který se pořádku nepoddává, s hůlkou bíti, i též, podle okolostojičností, s ním ještě ostřejc zacházeti.

20. Které tresty jsou Kaprálovi dovolené, když detaširován jest?
Arrest v půtech nanejvíc osm a čtyřicet hodin na dlouho pjatý.

21. Kdyby Muž ostřejší trest zasloužil, jak se má Kaprál zachovávati?
Má se k nejbližšímu Vojsku obrátiti.

22. Smí se Kaprál s opilým Mužem do spírání neb vadění dáti?
Nesmí, pod těžkým trestem. [77/78]

23. Co má s takovým činiti?
Má ho do areštu vzíti, a patřícím způsobem meldovati, aby po vystřízbění k trestu potahován byl.

24. Má Kaprál právo, aneb jest jeho povinnost, tak jak každého představeného, chyby poddaných napomínati, a jim jich zakázati?
Má.

25. Smí tyto výstavky s sníženosti před cizíma, aneb v přítomnosti vyššího představeného se státi?
Nesmí.

26. Má Kaprál v tej případnosti se zdvořilým proukazovati?
Má; a má všecko křiklavé a zaopovržené na stranu dáti.

27. Proč?
Poněvadž skrze to nenávist poddaných na sebe přitahuje.

28. Jest Korporálovi dovoleno, s svými poddanými sprostným se dělati, s nimi hráti, píti, peníze od nich vypoučeti?
Není. [78/79]

29. Proč ne?
Poněvadž mu to váženost odbírá, a potřebný Rešpekt zničí.

30. Co musí gruntem Kaprál býti?
Dokonalý voják, dokonalý, a jak náleží, představený.

31. Když z jeho kaprálšaftu lidí do služby přijdou, co činí?
Má jich vizityrovati, jestli všecko na jejich mundůře a rystunku v dobrém stavu jest.

32. Co činiti povinen jest, když z služby přijdou?
To samé.

33. Našelby při navrácení svých lidí nějaké věci, které sám pro sebe spořádati nemůže, co činí?
Takové má hned podle pořádku ohlásiti.

34. Co jest ze vší síly se vyzvěděti povinen?
Musí svou sílu vynaložiti, aby zlé a dobré vlastnosti svých lidí poznal, jejich náchylnost, nectností a náklonností k zlému vyzvěděl. [79/80]

35. K čemu mu ta vědomost slouží?
Aby zlým případnostem zavčasu předešel.

36. Na čem jeho pozorování záleží, aby tuto vědomost dosáhl?
Na takovej pozornosti, která ne zlé myslící nedověřování vzbuzuje, a žádnou hněvivost neprozrazuje.

37. Kdyby Kaprál gruntovní podezřelost měl, že by se dezercia, aneb jiné darebenstvo státi mohlo, co činí?
Takového podezřelého nesmí z očí spustiti, jej vždy pozorovati, ale přece takovému nedůvěrnosti cítiti nechat nesmí.

38. Které příčiny proti poddaným podezřelost ukazují?
Když Muž při vyrukování, přes poručení, více z svých věcí při sobě má, z malého mundůru něco více obléká, dluhy dělá, s darebnýma osobami známost má, v službě mrzutý, aneb vůbec špatného chování jest.

39. Kdyby voják v nejmenším proti službě, neb proti představeným rezonyroval, proti svojím kamarádům, neb proti komukolvěk podezřelé řeči vedl, anebo jich docela k dezercii [80/81] namlouval, neb kdyby při něm mnoho peněz, neb jiné podezřelosti k krádeži vzbuzujícé věci se viděli, co jest činiti?
Takový musí bez prodlení do areštu vzatý, a patřícím způsobem meldován býti.

40. Když voják nemocný vyhlíží, co Kaprál činiti má?
Má se ho dobrým způsobem vyptávati, a ho napomínati, aby žádnou nemoc nezatajoval.

41. Najde-li Kaprál takového zadržujícího a k přiznání přivedenby byt nemohl, co činí?
Má takového ohlásiti, aby vizityrován byl, a podle se nacházející nemoci hojen býti mohl.

42. Jak často má Kaprál Feldveblovi Raport dávati?
Každý den ráno, a jak často se něco nového přitrefí.

43. Co obdrží Kaprál večer od Feldvebla?
Rozkazy.

44. Když Kaprál na Brief-Ordonanc vystaven jest, jak se má zachovávati, tejkajíce se těch lidí, kteří detaširovaný jsou, a od času k času k němu přicházejí?
Musí jim dohlídati, aby vždy dobře adjustyrovaný, a čistý byli, pak jestli [81/82] Armatůr a Rystunk v dobrém stavu se vynacházejí, a jestli jim na jinších potřebách nic neschází; ostatně jestli žádná nedbalost na ně nepadá, a jestli něco k zakázání neb k rozkázání jest.

45. Která opatrnost jest potřebná, aby mnohonásobné hledání Ordonancův se vymínělo?
Ty domy, kde Ordonanci jsou, s slaměnými věchtěmi poznamenaný býti mají.

46. Jsou ty slaměný věchtě ještě někde jinde potřebný?
Na křížných cestách rovně, aby Ordonanci cestu nezbloudili.

47. Co má Kaprál k pozorování, když se Ordonanc-Post oblezuje?
Má se u vrchnosti o zachování oblezovaných lidí vyzvěděti, a se starati, aby se žádné darebné ženské osoby s vojákami netahali.

48. Když Kaprál na Ordonanc k Štábskýmu Oficírovi neb k Generálovi trefí, jak se zachovávati má?
Musí na nejčistějši adjustyrován býti, se o obvzláštné zachování v oblezovaného [82/83] Kaprála, jak též v Adjutanta přeptati, a všecky vyřízení na vlas vyplniti.

49. Když Generál aneb Štábský Oficír, kterému následuje, se s někým do řeči dá, co má dělati?
Má na jistou vzdálku zůstati, ne ale na jeho řeči pozorovati.

50. Smí Kaprál bez vědomosti Feldveblovej někomu dovoliti, pro sebe někam jíti?
Nesmí, krom kdyžby detaširovaným Komendantem byl.

51. Kterou pozornost musí Kaprál míti, když detaširován jest, a vojákovi někam odejíti dovolí?
Musí rozvážiti, jestli ten Muž svěřený neb nezvěřený jest, obvzláštně ale se podle okolostojičností říditi.

52. Co má Kaprál při svém kaprálšaftu, na marších přes osady, křiby neb lesy, k činění?
On má svůj Abtheilung pod nejtěžším odpovídání v pořádku držeti, a svoje lidi nikdy po hromadě, neb rozprchnutý běhat nechati. [83/84]

53. Smí lidi samotný pro vodu s glídu pustiti?
Nesmí.

54. Proč ne?
Poněvadž lidi v pořádku se vésti musejí, když vodní nádoby pospolu jsou, a dovolení mají.

55. Jak se zachovává, kdyby Muž po svej potřebě vystoupiti musil?
Takovému jednoho sebou dá, na kterého se uspolehnouti může, a Arýrgard má tu starost, aby takový lidi k svým Abtheilunkum přišli.

56. Když Muž na marši onemocní, jak se Kaprál zachovává?
Musí ho skrze svěřeného Muže Arýrgardě odevzdati, a na cedulku jeho jméno, Kompagniu, a nemoc napsati, potom tu cedulku od cuku k cuku až k Komendantovi od Kolonye odeslati.

57. S čím musí Kaprál, krom svej Schreibtafle, ještě zaopatřen býti?
S pořádným Rangirungs-Komandirungs-Korporalschafts- a Kameradschafts-Liste. [84/85]

58. Kde se stává vyrukování, jak taky vydávání Befelu v Lagře?
Na formirující linii, vizityrování ale cugweis v Kompagnie-ulici.

59. Kde se to stane v Garnizoně?
Jedno jak druhé v kasárních a před kasárněmi, před kvartýrem Komendantovým, aneb kde rozkázano jest.

60. Když Kaprál někam jde, neb odněkud přijde, v koho se hlásí?
U Feldvebla, a když k Štábu přijde neb odchází, též u Regiments-Adjutanta.

61. Jak se má zachovávati, v jeho prosbě, žalobě, ctiprokazování, v areště, v Ferhéře, v Kriegs- a Standrechtu, v zavedení šildvachu, v anmeldování a patrůlirování?
Jak sprostý a Gefrajter, jak daleko se ho tejká.

62. Jak vysoká musí být kaprálová hůlka, a jak má pozustávati?
Musí až k poslednímu knoflíku od kabátu sáhnouti, a ne tlustší, jak Gewehr Kaliber býti, nesmí být okutá, ani důle suků míti. [85/86]

63. Jak Kaprál drží svou hůlku, když představeného potká, a na místě stojí?
S pravou rukou u bygla za řemen ji drží, a postaví ji zrovna s dolním koncem k špici od pravého střevíce z venku.

64. Jak se zachovává v chůzi s hůlkou?
Obejme hůlku s pravou rukou u bygla, a drží ji ze šika před sebou, s pozdním koncem k zemi nahnutou; krom toho ale ji nosí při všech vyrukování podle Adjustirungs-Norma na knoflíku zavěšenou.

65. Co má Kaprál za službu u Kompagnie?
On drží den (den Tag).

66. Kdy dává Feldveblovi ordinární Raport?
Po Tagwachu, před vydáním Befehlu, a po Retretě.

67. Kdy dává extra Raport?
Jak často něco nového se přihodí, jak ve dne tak v noci. [86/87]

68. Komu se všecky pilný, neb nemeškající Meldunky dávají?
Hejtmanovi.

69. Když muž onemocní, komu to Kaprál od dna ještě více meldovati má?
Führerovi, když k tomu ustanoven jest.

70. Kdy odevzdává Bataillons-Adjutantovi Raport?
Každý den ráno.

71. Co jest jeho povinnost, když pro Befehl se jde, a k Hejtmanovi se odnese, jak též u Raportu?
Následuje Feldveblovi.

72. Má lidi od Kompanie při každém vyrukování ferlezovati?
Má.

73. Jest on povinen, všecko, co do služby jde, neb z ní přijde, vizityrovati?
Jest.

74. Kdy musí dohlížeti, je-li všecko při ruce?
Po Tagwachu a po Retretě, a má meldunk dáti. [87/88]

75. Co jest hlavní povinnost Kaprálová před nepřítelem?
Aby svoje lidi na nejlepší pospolu a v pořádku držel, jim s vlastním dobrým příkladem předcházel, jich udatně proti nepřítelovi vedl, a kdyžby sám poručníkem byl, aby svoje lidi s vším rozumem řídil. [88/89]

 

 

Související příspěvky:

Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 1/4: pro sprostého vojáka

Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 3/4: o Gewehru

Zachovávání a předpis služebný s otázkami (1808), 4/4: tiraillerování neb plenklování

 

Zachowáwánj a Předpis služebný cýsařského králowského sprostého Wogáka, Gefraytra, Tambora, a Kaprála s otázkamy a odpowědmy je překladem díla Verhaltungen aus dem Kompagnie-Reglement der K. K. Oesterreichischen Armee in Fragen und Antworten, für die Gemeinen, Gefreyten, Tambour, Korporalen und Feldwebel, které bylo vydáno ve stejném roce u stejného prešpurského vydavatele. Digitalizovaný německý originál z mnichovské Bayerische Staatsbibliothek lze nalézt na: www.europeana.eu popřípadě books.google.cz

 

Původní adresa příspěvku:
 - primaplana.net/txt/edice/predpis-otazky-1808.html